![]() |
|
Close Help |
Hudební věda XXXVIII (2001), No. 1-2 |
O B S A H • C O N T E N T |
Jaromír Černý
Das retrospektive Organum oder Neo-organum?.
/3–31/
František Fürbach
Adam Václav Michna z Otradovic a Jindřichův Hradec v 17. století. [Adam Václav Michna z Otradovic und Neuhaus (Jindřichův Hradec) im 17. Jahrhundert.].
/32–39/
Jiří Mikulec
Mariánské družiny v Jindřichově Hradci za Michnových časů. [Marianische Kongregationen zu Michnas Zeiten in Neuhaus (Jindřichův Hradec).].
/40–47/
Marie-Elizabeth Ducreux
“Novost” hymnologického umění Adama Michny z Otradovic stručně naznačena. [La place d‘Adam Michna d‘Otradovice dans le renouvellement de l‘hymnologie catholique tcheque des 17e et 18e siecles.].
/48–57/
Martin Horyna
Česká vícehlasá píseň před Adamem Michnou. [Das tsechische mehrstimmige Lied vor Adam Michna.].
/58–63/
Jiří Sehnal
Michna a jeho současníci. [Adam Michna und seine Zeitgenossen.].
/64–71/
Jan Malura
Metaforika mariánských písní Adama Michny z Otradovic. [Die Metaphorik der marianischen Lieder von Adam Michna z Otradovic.].
/72–80/
Jiří Pelán
K otázce “marinismu” v české barokní poezii. [Zur frage des “Marinismus” in der tsechischen Barockdichtung.].
/81–91/
Tomislav Volek
Madrigalismy v hudebním díle Michnově. [Madrigalismen in Michnas musikalischem Werk.].
/92–99/
Tomáš Slavický
Tradování písní Adama Michny z Otradovic a skladby na jeho texty.
v 18. a 19. století. [Die Überlieferung Adam Michna z Otradovic‘ Lieder im 18. und 19. Jahrhundert und Kompositionen zu seinen Texten.]
/100–125/
Ladislav Kačic
Tvorba Adama Michnu z Otradovic na Slovensku v 17. a 18. storočí. [Das Werk von Adam Michna z Otradovic in der Slowakei des 17. und 18. Jahrhunderts.].
/126–131/
Josef Hrdlička
Adam Václav Michna ve světle písemných pramenů (K možnostem dalšího výzkumu jeho životních osudů). [Adam Václav Michna z Otradovic im Lichte schriftlicher Quellen.].
/132–136/
Aleš Březina
“… abych se mohl na změny předem duševně připravit.” Řecké pašije – dvě opery Bohuslava Martinů. [“…um mich auf die Veränderungen im voraus seelisch vorbereiten zu können.” Die griechische Passion – zwei Opern von Bohuslav Martinů.].
/137–153/
Cyril Šálek
Jak Foerster četl Gazdinu robu (k transformaci činoherního textu na operní libreto). [Wie Foerster das Schauspiel Gazdina roba gelesen hat. (Zur Transformation des dramatischen Textes in das Opernlibretto.)].
/154–162/
Sigrid Wiesmann
Zu Zemlinskys Opernfragment Circe.
/163–168/
Klaus Döge
Auf dem Weg zu einer neuen historisch-kritischen Dvořák-Gesamtausgabe.
/169–178/
RECENZE
Miloš Štědroň
Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty.. (Karel Steinmetz)
/179–182/
Lubomír Spurný
Heinrich Schenker – dávný neznámý. (Karel Steinmetz)
/182–183/
Martin Horyna (ed.)
XXII Hymni Quatuor et Quinque Vocum. 22 vícehlasých hymnů z rukopisu Kaplanské knihovny v Českém Krumlově č. 9 (1540–1600). (Karel Steinmetz)
/183/
INFORMATORIUM
Vlasta Reittererová
Z Fibichovy knihovny. Zvláštní fond knihovny Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
/184–213/
Jubileum Jana Kouby.
/214/
Erika Froňková
Jubileum profesora Rudolfa Pečmana.
/214–215/
[Zpět na Seznam časopisů] [Back to List of journals] |