Kalendárium květen 2007
Vancouver George
10. května1798 zemřel anglický námořní důstojník a hydrograf George Vancouver. Narodil se 22.6.1757, od 14 let sloužil v námořnictvu. 1772-75 a 1776-80 se účastnil plaveb s Cookem. 1791 byl s lodí Discovery vyslán na pokračování průzkumu severozápadního pobřeží Ameriky, obeplul mys Dobré naděje, mapoval pobřeží Tasmánie. Na další plavbě jižně od Nového Zélandu objevil ostrovy Chatham a Suarez a přes Tahiti doplul k Havajským ostrovům.
Na jaře 1792 zahájil průzkum západního pobřeží Kanady, objevil průliv Juan de fuca, Pugetsound a proměřoval pobřeží. Zde se setkal s mořeplavcem Bodegou a prováděli průzkum ostrova Vancouver a přilehlých ostrovů. Přezimoval na Havajských ostrovech a plul k ostrovu Kodjak, ke Cookovu zálivu na Aljašce, kde znovu prováděl měření a mapování. 1795 prozkoumal Galapágy a kolem Hoornova mysu se vrátil do Anglie.
Byl znamenitým kartografem a jeho hlavní zásluhou je rozpoznání skutečného tvaru členitého západního pobřeží Ameriky a objevení řady ostrovů, které Cook i Lapérouse pokládali za část pevniny. V roce 1795 vydal 3 svazky a atlas s názvem A Voyage of Discovery to the North Pacific Ocean and round the World.
Brauner Bohuslav
8. května 1855 se narodil český chemik Bohuslav Brauner. Byl synem Františka Augusta Braunera, který byl jako představitelem staročeské strany vedle Palackého a Riegra snad vůbec nejuznávanějším českým vlasteneckým politikem 19. století. Bohuslav Brauner vystudoval polytechniku v Praze, pracoval u profesora Bunsena v Heidelbergu a u sira Henryho Roscoa v Manchesteru. 1883 se po návratu do vlasti stal profesorem analytické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi jeho studenty patřil i Jaroslav Heyrovský, který u něj po ukončení studia pracoval jako asistent a habilitoval se u něj prací o hliníku. Dovolenou trávil Bohuslav Brauner často v obci Babylon, kde přispěl k rozvoji letoviska popularizací chemického rozboru vody zdejšího koupaliště. Byl dlouholetým přítelem D.I. Mendělejeva a jedním z prvních, kdo pochopil důležitost jeho periodického zákona. Předpověděl existenci izotopů. 1877 začal pracovat v oboru vzácných zemin. Světového významu dosáhl v oboru atomových vah. Sám se svými žáky stanovil atomové váhy ceru, lanthanu, praseodynu, neodynu, thoria, telluru a cínu. 1888 navrhl, aby za základ atomových vah byla vzata hodnota atomové váhy kyslíku; jeho návrh však byl přijat teprve na mezinárodním sjezdu chemiků v roce 1906. 1909 stanul v čele oddělení chemie anorganické a analytické v chemickém ústavu filosofické fakulty. Předpověděl v roce 1902 prvek o atomovém čísle 61. Dále navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do "nulté skupiny" a podporoval též Mendělejevův návrh zařazení berylia do druhé skupiny. Byl členem sboru navrhovatelů na Nobelovu cenu za chemii a také v Mezinárodní komisi pro atomy pracoval jako předseda odboru pro atomové váhy (hmotnosti). Od roku 1890 byl členem České akademie. Napsal několik děl se stěžejním významem pro českou chemii, například v roce 1919 Kvalitativní analysu pro posluchače české university. Zemřel 15. února 1935.
Buchner Eduard
20. května 1860 se v Mnichově narodil a 12. 8. 1917 zemřel německý chemik Eduard Buchner. Narodil se v rodině lékaře. V Mnichově studoval techniku, chemii na univerzitě u Baeyera a botaniku u C. W. Nägeliho. U Baeyera pak po skončení studia pracoval v laboratoři organické chemie, působil jako soukromý docent, později jako profesor v Kielu, v Tübingen a na zemědělské škole v Berlíně. 1897 vyřešil spor mezi L. Pasteurem a J. Liebigem o podstatě fermentačního kvašení. Zjistil, že příčinou fermentace je enzym - tedy neživá chemická látka. Tento enzym byl objeven jako vůbec první a Buchner jej izoloval z kvasinek. Dokázal tak, že kvašení vyvolávají sice chemické látky, ne však laboratorní, ale ty, které jsou vytvářeny živými organismy. Buchnerův objev enzymu alkoholového kvašení vedl ke vzniku samostatného vědního oboru biochemie a jeho výzkumy dokázaly vysvětlit takové reakce probíhající v buňkách, které byly až do této doby připisovány tajuplným silám. 1907 byla E. Buchnerovi udělena Nobelova cena za biochemické výzkumy, především za objev bezbuněčného kvašení.
