Kalendárium září 2007
Marek Jozef
7. září 1952 zemřel v Budapesti slovenský veterinář Jozef Marek. minerálních látek v organizmu. Připravil účinný preparát proti pijavicím. 1906 vydal spolu s F. Hutyrom monografii o moru rohatého dobytka a dílo o kožních a vnitřních chorobách domácích zvířat, které 1905-59 vyšlo v mnoha překladech a dobylo si uznání po celém světě. Narodil se 18.3.1868 v Horní Stredě. Vystudoval veterinářství v Budapesti, pracoval jako praktický zvěrolékař v Novom Meste nad Váhom a pak až do konce života na zvěrolékařské akademii v Budapesti. Byl uznávaným odborníkem vnitřních chorob domácích zvířat a veterinářské lékařství obohatil o velké množství poznatků z diagnostiky, klinické patologie a terapie. Jako první popsal a prozkoumal podstatu neurolymfatózu slepic, která se dnes nazývá obrnou. Zavedl laryngoskopickou metodu vyšetřování, zdokonalil žaludeční sondu. Zabýval se výzkumem fyziologického vyšetření plic a poruchy přeměny
Speke John Hanning
15. září 1864 zemřel anglický důstojník a cestovatel John Hanning Speke. Narodil se 4.5.1827. 1844 procestoval jižní svahy Himaláje a Tibet. 1854-55 se sirem Richardem Francisem Burtonem (1821-1890) prozkoumal pobřežní oblast Somálska. 1855 byl při pokusu o proniknutí do vnitrozemí raněn a zajat Somálci, ale podařilo se mu uprchnout. 1857-59 se znovu s Burtonem účastnil výpravy do východní Afriky, při níž bylo objeveno jezero Tanganika. Nemocný Burton musel zůstat v Taboře a Speke podnikl výpravu na sever a došel až k jižnímu cípu jezera, které nazval 3.8.1858 Viktoriíným a které pokládal za pramen Nilu. 1859 se vrátil coby slavný objevitel do Annglie a získal zlatou medaili RGS. Dostal se však do sporu s Burtonem, který považoval za pramen Nilu jezero Tanganika.
Aby prokázal svou pravdu vydal se 1860 Speke s Grantem a s podporou RGS znovu do východní Afriky.. Z Bagamoja přes Taboru došli 1861 do Karagwe na záp. Břehu Viktoriina jezera, objevili řeku Kageru (vlastní pramen Nilu) a v červenci 1963 se dostali jako první Evropané do Bugandy. Nalezli odtok z jezera, nazval ho Somersetovým Nilem (dnes Kiwiraú, prozkoumal zčásti jeho tok, ale veliké Albertovo jezero neobjevil. S Grantem 1863 dospěli k Mianiho stromu, který objevil Giovanni-Giacomo Miani /1810-1872) a označil ho za nejjižnější místo na Nilu kam dospěli Evropané. Z Chartúmu poslal telegram NIL JE ROZŘEŠEN., i když ani neprošel po celém toku Kiwiry. Do této doby byl Nil stále tajemnou záhadou. Vrátil se do Anglie a nešťastnou náhodou na lovu zahynul.
Hill Archibald Vivian
29. září 1886 se v Bristolu narodil a 3.6.1977 v Cambridge zemřel anglický fyziolog Archibald Vivian Hill. Matematiku a fyziologii vystudoval v Cambridge a v Německu. Byl profesorem na univerzitě v Manchestru a londýně, od 1918 členem Královské společnosti nauk. Vypracoval termoelektrický způsob měření tepelných jevů ve svalech a zkonstruoval přesné přístroje na jejich výzkum. Objevil fyziologické i chemické přeměny, které se odehrávají při činnosti svalů a úlohu kyslíku v těchto procesech. Prohloubil učení o výměně plynů, zavedl nové pojmy. 1922 dostal Nobelovu cenu za chemii spolu s O. Meyerhofem za objevy související s tvorbou tepelné energie ve svalstvě. Dílo: Muscular Activity (1925), Living Machinery (1927), Muscular Movement in Man (1927), The Ethical Dilemma of Science (1960).
