Jiří SVOBODA
Magdalénské umění v českých zemích. Variabilita stylu u paleolitických lovců. [Magdalenian Art in the Czech Lands: Variability in Style of the Paleolithic Hunters.]  /515-521/
•   Článek navazuje na autorovo pojednání o moravském gravettienu (Umění XLV, 1997, č. 5), který období magdalénu předcházel. Jiří Svoboda demonstruje na příkladech magdalénského umění, jehož nejvýznamnější lokalitou na našem území je jeskyně Pekárna v jižní části Moravského krasu, charakteristické rysy tohoto jednotného středoevropského stylu. K nim patří realismus, ale i tendence ke schematizaci, projevující se zvláště ve stylizaci ženské postavy. Magdalénská ornamentika se vyznačuje výrazným dynamismem.
 

Jiří KROUPA
Dietrichsteinský palác v Brně a Ludwig Sebastian Kaltner. [Das Dietrichstein-Palais in Brünn und Ludwig Sebastian Kaltner.]  /522-547/
•   Stať Jiřího Kroupy splácí určitý dluh uměleckohistorického bádání k vysoce kvalitní budově Dietrichsteinského paláce na Horním Rynku v Brně, jejíž stavební vývoj nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Na základě zachovaných písemných pramenů autor představuje dlouhou stavební historii paláce, odvíjející se od počátků 17. století. Zvýšenou pozornost zasluhuje přestavba v druhé čtvrtině 18. století navržená Ludwigem Sebastianem Kaltnerem, vídeňským stavitelem, šířícím na Moravě vlivy tohoto prostředí. Kroupova studie zahrnuje zárověň metodologické otázky, týkající se sledování vztahu architektonické úlohy a umělecké formy jako prostředku vizuální komunikace v dějinách architektury.
 

Markéta VEČEŘÁKOVÁ
Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné architektuře. [Changes in Liturgical Space in Prague inter-war Sacral Architecture.]  /548-558/
•   I přesto, že změny sakrálního prostoru jsou spojovány s usnesením II. vatikánského koncilu, můžeme již od druhé poloviny 19. století sledovat přípravné kroky této transformace, jež dosahují vrcholu počátkem 20. století ve sporech církevního modernismu a tradicionalismu. Studie Markéty Večeřákové interpretuje v širokém kontextu kulturních a společenských událostí pražskou meziválečnou sakrální architekturu. Vedle římskokatolických kostelů, mezi jejichž dominantami nalézáme Plečnikův chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech či Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích, se zaměřuje na sborové stavby církve československé a církve českobratrské evangelické.
 

Steven A. MANSBACH
Some ‘Western’ Reflections on the Classical Modern Art from ‘Eastern’ Europe. [Několik „západních“ úvah o klasickém moderním umění z „východní“ Evropy.]  /559-564/
•   Autor článku se zamýšlí nad dosavadním chápáním modernismu v Evropě, v němž byla doposud připisována vůdčí role estetické tvorby západním kulturním centrům. Poznání moderního umění východní Evropy vede podle Mansbacha k nutnosti formulovat nové kritické metodologie a teoretické strategie, které by lépe odrážely obecný vývoj a funkce moderního umění. Autor požaduje přezkoumání zatím převažujícího západního paradigmatu klasického moderního umění, jeho strukturální proměnu a překonání jeho nynější vnitřní předpojatosti.
 
 

Umberto ECO, Umění a krása ve středověké estetice. (Helena Lorenzová)  /573-575/

Judith OEXLE – Markus BAUER – Marius WINZELER (eds.), Zeit und Ewigkeit. (Ivo Kořán)  /576-580/

Dillian GORDON – Lisa MONNAS – Caroline ELAM (eds.), The Regal Image od Richard II and the Wilton Diptych. (Jiří Kropáček)  /580-582/

Reinhart KOSELLECK, Zur politischen Ikonologie des gewaltsamen Todes. (Lubomír Konečný)  /582-584/

Ján ABELOVSKÝ – Katarína BAJCUROVÁ, Výtvarná moderna Slovenska. Maliarstvo a sochárstvo 1890–1949. (Anděla Horová)  /584-586/
 
 
 
Anotace.  /587-588/
 
Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /589-592/