Petr PAVELEC
Nástěnná malba kola Štěstěny v komnatě strakonického hradu. [Wandmalerei mit dem Glücksrad in einem Raum der Burg Strakonice.]  /169-174/
•  Nástěnná malba kola Štěstěny v starém paláci strakonického hradu byla odkryta v letech 1994–1995. Jde o nejstarší českou dochovanou památku onoho typu s motivem kola Štěstěny, jehož původ můžeme sledovat už v antické mytologii. V souvislostech se vznikem stavby i s ohledem k formálnímu charakteru byla malba datována do poslední čtvrti 13. století. Autor článku pojednává v širších souvislostech o její genezi a významu.

Markéta BAŠTOVÁ
Plastika saského Freiberku 1. čtvrti 16. století. Příspěvek k dílu Mistra týneckého Zvěstování. [Die sächsich-freiberger Plastik des 1. Viertels des 16. Jahrhunderts. Ein Beitrag zum Werk des Meisters der Maria-Teinitzer Verkündigung.]  /175-194/
•  Studie Markéty Baštové je věnována výkladu díla Mistra týneckého Zvěstování v souvislosti s plastikou saského Freiberku. Přestože saská východiska jeho prací jsou připomínána již v starší české literatuře, nalézá autorka řadu nových paralel, vlivů a zajímavých vývodů. Kromě jiného uvažuje též o tom, zda umělec, s nímž jsou spojována raná díla Mistra týneckého Zvěstování, nepocházel ze Saska a nebyl školený v dílně Mistra apoštolů freiberského dómu.

Martin PAVLÍČEK
K dílu Matyáše Bernarda Brauna. [Zum Werk von Matthias Bernhard Braun.]  /195-202/
•  Martin Pavlíček přináší ve svém článku několik podstatných příspěvků k Braunovu dílu. Vedle rozboru neobvyklé ikonografie Immaculaty v Nedělišti u Hradce Králové a nového datování soch tří církevních Otců v Lysé nad Labem, uvádí především čtyři nová připsání. Na základě stylové analýzy přisuzuje Braunovi tato díla: řezbu Ukřižovaného Krista ze zámecké kaple v Jemništi, kamennou sochu sv. Jana Nepomuckého z Bechyně-Zářečí, řezbu sv. Matouše z kaple sv. Vojtěcha v Terešově u Rokycan a kamennou sochu sv. Jana Nepomuckého z Choustníkova Hradiště.

Matthew S. WITKOVSKY
Envisaging the Gendered Center: Prague’s Municipal Building and the Construction of a “Czech Nation”, c. 1880–1914. [Touha po středním (ná)rodě: Obecní dům pražský a utváření „českého národa“ v letech 1880–1914.]  /203-220/
•  Hlavním tématem Witkovského studie je interpretace projevů českého národního uvědomování a vzniku českého národního diskursu. K tomu autor obratně využívá modelu lingvistické analýzy Jacquese Lacana. Do jádra problému národního uvědomění staví mytickou osobu Libuše, ztělesňující podle něho jak falickou matku, tak touhu po sloučení rodů, odrážející se v české gramatice v kategorii středního rodu. Velkou část studie věnoval Witkovský budově Obecního domu, se zaměřením na výklad symbolických významů jeho výzdoby.
 
 

Milada a Oldřich RADOVI, Kniha o sklípkových klenbách. (Pavel Kalina)  /241-243/
Dvě knihy o barokní architektuře. (Pavel Vlček)  /244-247/

Roman PRAHL (ed.), Posedlost kresbou. (Helena Lorenzová)  /247-249/
 
 
Anotace.  /250-251/

Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /251-253/