Kalendárium listopad 2002
1. listopadu 1888 v Karakolu zemřel ruský důstojník a cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij. Narodil se 12. 4. 1839 v Kimborovu u Smolenska. Jako carský důstojník požádal o přeložení na Dálný východ, protože chtěl prozkoumat ussurijský kraj. Postupoval po Ussuri k jezeru Chanka do Mandžuska. Procestoval území mezi dolním Amurem a pobřežím Japonského moře. Po návratu ohromil spoustou zeměpisných objevů a bohatými sbírkami. Zeměpisci a armáda se složili na jeho další cesty. 1870-73 vedl mongolskou expedici z Kjachty přes Mongolsko do Pekingu. Přešel poušť Alašan, pronikl do severního Tibetu k pramenům Jang- c´-ťiangu, odtud přes poušť Gobi a Ulánbátar do Irkutska Během další expedice (1876-77) pronikl do neznámé Tarimské pánve, objevil jezero Lob-nor, zasněžený Kchun-lun a Altyn-tag Usiloval o návštěvu v té době Evropanům naprosto nepřístupnou Lhasu.
1879-80 se mu sice podařilo proniknout hluboko do Tibetu, ale byl tibetskými úřady donucen k návratu Centrální Asii pak znovu navštívil v letech 1883-85, došel mj. přes Gobi až k pramenům Žluté řeky. Při poslední výpravě v roce 1888 chtěl přes Tibet do údolí Brahmaputry a dosáhnout konečně Lhasy. Na řece Ču však onemocněl a zemřel v městě Karakol, které bylo později přejmenováno na Prževalsk. Jako první zahájil komplexní studium navštívených území, objasnil mnohé přírodní jevy, prováděl přesná meteorologická měření. Prošel, zmapoval a vědecky popsal všechny středoasijské pouště a prokázal hradbu velehorských pásem od Pamíru až ke Žluté řece. Je po něm pojmenováno několik geografických objektů a divoký kůň Prževalského.
14. listopadu 1716 v Hannoveru zemřel německý učenec Gottfried Wilhelm Leibnitz. Narodil se 1. 7. 1646 v Lipsku. Byl synem profesora etiky. Ve 12 letech uměl latinsky, v 15 letech vstupoval na univerzitu. Studoval francouzského filozofa a matematika R. Descarta (1596-1650). 1664 se stal magistrem filozofie v Lipsku, 1866 doktorem práv v Althofu u Norimberka a vstoupil do služeb mohučského arcibiskupa. Jako diplomat od roku 1672 v Paříži se seznámil s nizozemským fyzikem a matematikem Ch. Huygensem (1629-1695), spisy italského učence G. Galileiho (1564-1642), francouzských matematiků B. Pascala (1623-1662) a P. Fermata (1601-1665). Zaujal ho Pascalův sčítací stroj a 1671 vynalezl stroj vlastní, s kterým bylo možno i násobit a dělit.
Byl však nepřesný a tedy nefunkční, ale posloužil při vývoji dalších kalkulátorů. 1676 se Leibnitz stal v Hannoveru právníkem, knihovníkem a historiografem panovnického rodu. Pustil se do dalšího studia, 1674-76 si dopisoval s Newtonem Publikoval práce o infinitezimálním počtu a jeho terminologie a symbolika se velmi rychle ujaly. 1693 dospěl k determinantům, ale psal o nich jen v dopisech, naznačil výhodnost dvojkové soustavy. Vyvinul filozofické učení, tzv. monadologii. 1700 přispěl k založení berlínské Akademie a stal se jejím prvním prezidentem Zabýval se i chemií, geologií a technickými vynálezy, právem je označován za polyhistora.
25. listopadu 1865 v Berlíně zemřel německý geograf a cestovatel Heinrich Barth. Narodil se 16. 2. 1821 v Hamburku. Studoval prehistorii a filologii. Pod vlivem německého geografa K. Richtera (1779-1859) se začal věnovat studiu geografie. 1844-46 se vydal na svou první cestu po Španělsku, Maghrebu, Egyptě a Blízkém Východu. Po návratu byl jmenován docentem na univerzitě v Berlíně. Průzkum Afriky začal jako člen anglické expedice vedené J. Richardsonem (1809-1851) v roce 1849 vyloděním v Tripolisu, putováním saharskou pouští přes hornatý Air do země Tuaregů. Prošel říší Sokoto, územím nigerijských Hausů, městy Katsina a Kano. Prozkoumal čadské jezero a středosúdánské země Kánem a Musgu Přeplavil se přes řeku Niger a došel až do Timbuktu. Na jaře 1855 po cestě napříč Saharou svou pětiletou cestu po vnitrozemí Afriky ukončil. Své poznatky shrnul v pětisvazkovém díle, které ho řadí mezi největší zeměpisné objevitele. Shromáždil materiál o 49 súdánských jazycích, poznal několik súdánských říší, jako první zpracoval jejich dějiny a zhotovil velmi dobré mapy. 1863 se stal profesorem geografie na univerzitě v Berlíně. Podnikl ještě kratší cesty na Balkán a do Turecka. Předčasně zemřel ve věku 44 let.
