Kalendárium září 2001
1. 9. 1696 se v Helvíkovicích u Žamberka narodil a 21. 12. 1765 v Příměticích zemřel český katolický kněz Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek. Studoval vliv elektřiny na rostliny, dokonce se elektrizací nemocných pokoušel i léčit. Byl ve spojení s předními fyziky své doby a jeho proslulé experimenty s elektřinou mu přinesly pozvání až do Vídně k císařskému dvoru. 1754 postavil první bleskosvod, což bylo 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední nosné tyči, které mělo "vyssávat" elektřinu z mračen a zabránánit tak vzniku bouřky. Nezávisle na Divišovi v letech 1752-1754 sestrojili bleskosvody a podnikaly významné pokusy s atmosférickou elektřinou také Američan Benjamin Franklin (1706-1790) a Rus Michail Lomonosov (1711-1765). Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině.
1. 9. 1963 byl založen Mezinárodní červený kříž. Červený kříž vznikl z podnětu J. H. Dunanta, původně jako dobrovolná organizace zdravotní služby s úkolem pomoci raněným a nemocným vojákům za války, pak zajatcům a postiženému obyvatelstvu a také při přírodních katastrofách. Základy činnosti vypracované 1863 na konferenci v Ženevě jsou uplatněny v Ženevské úmluvě na ochranu raněných a nemocných za války pozemní a námořní (1949) a vycházejí z nedotknutelnosti a neutrality zdravotnických zařízení i personálu označených červeným křížem (nebo červeným půlměsícem, červeným lvem, čeveným sluncem). *2. 9. 1894 zemřel český vlastenec, sběratel, bojovník za pokrok a mecenáš Vojtěch Náprstek. Narodil se 17. 4. 1826. V roce 1848 v Praze a pak ve Vídni studoval práva a účastnil se revoluce. Po jejím potlačení považoval za moudré uchýlit se na čas do USA, kde během 10 let byl nádeníkem, truhlářem, papírníkem, knihkupcem a politikem. Jeho knihkupectví se stalo střediskem krajanského spolku, zúčastnil se se vládní expedice k Indiánům kmene Dakota. 1858 se vrátil do Prahy a z rodinného pivovaru U Halánků udělal centrum české inteligence. V rodném domě založil 1862 České průmyslové muzeum za účelem seznamování české veřejnosti technické novinky s cílem přispívat tak k modernizaci průmyslu v Čechách.
3. 9. 1875 se narodil a 30. 1. 1951 zemřel rakouský automobilový konstruktér Ferdinand Porsche. 1931 založil ve Sdtuttgartu vlastní konstrukční kancelář, z níž vzešla řada úspěšných osobních, nákladních a závodních automobilů, zejména Volkswagen. 1950 založil Porsche-Werk Stuttgart na výrobu sportovních a cestovních automobilů. *4. 9. 1837 Samuel Morse poprvé předvedl svůj telegraf a o měsíc později jej přihlásil k patentování. Žil v letech 1791-1872 a byl malířem. Od 1840 pak začal sestrojovat prakticky použitelné telegrafní přístroje a 1844 vybudoval tehdy nejdelší telegrafní linku mezi Baltimorem Washingtonem na vzdálenost 64 km. Pro svůj telegrafický provoz vynalezl zvláštní značkovou abecedu z teček a čárek, která dodnes nese jeho jméno. *4. 9. 1905 byl poprvé pořádán na ostrově Man nejstarší automobilový závod světa RAC (Královský automobilový klub), který se dosud pravidelně koná.
5. 9. 1930 zemřel nizozemský lékař a objevitel vitamínů Cristiaan Eijkman. Narodil se 11. 8. 1855. 1897 odhalil příčinu nemoci beri-beri a získal základní znalosti o vitamínech. 1929 mu byla udělena Nobelova cena za objev vitamínu, který stimuluje růst. *6. 9. 1881 se narodil a 11. 3. 1955 zemřel Alexander Fleming. 1922 objevil v slzách enzym lysozym podporující odolnost organismů vůči mikrobům. V roce1928 při studiu stafylokoků zjistil, že působením plísně Penicillium notatum stafylokoky hynou. Teprve však až zásluhou Floreye a Chaina byl jeho objev za 2. světové války experimentálně zhodnocen a využit. 1945 získal spolu s Chainem a Floreyem za objev penicilinu a jeho léčivých účinků Nobelovu cenu. . *7. 9. 1956 zemřel sovětský matematik, astronom, geofyzik a polární badatel Otto Juljevič Šmidt. Narodil se 30. 9. 1891. Vytvořil novou teorii vzniku sluneční soustavy, založil sovětskou školu moderní algebry. 1933-34 byl velitelem polární expedie Čeljuskinců, 1939-42 viceprezidentem AV SSSR. *8. 9. 1967 byla v Praze zahájena stavba dálnice Praha-Bratislava.
