Kalendárium březen 2003
1. 3. 1787 byl vydán zvláštní císařský patent, který opravňoval Vlastenecké divadlo v Praze provozovat české hry. Privilegium se stalo právním podkladem českého divadelního podnikání po celé 19. století až do založení Národního divadla. *1. 3. 1838 vešlo v platnost guberniální nařízení, kterým se upravovalo otevírání pražských bran. Od prosince do konce února byly všechny brány otevírány v 6,oo hodin. V březnu a říjnu v 5,30 hodin, v dubnu a září v 5,oo hodin, od května do konce srpna v 4,30 hodin. V zimních měsících se zavíraly brány Vyšehradská, Žitná, Nová a Strahovská ve 21,oo hodin, Poříčská, Koňská a Újezdská ve 22,oo. V letních měsících, tj. od května do konce září, se zavírací doba prodlužovala o hodinu.
2. 3. 1458 byl na sněmu kališnických a katolických stavů ve Staroměstské radnici zvolen Jiří z Poděbrad českým králem. *3. 3. 1808 bylo Dekretem dvorské kanceláře zrušeno volební právo měšťanských výborů volit pražský magistrát a purkmistra (čímž se jejich členství stalo doživotním) a měšťanské zástupce do tzv. hospodářské konference. *4. 3. 1899 byla v Praze zavedena potrubní pneumatická pošta, která měla zprvu dvě trati. První z centrály v Jindřišské ulici do poštovního úřadu na Malém náměstí a na Malé Straně. Třetí trať vedla později z Jindřišské ulice na Královské Vinohrady.
5. 3. 1871 byl na Staroměstské radnici uzavřen první občanský sňatek v Praze. Snoubence F. X. Löstera a F. Littenovou oddal starosta F. Dittrich. *6. 3. 1948 uvedlo Divadlo Voskovce a Wericha v Praze hudební komedii Divotvorný hrnec, která přivedla muzikál na české jeviště. Podle textu E. Y. Harburga s Freda Saidyho napsali Voskovec a Werich. Hudbu zkomponoval Burton Lane. Divadlo Voskovce a Wericha bylo otevřeno 3. 9. 1946 a zavřeno v červenci 1948. *7. 3. 1908 byla zahájena veřejná autobusová doprava v Praze na trati Malostranské náměstí-Nerudova ulice-Hradčanské náměstí-Pohořelec.
Do vozu se vešlo 12 cestujících, zadní část autobusu byla otevřená a zakrytá jen stříškou pro konduktéra neboli průvodčího. Obecně přípustná rychlost byla maximálně 10 km za hodinu. 1920 byl proveden nábor mladých mužů pro funkci řidiče autobusů. Nastupní plat činil 480 Kč. *8. 3. 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského, v níž vymezil území nově zakládaného města a stanovil jeho práva, svobody i samosprávu. Výslovně stanovil, že práva a svobody měšťanů Nového Města budou stejná jako měšťanů staroměstských. Současně vydal téhož dne i další listinu, v níž osvobodil všechny obyvatele (včetně židů), kteří se usadí na Novém městě, na dvanáct let od placení všech berní a daní a určil řemesla, která mají během jednoho roku na Nové Město přesídlit. Byly to zejm. sladovníci, pivovarníci, koláři, kováři a kovodělná řemesla.
9. 3. 1451 se narodil italský mořeplavec Amerigo Vespucci, jehož jménem byla pojmenována Amerika. Zemřel 22. 2. 1512. *11. 3. 1848 se konalo ve Svatováclavských lázních bez povolení úřadů veřejné shromáždění pražského lidu. Schválilo petici k císaři, kterou žádali vytvoření státoprávního celku ze zemí české koruny, národnostní rovnoprávnost, zrušení poddanství s výkupem z roboty, obecní samosprávu, svobodu tisku, shromažďování a vyznání. Podkladem jednání byl návrh připravený původně tajným spolkem Repeal, ale v některých požadavcích byl zmírněn A. Braunerem. Pro konečnou redakci petice zvolilo shromáždění Svatováclavský výbor, který se pak 2. 3. 1848 sešel na Staroměstské radnici k ustavující schůzi.
12. 3. 1539 byla založena pražská mincovna. Podle ustanovení Ferdinanda I. měla zpracovávat české stříbro, vytěžené mimo Jáchymov a Kutnou Horu, kde byly další mincovny, a stříbro zlomkové. *13. 3. 1862 byl schválením stanov v Praze ustanoven první spolek českých spisovatelů Svatobor. Měl poskytovat kromě podpory nadějným literátům (zvláště stipendia ke studijním cestám a literární práci) i sociální podpory při nemoci nebo ve stáří a vdovám a sirotkům po spisovatelích. Prvním předsedou se stal František Palacký. Spolek Svatobor se ujal myšlenky vybudovat národní pohřebiště na Vyšehradě.
