Kalendárium leden 2002
1. 1. 1718 bylo zahájeno vyučování na inženýrské škole v Praze. *1. 1. 1789 zahájilo v Praze činnost nově zřízené policejní ředitelství. Vzniklo z bezpečnostní komise pražského magistrátu a sídlilo v Mikulandské ulici čp. 127. V roce 1852 pak Praha dostala další bezpečnostní složku, zřízenou podle francouzského vzoru - četnictvo, které v prvních letech své existence sídlilo na Staroměstském náměstí v domě U kohouta, odkud se v roce 1855 přestěhovalo do Karmelitské ulice. *1. 1. 1922 vstoupil v platnost zákon o vytvoření Velké Prahy. Zároveň byl oficiálně zaveden titul Primátor hlavního města Prahy. *1. 1. 1930 bylo zestátněno Národní divadlo. *1. 1. 1950 přešly církevní matriky do správy národních výborů a byly zavedeny povinné občanské sňatky. *1. 1. 1831 byla založena v Praze Matice Česká. Od 1866 působila jako samostatná část Národního muzea. Zanikla v roce 1949. Matice moravská vznikla po vzoru Matice České v roce 1852 v Brně z Národní jednoty sv. Cyrila a Methoda založené v roce 1849. *2. 1. 1791 byla v Praze otevřena první veřejná obecní nemocnice v budově bývalého novoměstského ústavu šlechtičen na Karlově náměstí. *3. 1. 1409 se konala výroční disputace o učení J. Viklefa na pražské univerzitě. Disputace se účastnila městská rada a rychtář Starého Města. Hlavním řečníkem byl M. Jeroným Pražský. Na závěr se čeští mistži rozhodli vyslat deputaci ke králi Václavovi IV. do Kutné Hory. Výsledkem bylo vydání tzv. Dekretu kutnohorského, které vyřešilo rozpory na univerzitě. Byl vydán Václavem IV. 18. 1. 1409 v Kutné Hoře: přiznal českému národu na pražské univerzitě tři hlasy proti jednomu hlasu všech cizinců. Na protest proti tomuto dekretu došlo po 16. 5. 1409 k odchodu několika set německých studentů a mistrů z Prahy, čímž univerzita získala národní charakter. Na podzim 1409 byl pak rektorem univerzity zvolen Jan Hus.
4. 1. 1896 zahájila své působení Česká filharmonie. V tomto roce stál u dirigentského pultu i Antonín Dvořák, který uvedl tento orchestr poprvé slavnostně před koncertní veřejnost. Česká filharmonie vznikla z penzijního spolku členů orchestru Národního divadla a v první český profesionální orchestr se zformovala v roce 1901, když po neúspěšné stávce v Národním divadle dostali členové jeho orchestru hromadnou výpověď. 22. října 1945 byla Česká filharmonie zestátněna, 1. 1. 1994 získala statut veřejnoprávní instituce. *5. 1. 1739 vyhlášení generálních cechovních artikulí sjednotilo cechovní poměry také v pražských městech a podřizovalo činnost cechů státnímu. *6. 1. 1918 přijal generální sněm českých říšských poslanců v pražském Obecním domě Tříkrálovou deklaraci, která s odvoláním na princip práva národů na sebeurčení žádala samostatný československý stát. Vídeňská vláda prohlásila deklaraci za velezrádnou a dala ji konfiskovat. *7. 1. 1786 V. M. Kramerius (1753-1808) začal a až do května 1789 redigoval Schönfeldské c. k. pražské noviny. *8. 1. 1918 přednesl americký prezident T. W. Wilson v kongresu program uspořádání poválečných poměrů, známý jako 14 bodů_ prezidenta Wilsona. Jeden z bodů obsahoval požadavek autonomie pro národy Rakouska-Uherska. *9. 1. 1370 vydal Karel IV. nařízení o omezení dovozu cizích vín do Prahy. *10. 1. 1350 dosadil Karel IV. do nové městské rady Starého Města řemeslnictvo, patřící k protipatricijské opozici. Toto opatření zlomilo na krátkou dobu výsadní postavení patriciátu a ukázalo rostoucí vliv řemeslnických vrstev v Praze. *12. 1. 1283 byl vysvěcen gotický farní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně. Vyhořel za husitských bouří 9. 5. 1420. Na jeho místě byl v 1. pol. 18. století postupně vystavěn dnešní barokní chrám sv. Mikuláše.
13. 1. 1787 byl vydán trestní zákoník - všeobecný zákon o zločinech a trestech - který odstranil dosavadní nejednotnost a libovůli v trestním soudnictví. Přesně vymezoval tzv. kriminální zločiny (závažné trestné činy) a tzv. politické zločiny (méně závažné trestné činy). *16. 1. 1920 se konalo inagurační shromáždšní Společnosti národů. Československo patřilo mezi 32 jejich zakládajících členů. *17. 1. 1775 založil knihkupec W. Ch. Gerle první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici na Starém Městě. 1926-1930 byla na Mariánském náměstí v Praze postavena budova Městské knihovny. *17. 1. 1931 bylo hokejovým zápasem LTC Praha - Manitoba University Graduaces otevřeno umělé kluziště v Praze na Štvanici. Na stadionu se pak v únoru v roce 1933 uskutečnilo mistrovství světa v ledním hokeji. Počet hráčů hokeje nebyl původně omezen, stejně jako hrací doba. Později byl počet hráčů stanoven na 11, 9, 7 a konečně na dnešních 6. V Čechách se hrála již v letech 1889-1891 hra podobná bandy hokeji (hokej s míčkem), od roku 1894 se hrála hra "míč ledový". 1908 byl založen Český svaz hokejový.
