Tomasz WECLAWOWICZ
Bohemi Cracoviam muraverunt.  /410-419/
•   Tématem studie je stavební rozvoj Krakova za vlády Přemyslovců, která trvala necelých 16 let. Za Václava II., kolem roku 1300, město obehnaly hradby a nově zde bylo zbudováno několik kostelů. Zvláštní pozornost zasluhují raně gotické fragmenty, dokumentující donedávna neznámou etapu přestavby katedrály na Vavelu, kterou fundoval pravděpodobně krakovský biskup Jan Muskata. V případě, že by tato přestavba dospěla k závěru, stala by se vavelská svatyně prvním polským chrámem s klasickým katedrálním chórem, jehož vzorem mohl být cisterciácký kostel v Sedlci.
 

Milena BARTLOVÁ
Die Madonna des Franziskanerklosters in Pilsen und das Problem der böhmischen Kunst in der Hussitenzeit. [Madona z františkánského klášterního kostela v Plzni a problém českého umění doby husitské.]  /420-443/
•   Díky nedávnému restaurování dřevěné Madony z františkánského klášterního kostela v Plzni bylo možné tuto monumentální sochu podrobit přesnějšímu studiu. Lze ji zařadit k dílům historismu 40. a 50. let 15. století, podporovaným novou společenskou vrstvou – měšťanstvem. Autorka článku se věnuje také otázkám praktické, dílenské kontinuity v této době, pro jejíž existenci hovoří i okolnosti vzniku františkánské Madony, kterou zasazuje do kontextu středoevropského umění. Výzkum ukázal i skutečnost, že Madona je jedním z nejstarších děl, užívajících výzdobnou techniku zv. presbrokát.
 

Martin PAVLÍČEK
Assumpta v hořícím keři. [Assunta im brennenden Dornbusch.]  /444-452/
•   Autor se zabývá genezí a výkladem ikonografického typu Assumpty v hořícím keři, vyskytujícím se na několika našich pozdně gotických deskových obrazech (Assumpta z Bílé hory, Assumpta Lannova, Assumpta z Deštné, Oltář z Duban, Assumpta ze Sepekova, Assumpta svatovítská). Tento motiv pochází zřejmě z okruhu arcibiskupa Jana z Jenštejna, který měl významný podíl na utváření mariánského kultu v Čechách.
 

Otto M. URBAN
Hrozná monstra vědy a strašné příšery umění: Redonovo Pokušení svatého Antonína. [Scary Monsters of Science and Super Creeps of Art: Redon’s Temptation of Saint Anthony.]  /453-464/
•   Příběh pokušení sv. Antonína patří k oblíbeným námětům v dějinách výtvarného umění. V poslední třetině 19. století se stává, vlivem Gustava Flauberta, klíčovým tématem moderních umělců (F. Rops, F. Knopff, A. Kubin). V těchto letech zobrazil Odilon Redon příběh pokušení ve třech litografických cyklech, obsahujících více než 40 listů. Význam cyklů tkví v umělcově schopnosti provázat výtvarnou formu s filosoficky uceleným konceptem. Redon zde nově formuluje vztah vědeckého poznání (přírodních věd) a umělecké tvorby.
 
 

Anna JANIŠTINOVÁ
Bibliografie Antonína Jirky.  /475-476/
 
 

L’art au temps de Philippe le Bel et de ses fils. (Pierre-Yves Le Pogam)  /485-488/

Thomas DaCosta KAUFMANN, Court, Cloister, and City. (Ivo Hlobil)  /489-490/

Ladislav SVOBODA – Jiří ÚLOVEC – Petr CHOTĚBOR ..., Encyklopedie českých tvrzí. První díl A–J. (Pavel Vlček)  /490-492/

Brennpunkt der Moderne. Mies van der Rohes Haus Tugendhat. (Markéta Večeřáková)  /492-493/
 
 
 
 
Anotace.  /493-495/
 
Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /495-498/