8. 9. 1894 zemřel německý přírodovědec, lékař a filozof Ludwig Ferdinand von Helmholtz. Narodil se 31. 8. 1821. 1850 vynalezl oftalmoskop, jímž byla zahájena nová éra v očním lékařství a stanovil rychlost šíření vzruchu v nervech (u člověka v roce 1867). *9. 9. 1965 zemřel německý chemik Hermann Staudinger. Narodil se 23. 3. 1881. Byl profesorem na univerzitě ve Freiburgu a jedním ze zakladatelů makromolekulární chemie. 1953 získal Nobelovu cenu za systematický výzkum a objevy v makromolekulární chemii. Praktické využití těchto výzkumů vedlo k mohutnému rozvoji průmyslové výroby syntetických materiálů.
10. 9. 1975 zemřel britský fyzik sir Georg Paget Thomson, syn Josepha Johna Thomsona. Narodil se 3. 5. 1892 a zabýval se zejména difrakcí elektronů a elektronografií. 1937 získal spolu s C. J. Davissonem Nobelovu cenu za experimentální zkoumání ohybu elektronů v krystalech. *11. 9. 1798 se narodil a 23. 5. 1895 zemřel německý fyzik Franz Ernst Neumann. 1833 stanovil vztah mezi symetrií krystalů a jejich optickými (a jinými vektorovými) vlastnostmi. 1845 publikoval první matematickou teorii indukce. *11. 9. 1816 se narodil a 3. 12. 1888 zemřel německý optik Carl Zeiss. S profesorem E. K. Abbem a chemikem F. O. Schottem, kteří se zasloužili o hlavní technická řešení, založil v Jeně závod na výrobu optických přístrojů.
12. 9. 1892 se v Praze narodil a 29. 2. 1976 zemřel český filmový podnikatel a režisér Václav Binovec. Před 1. světovou válkou založil společnost Weteb, v níž v prvních poválečných letech spolupracoval s herečkou S. Marwille. Od 2. pol. 20. let se věnoval dovážení ruských filmů. V němé sféře se věnoval natáčení filmů dobrodružných, veselohrám a literárním adaptacím, např. Sivooký démon, Za svobodu národa, Irčin románek, Děvče z Podskalí aj.
12. 9. 1888 se narodil a 19. 2. 1934 zemřel německý astrofyzik Kurt Felix Ernst Bottlinger. Zabýval se zejména hvězdnou astronomií a teorií relativity. 1932 sestrojil tzv. Bottlingerův diagram, což je rychlostní diagram měřený v lokálním standardu klidu pro hvězdy v okolí Slunce s křivkami konstantní excentricity a apogalaktické vzdálenosti pro keplerovské dráhy hvězd. Ukazuje vývojové oblasti hvězd I. a II. populace. *13. 9. 1949 zemřel dánský lékař a fyziolog Schack August Steenberg Krogh. Narodil se 15. 11. 1874, byl profesorem na univerzitě v Kodani. 1920 získal Nobelovu cenu za objev regulačního mechanismu kapilár motorických nervů. Motorické nervy vedou impulsy z míchy ke svalům a vyvolávají jejich pohyb.
14. 9. 1698 se narodil francouzský fyzik a přírodovědec Charles Francois de Cisternay du Fay. 1733 objevil "dvojí" elektřinu. Zemřel 16. 7. 1793. *14. 9. 1860 se v Praze narodil a 6. 11. 1938 zemřel český nakladatel, syn J. R. Vilímka staršího Josef Richard Vilímek ml. 1890 byl spoluzakladatelem České grafické unie (s J. Ottou a J. Vilímem). První český nakladatel, který začal používat k propagaci moderní reklamu (inzeráty, prospekty, plakáty, letáky). 1891 předvedl na Jubilejní výstavě ve vlastním pavilónu rotačku, na níž tiskl výstavní deník Praha. V 90. letech vydal sbírku románů J. Verna s ilustracemi dřevorytů podle kreseb fr. ilustrátorů. Vydal obrazové dílo Světem letem (256 fotografií památných míst celého světa s českým doprovodem a úvodem od cestovatele E. S. Vráže) a Letem českým světem. Vydal mj. i spisy K. Maye a pro české čtenáře objevil anglické detektivky a Sherlocka Holmese.
