Karl JOHNS
The Jesuits, the Creche and Hans von Aachen in Prague. [Jezuité, betlém a Hans von Aachen v Praze.]  /189-197/
•   Téma klanění pastýřů se vyskytuje v Rudolfově době současně ve dvou žánrech. Pro dvorské umělce bylo častým námětem, jak dokazují jejich díla. Mezi nimi měla velký význam Aachenova kompozice Klanění pastýřů, malovaná pro jezuitský kostel Il Gesu, která se stala předlohou pro umělecké kopírování. Motiv klanění pastýřů vstupuje též do vánočních betlémů, jež v Praze zavedl zřejmě jeden z jezuitských kněží v roce 1562. Náhlý výskyt a obliba tohoto tématu v manýristickém i lidovém prostředí vypovídá o silném vlivu katolické skupiny, zvláště jezuitského řádu.
 

Léna WIDERKEHR
Jacob Matham, un épigone haarlemois et ses rapports a l’art de la cour de Rodolphe II. [Haarlemský epigon Jacob Matham a jeho vztahy k rudolfínskému umění.]  /198-206/
•   I přesto, že haarlemský kreslíř a grafik Jacob Matham (1571–1631) Prahu nikdy nenavštívil, byl v kontaktu s tímto uměleckým prostředím. V roce 1601 získal císařské privilegium, které ho opravňovalo k šíření grafických listů podle předloh ze sbírek Rudolfa II. Předmětem zájmu této stati jsou dochovaná díla, rytá podle Sprangera a Saveryho. Nejdůležitější z nich je Česká krajina s žebrákem, jež zaujímá zvláštní místo v dějinách krajiny „podle přírody“. Jde o nejstarší a největší grafiku s tímto námětem, která se prostřednictvím anekdotického žánrového výjevu vrací k tradici moralizující krajiny.
 

Jürgen ZIMMER
Die Gonzaga und der Prager Hof Kaiser Rudolf II. Kunsthistorische Fragmente. [Gonzagové a pražský dvůr císaře Rudolfa II. Uměleckohistorické fragmenty.]  /207-221/
•   V článku jsou zkoumány vztahy severoitalských dvorů Gonzagů ke dvoru Rudolfa II. Jedním z příkladů těchto vztahů je pobyt vévody Vincenza I. Gonzagy v Praze v roce 1595. Mimoto autor uvádí velké množství poznatků, vypovídajících o vzájemných dvorských kontaktech. Ty se projevují i činností italských umělců v Praze nebo donací Francesca Gonzagy pro hlavní plzeňský kostel roku 1599. Závěr článku pojednává o možných souvislostech mezi architekturou Pražského hradu, vévodského paláce v Mantově a dalších severoitalských staveb. Spojovacím článkem by mohla být podle autora osoba císařského zámeckého stavitele Giovanniho Maria Filippiho.
 

Thomas ANDRATSCHKE
Das Bildprogramm der Weltallschale: Reichspolitischer Status und religiöses Bekenntnis. [Obrazový program Weltallschale: říšskopolitický status a religiózní vyznání.]  /222-233/
•   Autor se zabývá rozborem obrazového programu tzv. „Weltallschale“ Rudolfa II. Výsledky zkoumání zpochybňují doposud známé vztahy tohoto artefaktu s osobou vladaře a rudolfínským uměleckým okruhem. Andratschke dochází k názoru, že religiózní status „Weltallschale“ se vymyká konfesnímu vyznání habsburského císaře. Je podle něho jako verbálně-obrazová syntéza schématu zákona a milosti a novozákonního Zjevení sv. Jana projevem protestantského ducha. Autor dále hledá kořeny nacionálního vědomí Rudolfa II. u starých Germánů, čímž se dostává do rozporu s dnešními představami o rudolfínském umění.
 

Günter IRMSCHER
Gabriel Krammer (1564–1606) – der vergessene „Rudolfiner“. [Zapomenutý „rudolfinec“ Gabriel Krammer (1564–1606).]  /234-244/
•   Gabriel Krammer, pocházející z Curychu, působil na pražském císařském dvoře od roku 1587 jako gardový pištec. Byl nadaným truhlářem, který vedle interiérů ztvárňoval pravděpodobně i exteriéry staveb. Napsal několik učebnic architektury a architektonické ornamentiky, jež se v několika vydáních šířily v celé střední Evropě. Krammer měl tímto značný vliv na někdejší uměleckou produkci. Jeho tvorba byla ceněna téměř jako „oficiální“ pražský dvorský styl v oblasti vnitřního vybavení. Článek přináší umělcovu biografii a poprvé katalogizuje jeho architektonické práce.
 
 

Marie KLIMEŠOVÁ-JUDLOVÁ
Třeboňský manifest Roberta Piesena.  /262-264/
•   Třeboňský manifest napsal malíř v roce 1962. Není jisté, zda svým názvem odkazuje k místu vzniku textu nebo k dílu Mistra třeboňského oltáře, k němuž měl Piesen určitý vztah. O významu, jenž manifest měl pro svého autora, hovoří i to, že si jej odvezl do pozdější emigrace a dochoval spolu s dalšími písemnostmi. Psaný program vypovídá o umělcově koncepci obrazu, kterou v zásadě již nikdy neopustil. Piesen se zde vyslovuje pro transcendentální pojetí strukturální malby s akcentem na meditativní hodnoty, jež považuje za zásadní.
 
 

Martina SOŠKOVÁ
Bibliografie Jaromíra Šípa 1983–1998.  /266-267/

Tomáš POSPĚCH
Meziválečná architektura v Hranicích.  /267-275/
•   Autorova zpráva pojednává o meziválečné architektuře v Hranicích. Především ve třicátých letech zde vzniklo několik staveb, hrajících důležitou roli v kontextu české meziválečné architektury. Kromě Kotěrova žáka Karla Caivase, jehož dílo má v Hranicích určitou ucelenost, jde o jednotlivé počiny převážně brněnských architektů. Baťovou stavbou Besedy je do města implantován i příklad zlínské skeletové stavby. Pro místní objednavatele z řad obchodníků projektují architekti z Ostravy, Olomouce, Prahy či místní stavitelé, z nichž pouze Alois Jambora dosahuje vyšších kvalit.
 
 

Jindřich VYBÍRAL, Zrození velkoměsta. (Pavel Šopák)  /277-279/

Výstavy Františka Kupky v roce 1998. (Vojtěch Lahoda)  /279-282/

Monika PLATZER – Klaus SPECHTENHAUSER (eds.), Jiří Kroha. (Matthias Boeckl)  /282-283/

Mahulena NEŠLEHOVÁ, Poselství jiného výrazu. (Petr Wittlich)  /283-284/
 
 

Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /284-286/