14. 3. 1402 se Mistr Jan Hus stal kazatelem v Kapli Betlémské, kde pak soustavně kázal až do svého odchodu z Prahy koncem roku 1412. V roce 1401-1402 byl Jan Hus jmenován děkanem artistické fakulty pražské univerzity, 1409-1410 pak rektorem. *15. 3. 1811 byl vydán finanční patent z 20. 2. , jímž byl oznámen státní bankrot v habsburské monarchii. Hodnota bankocedulí byla patentem snížena na pětinu. Byly staženy a nahrazeny papírovými poukázkami zvanými šajny (Einlösungscheine). Proti staré konvenční měně se označovaly jako vídeňská měna. Kromě dalších ustanovení chránil patent věřitele a postihoval dlužníky. Bankrot znamenal pohromu pro mnohé obchodníky a řemeslníky a většinu středních a malých manufaktur a necechovních dílen, které po roce 1811 hromadně zanikaly.
16. 3. 1860 se v Praze narodil a 30. 10. 1932 zemřel český herec, malostranský nakladatel, kabaretní komik a písničkář Josef Šváb-Malostranský. Průkopník českého filmu a nestor českých filmových herců. Režíroval první české hrané filmy Dostaveníčko ve mlýnici (1898), Výstavní párkač a lepič plakátů, Smích a pláč, v nichž rovněž hrál. Hrál mnoho humorných i vážných epizodních rolí, naposledy ve filmu Kantor ideál (1932). *18. 3. 1377 byla zahájena činnost soudu Novoměstských odděleně od Starého Města, čímž došlo k faktickému zániku jednoty obou pražských měst. 377 učinilo čtrnáct novoměstských měšťanů v čele s uzdařem Zubem nezdařený pokus o spiknutí proti rychtáři a konšelům Starého a Nového Města pražského. Po odhalení spiknutí byli všichni zbaveni měšťanských práv a majetku a vypovězeni z Prahy.
19. 3. 1848 uveřejnily Pražské noviny návrh redaktora K. Havlíčka Borovského na přejmenování Koňského trhu v Praze na Václavské náměstí. *20. 3. 1475 položil Vladislav II. Jagellonský základní kámen k Prašné bráně, která byla stavěna na náklad Starého Města jako součást městského opevnění stavitelem Matějem Rejskem z Prostějova, který byl původním povoláním bakalářem na Týnské škole. Nahradila starší bránu z 1. poloviny 13. století, která byla jednou ze 13 bran hradebního systému Starého Města pražského.
21. 3. 1750 byla v Praze zavedena rychlá poštovní přeprava zásilek včetně přepravy osobní pomoci pohodlných pérovaných vozů, tzv. diligencí. Od srpna téhož roku byla tato rychlá pošta zavedena mezi Prahou a Vídní. *22. 3. 1471 zemřel v Králově dvoře na Starém Městě v Praze král Jiří z Poděbrad, což připomíná pamětní deska na Obecním domě v Praze.
Zde také Jiří z Poděbrad od roku 1454 žil, působil a jako zemský správce, od 1458 jako český král. Na tomto místě se konaly sjezdy i sněmy české, odtud vyšla v 15. století výzva evropským panovníkům k úpravě mezinárodních vztahů a k odluce církve od politického života. Toto poselství se považuje za první krok k pozdější realizaci myšlenky Organizace spojených národů. *23. 3. 1887 se v Hronově (okr. Náchod) narodil a v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen (Německo) zemřel český malíř, grafik, scénický výtvarník, spisovatel a výtv. kritik Josef Čapek; bratr Karla Čapka.
24. 3. 1948 se v Praze uskutečnilo první pokusné televizní vysílání v ČSR. Pokusné vysílání Československé televize se uskutečnilo 1. 5. 1953, pravidelné 25. 2. 1954. *26. 3. 1348 byl položen základní kámen Nového Města pražského. Půdorysnou kostru města tvořila tři náměstí - Dobytčí trh (Karlovo náměstí),
Koňský trh (Václavské náměstí) a Senný trh (Gorkého náměstí) - spojená systémem pravidelných ulic. V březnu 1377 Karel IV. spojení Starého a Nového Města zrušil. *27. 3. 1907 podepsaly První Českomoravská strojírna a Ringhofferova strojírna smlouvu o založení společné továrny na výrobu automobilů. *28. 3-30. 3. 1845 postihla Prahu rozsáhlá jarní povodeň. Byla zatopena většina Starého Města, níže položené části Malé Strany a Smíchova, Podskalí, všechny pražské ostrovy a téměř celý Karlín. *28. 3. 1592 se narodil a 15. 11. 1670 zemřel pedagog a filozof Jan Amos Komenský.
29. 3. 1837 se narodil a 26. 2. 1916 zemřel český malíř a polygrafický odborník Jakub Husník. 1878 založil v Praze první dílnu na fotozinkografii, 1888 založil v Praze se zetěm A. Hauslerem reprodukční ústav známý pod firmou Husník a Hausler, jeden z největších grafických závodů v soudobé Evropě. Je vynálezcem zdokonalého světlotisku (1868), nové reprodukční techniky pro knihtisk.
30. 3. 1987 byl v dražbě Christie's v Londýně prodán obraz Slunečnice od Vincenta van Gogha. Jeho cena byla 22 500 000 liber (24 750 000 liber včetně kupní prémie 2 250 000 liber). Obraz prodal Charles Allsopp, koupila jej společnost Yasuda z Tokia. Rekordní cena za toto dílo o rozměrech 99 x 76 cm, představuje 1 500 000 liber za jednu slunečnici nebo 2 900 liber za čtvereční centimetr. *31. 3. 1948 byly podle rozhodnutí Národní fronty všechny tělovýchovné organizace sloučeny v Sokol.