19. 1. 1850 zastavilo generální vojenské velitelství v Praze Havlíčkovy Národní noviny. Podnětem k zásahu bylo zveřejnění úvahy F. Palackého O centralizaci a národnostní rovnoprávnosti v Rakousku a Havlíčovy kritické statě o zemských ústavách. *20. 1. 1612 zemřel na Pražském hradě císař Rudolf II. Jeho smrt znamenala konec období vnějšího rozkvětu Prahy jako císařské rezidence, neboť Rudolfův nástupce císař Matyáš sídlil trvale ve Vídni. *20. 1. 1969 byla ve Štětkově ulici na Pankráci zahájena ražba prvního tunelu pražského metra. *21. 1. 1930 byl na křižovatce uprostřed Václavského náměstí mezi ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou instalován první světelný semafor v Praze. Pravidelná městská doprava osob byla poprvé zahájena v roce 1662 v Paříži a to koňskými omnibusy. První stanoviště pražské dopravy osob bylo na Staroměstském náměstí, u kostela Panny Marie Sněžné, Karlova mostu a Starých zámeckých schodě. Byla provozována 26 nosítky s livrejovanými nosiči. V 18. století byla nosítka nahrazena fiakry, 1845 drožkami, 1906 automobily. *24. 1. 1925 bylo v Praze zrušeno vybírání mostného. Praha má 269 mostů a mostků a přes 50 lávek. Nejvíce jich vede přes Vltavu a další přes 40 potoků a potůčků. *24. 1. 1857 byla uzavřena měnová dohoda mezi habsburskou monarchií a německými státy o zavedení jednotné stříbrné měny při plné směnitelnosti bankovek za kovové mince. Základem úpravy byla tzv. celní libra (500 g), z níž se razilo 45 stříbrných zlatníků tzv. rakouské měny. Tato úprava platila do roku 1892. *27. 1. 1756 se v Salcburku narodil rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart a v 35 letech 5. 12. 1791 zemřel. Jeho život je zdokumentován velmi podrobně, neboť jeho otec Leopold i jeho manželka uchovali stovky jeho dopisů, původních notových záznamů a dokonce i oděvů. Setkal se se všemi velkými osobnostmi své doby, od Haydna po Goetha, od Jiřího III. po nešťastnou Marii Antoinettu, která si s ním hrávala na císařském dvoře ve Vídni, když byli ještě dětmi. Pohřben byl do společného hrobu chudiny, takže jeho hrob není znám. Existují tucty Mozartových životopisů psaných ve všech možných jazycích, bylo o něm napsány 10 000 knih a nesčíslně článků.
28. 1. 1900 vznikl Klub Za starou Prahu za účelem chránit pražské památky a dbát na to, aby historický ráz Prahy nebyl narušen novou nevhodnou zástavbou. *29. 1. 1937 se konala premiéra dramatu Karla Čapka Bílá nemoc, a to zároveň ve Stavovském divadle v Praze v režii Karla Dostála a v Zemském divadle v Brně v režii Aleše Podhorského. *30. 1. 1933 se stal Adolf Hitler říšským kancléřem. V březnu 1933 získala NSDAP v parlamentních volbách 44% hlasů. 1939 začala II. světová válka. *30. 1. 1948 byl zavražděn indický politik a nejvýznamnější představitel indického národního osvobozeneckého hnutí proti britským kolonizátorům Mahátma Gándhí (Velký Duch). *31. 1. 1557 schválil Ferdinand I. projekt B. Wohlmuta na hudební kruchtu v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Kruchta byla dokončena v květnu 1561. Původně stála u prozatímní štítové zdi chóru, při dostavbě chrámu v 19. století byla pak přenesena do severního křídla příčné lodi. *31. 1. 1846 byla v Praze ve Voršilské ulici čp. 140/II otevřena Měšťanská beseda. Návrh stanov vypracovali právníci a publicisté František Ladislav Rieger a Alois Pravoslav Trojan. První žádost o povolení besedy, napsaná 12. 11. 1844 a podepsaná 30 pražskými měšťany byla podána českému zemskému guberniu 20. 11. 1844, byla zamítnuta. Teprve na novou žádost, podanou 21. 1. 1845 a podepsanou 90 pražskými měšťany, bylo povolení 18. 7. 1845 uděleno. Na sch§zi 31 zakladatelů byl zvolen přípravný výbor a na jeho první schůzi byl zvolen předsedou pražský advokát Josef Frič.