14. 9. 1977 zemřel kameraman německého původu Eugen Schúfftan. Narodil se 21. 7. 1893. Od 1925 se používá jeho "Schúfftanův efekt", spočívající na kombinaci maket a zrcadla při natáčení filmu. *15. 9. 1828 se narodil ruský chemik, autor chemických vzorců organických sloučenin a zakladatel ruské chemické školy Alexander Michajlovič Butlerov. Zemřel 17. 8. 1886. *15. 9. 1968 byla v SSSR vypuštěna automatická stanice Zond 5, která obletěla Měsíc a jako první na světě se druhou kosmickou rychlostí vrátila 21. 9. 1968 na Zemi. *15. 9. 1929 se narodil americký fyzik Murray Gell-Mann. Zabýval se zejména interakcemi elementárních částic a jejich uspořádáním v jednotný systém. 1969 získal Nobelovu cenu.
16. 9. 1853 se narodil německý biochemik Albrecht Kossel. 1896 objevil aminokyselinu histidin, 1900 spolu se Steudallem aminokyselinu tymin. 1910 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za práce o bílkovinách a nukleových kyselinách, jež přispěly k rozšíření znalosti o chemii buňky a chemii bílkovin. Zemřel 5. 7. 1927. *16. 9. 1736 zemřel německý fyzik Gabriel Daniel Fahrenheit. Narodil se 24. 5. 1686. Vyráběl fyzikální přístroje - tlakoměry. 1714 první rtuťový teploměr, 1724 zavedl teplotní stupnici, tzv. Fahrenheitovu. Dříve se používala i v Evropě, dnes hlavně v USA. 1o F = (5/9)o C°; 32o F = Oo C; 212o F = 100o C. *16. 9. 1897 se narodil a 12. 3. 1974 zemřel spisovatel a majitel nakladatelství Aventinum Otakar Štorch Marien. Mezi jeho kmenové autory patřily z počátku mj. i bratři Čapkové. 1925-34 vydával časopis Rozpravy Aventina, který výtvarně řídil F. Muzika. 27. 11. 1927 otevřel prodejnu a čítárnu knih s výstavní a prodejní síní uměleckých děl Aventinská mansarda, kde vystavovali mj. i J. Čapek, J. Zrzavý, E. Filla. Bouřlivým životem s krásnou dámou přivedl nakladatelství v roce 1934 k bankrotu. *17. 9. 1815 řídil ve Stromovce Josef Božek první parní vůz. Za první popis automobilu je považován popis v knize Astronomia Europae jezuitského kněze Ferdinanda Verbiesta, který žil v polovině 17. století. Popsal v ní model dopravního prostředku, který sám sestrojil. Byl inspirován buď parní turbínou popsanou v roce 1629 Giovannim Brancou nebo čínskými spisy.
17. 9. 1914 se v Praze narodil podnikatel a výrobce obuvi Tomáš John Baťa, syn Tomáše Bati. Vystudoval obchodní akademii v Uherském Hradišti, studoval ve Velké Británii. V roce 1939 uprchl do zahraničí, po válce zůstal v Kanadě a začal po celém světě zakládat podniky. V současné době je největším výrobcem a prodejcem obuvi na světě, vlastní 100 podniků v 90 zemích. *18. 9. 1984 přeletěl sám jako první Američan a plukovník letectva Spojených států Joe Kittinger balonem Atlanský oceán. 14. 9. vzlétl v Caribou (stát Maine) a 18. 9. přistál v Montenotte v severní Itálii. Překonal vzdálenost 5 701 km za 86 hodin. Jeho balon nesl jméno Rosie O´Grady a byl naplněn 3000 m3 hélia.
