Kateřina ENGSTOVÁ
Vidění ženy ve slunci císařem Augustem. /Die Vision Kaisers Augustus von der Frau in der Sonne./.  /258-265/
Autorka se věnuje ikonografickému tématu Vidění ženy ve slunci císařem Augustem, jehož zobrazení je součástí emauzského cyklu. Při rozboru vychází z literárního díla Cronica Boemorum Jana Marignoly, kde se scéna vidění vyskytuje několikrát. Vedle kritického zkoumání vzájemných vazeb Marignolovy kroniky a malby v ambitu emauzského kláštera hledá autorka důvody zobrazení tohoto námětu, mezi něž patří též možnost představení samého císaře i jeho úcty k Panně Marii.

Maria THEISEN
Anmerkungen zur Ikonographie des Titelblatts der Goldenen Bulle, Österreichische Nationalbibliothek cod. 338. /Poznámky k ikonografii titulního listu Zlaté buly v Rakouské národní knihovně, cod. 338./.  /266-277/
Článek pojednává o titulním listě Zlaté buly, který představuje jeden z vrcholů iluminátorského umění doby Václava IV. Jelikož se na jeho výzdobě uplatnili mistři staré i nové generace dvorských iluminátorů, můžeme kodex chápat jako důležitou slohovou spojku mezi biblí Václavovou a Antverpskou. Autorka studie se kromě těchto otázek dotýká i ikonografie okrajové výzdoby Zlaté buly, jejíž význam vysvětluje v intencích Václavovy panovnické ideologie.

Jan CHLÍBEC
Názory Girolama Savonaroly na výtvarné dílo a jejich vztah k české reformaci. /The Views of Girolamo Savonarola concerning the Work of Art and Their Relation to the Czech Reformation./.  /278-294/
V obsáhlé studii autor postihuje vztah českého reformačního prostředí k osobě florentského kazatele Girolama Savonaroly. Jeho kritické názory se šířily především mezi utrakvisty a českými bratry, na něž působil i silným osobním příkladem. Savonarolovu oblibu navíc zvyšovala jeho násilná smrt, jež byla srovnávána s mučednickou smrtí Jana Husa. Předkládaný příspěvek se dotýká všech podstatných vlivů Savonarolova myšlení na českou reformaci 15. a 16. století, s důrazem na jeho úvahy o významu, statusu a charakteru výtvarných děl.

Michal ŠRONĚK - Jiří ROHÁČEK - Petr DANĚK
Václav Trubka z Rovin - studie o měšťanském mecenátu v rudolfínské Praze. /Václav Trubka von Roviny - Eine Studie über bürgerliches Mäzenatentum im Rudolfinischer Prag./.  /295-308/
Tématem příspěvku je osobnost Václava Trubky z Rovin, jímž se autoři zevrubně zabývají v souvislosti s jeho mecenášskou činností. Tento významný pražský měšťan s utrakvistickým vyznáním objednal roku 1604 monumentální nástěnnou malbu Posledního soudu v kostele Panny Marie před Týnem, kterou zhotovili dva malíři: Jan Jindrovský a Ferdinand z Eysern. Tomu autoři připisují také dosud anonymní malbu Nanebevzetí Panny Marie v kapli sv. Zikmunda ve Svatovítské katedrále. Vedle toho se článek věnuje i otázce modifikace uměleckého díla pro objednavatele rozdílného náboženského vyznání.

Jindřich TOMAN
Dostaveníčko všech pokrokových lidí. Kupkova putovní výstava 1905-1907 a její ohlas. /Meeting Place of All Progressive People: Kupka's 1905-1907 Traveling Exhibition and Its Reception./.  /309-320/
Studie Jindřicha Tomana reflektuje ohlas putovní výstavy Františka Kupky v Čechách a na Moravě v letech 1905-1907 a zároveň poukazuje na utváření kritického diskursu jeho díla v prvním desetiletí 20. století. Z několika měst, v nichž se výstava uskutečnila a kde vzbudila řadu polemických i skandálních reakcí, se autor zaměřuje na Kolín a Prostějov. Autentické kritiky přítomných prací zpřístupňuje čtenáři prostřednictvým četných citací z dobových periodik i vlastních Kupkových dopisů a poznámek.


ZPRÁVY  /  NEWS

Petr SOMMER
Významné výročí Anežky Merhautové-Livorové.  /321/

Polana BREGANTOVÁ
Bibliografie Anežky Merhautové 1995-1999.  /321-322/

Kateřina LOPATOVÁ
Meziválečná architektura na Moravském Slovácku.  /322-336/
Příspěvek Kateřiny Lopatové podává zprávu o charakteru meziválečné architektury ve třech významných městech Moravského Slovácka: Hodoníně, Břeclavi a Kyjově. V úvodu popisuje autorka obecnou situaci regionu, který byl dříve chápán jako zemědělská oblast s pevnou lidovou a folklórní tradicí. Projekty moderních staveb, které se začínají prosazovat koncem dvacátých let, proto narážely na odpor a nevoli. I přesto zde nakonec vzniklo několik hodnotných realizací, jejichž návrhy vypracovali ve valné většině architekti etablovaní v jiných krajích.


RECENZE  /  REVIEWS

Olga KOTKOVÁ
Hans Raphon. 500 let pašijového oltáře z Göttingenu - 500 Jahre des Passionsaltar aus Göttingen. (Milena Bartlová)  /336-337/

Katarzyna CIEŚLAK
Tod und Gedenken. (Jiří Pešek )  /337-339/

Pavel VLČEK - Ester HAVLOVÁ
Praha 1610-1700. Kapitoly o architektuře raného baroka. (Jiří Pešek )  /340-342/
Salony v české kultuře 19. století. (Anděla Horová )  /342-343/
Jan Konůpek. Poutník k nekonečnu. A Pilgrim to Infinity. (Otto M. Urban )  /343-344/
Anotace.  /345-346/
Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /346-34/8