18. 9. 1867 se v Nechanicích v okrese Hradec Králové narodil a 18. 2. 1923 na následky atentátu (5. 1. 1923) v Praze zemřel český politik a národohospodář Alois Rašín. *18. 9. 1783 zemřel švýcarský matematik, fyzik a astronom Leonhard Euler. Narodil se 15. 4. 1707. Určoval pohyby nebeských těles a zavedl nynější úpravu matematiky. *19. 9. 1710 zemřel dánský astronom Ole Christtensen Rómer. Narodil se 25. 9. 1644. Od 1681 byl ředitelem hvězdárny v Kodani. Podle zpoždění dob zatmění Jupiterových měsíců vypočítal v roce 1676 že rychlost světla je konečná. *20. 9. 1519 vyplul na první cestu kolem světa portugalský plavec Fernao de Magalhaes. *20. 9. 1778 se narodil a 25. 1. 1852 zemřel ruský mořeplavec a objevitel Antarktidy Fadděj Faddějevič Belinsgauzen. *20. 9. 1784 byla založena nejstarší česká společnost nauk Královská česká společnost nauk. Vznikla z původní Soukromé společnosti nauk, založené v roce 1770. *20. 9. 1856 zemřel britský chemik Samuel Morison Brown, který v roce 1850 použil jako první chlazení válců spalovacích motorů. *21. 9. 1922 se v Horní Kamenici v okrese Domažlice narodil český technik Karel Dlouhý. 1940-63 pracoval jako konstruktér firmy Letov Praha, od 1963 v Aeru Odolená Voda. Zabývá se konstrukcí větroňů a motorových letadel. Jako pilot se věnuje bezmotorovému létání. *21. 9. 1894 se v Žamberku v okrese Ústí nad Orlicí narodil a 6. 9. 1963 v Praze zemřel český konstruktér, od 1951 profesor ČVUT v Praze Miroslav Hajn. Zabýval se konstrukcí letadel, nejvýznamnější je stíhací letoun B 534 (1939).
21. 9. 1913 se v Praze narodil a 4. 1. 1986 zemřel český polygrafický specialista Karel Wick. Od 1943 do důchodu 1978 byl ředitelem tiskárny Prometheus provádějící nejobtížnější matematickou a fyzikální sazbu. Je autorem knížky Pravidla matematické sazby (1963), která vyšla v mnoha vydáních i v anglickém překladu a stala se normou tiskařů v celé řadě zemí světa. *22. 9. 1791 se narodil a 25. 8. 1867 zemřel britský fyzik a chemik Michael Faraday. Objevil indukci, samoindukci, diamagnetismus a zákony elektrolýzy, zavedl pojem el. a magn. pole a siločar. Jeho představy matematicky formuloval J. C. Maxwell. 1831 nezávisle na Američanovi J. Henrym (1797-1878) objevil elektromagnetickou indukci, na jejímž principu se v moderní době elektrická energie vyrábí. *22. 9. 1863 se narodil francouzský bakteriolog a objevitel bacilu moru Alexandre Yersin. Zemřel 2. 3. 1943.
23. 9. 1819 se narodil a 18. 9. 1896 zemřel francouzský fyzik Armand Hippolyte Louis Fizeau. 1849 stanovil pozemským měřením rychlost světla ve vzduchu na c = 315 300 km. s-1. 1879 zdokonalením jeho metody A Cornu dosáhl výsledku c= 300 030 km. s-1. *23. 9. 1861 se narodil a 12. 3. 1942 zemřel německý technik Robert August Bosch. 1887 založil ve Stuttgartu továrnu, kde se začala vyrábět magnetová zapalování pro spalovací motory. *24. 9. 1858 se narodil a 12. 8. 1927 zemřel německý optik Karl Pulfrich. Od 1890 byl vědeckým pracovníkem Zeissových závodů v Jeně. Vynalezl stereokomparátor, sestrojil refraktometr a další optické přístroje. Zabýval se též fyzikální optikou. *24. 9. 1904 zemřel dánský lékař a zakladatel moderní fototerapie Niels Ryberg Finsen. Narodil se 15. 12. 1860. 1903 mu byla udělena Nobelova cena za objev speciálního způsobu léčení některých nemocí, zvláště tuberkulozy kůže, pomocí koncetrovaného umělého slunečního světla. Už v roce 1896 založil v Kodani ústav pro léčení světlem, navrhl přístroj, který vydával umělé sluneční světlo a v roce 1898 vyléčil svou (dnes zvanou Finsenovou) lampou lupus.
25. 9. 1513 španělský plavec Vasco Núnez de Balboa objevil Tichý oceán. Je nejrozlehlejším oceánem na Zemi. Včetně okrajových moří tvoří jeho plochu 166 240 000 km2, což je 45,8 % světového oceánu. Jeho střední hloubka je 3 939 m. Nejhlubší část v Mariánském příkopu v Tichém oceánu byla poprvé přesně změřena v roce 1951 britskou výzkumnou lodí Challenger. Širokopásmový echolokátor určil hloubku na 10 863 m. 1959 provedla nové měření posádka sovětské výzkumné lodi Vítěz a pomocí vícepaprskového sonaru naměřila hloubku 11 034 m.
