Kalendárium květen 2003
15. 5. 1885 se ve Vinkovicích (Jugoslávie) narodil a 7. 5. 1958 v Praze zemřel průkopník č. letectví, bratranec a spolupracovník J. Kašpara Eugen Čihák. Jeho otec ing. František Čihák tam pracoval ve službách rakousko-uherské dráhy. Po nenadálé výhře 300 000 zlatých se celá rodina přestěhovala do Pardubic, kde pak vyrůstal společně se svým bratrancem Janem Kašparem. 1910 postavil letadlo vlastní konstrukce, 1911 složil pilotní zkoušku a v témže roce uspořádal první veřejný let v Poděbradech. 1912 získal mezinárodní pilotní diplom č. 51. Nejdelší let v délce 135 km vykonal 17. 5. 1914 z Pardubic přes Vysoké Mýto Jaroměř Přelouč zpět do Pardubic. 1913 spolu s bratrem založil v Pardubicích aviatickou školu a továrnu na výrobu letadel Čihák-Frerea. V prospektech v českém, německém a francouzském jazyce nabízeli 11 typů letounů, ceny se pohybovaly od 8 700 K do 39 000 K. V letech 1926-36 byl zaměstnancem Čs. Aerolinií. 1962 získal diplom P. Tissindiera za přínos letectví. Je autorem knihy Jak jsem létal a padal (1965).
20. 5. 1883 se v Pardubicích narodil a 2. 3. 1927 v Praze zemřel průkopník čs. letectví a první český pilot Jan Kašpar. Vystudoval strojního inženýra, 1905-09 pracoval u firmy Basse und Salve v Německu, 1909-10 u firmy Laurin a Klement 16. 4. 1910 v 11 hodin dopoledne se jako první Čech nad českou půdou v Pardubicích vznesl do výše 20-25 m a proletěl dráhu asi 2 km. 16. 6. 1910 vykonal před zkušební komisí tři předpsané vzlety a tím složil místodržitelstvím požadovanou pilotní zkoušku. Pilotní diplom od Rakouského aeroklubu však nedostal nikdy. 14. 8. 1910 uspořádalo České aviatické družstvo první vzlet v Praze na Proseku. Za účasti téměř 100 000 diváků to byl první let českého pilota v Praze. 13. 5 1911 Kašpar uskutečnil přelet Pardubice - Praha v délce 121 km. Poslední veřejný let vykonal v roce 1912. Do vypuknutí první světové války nebyl v Čechách nikým z řad civilních aviatiků překonán.
1. 5. 1953 záhájila Československá televize z Ústředního televizního studia v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici zkušební provoz a do provozu byl uveden televizní vysílač na Petříně. Pravidelné vysílání začalo 25. 2. 1954. Postupně vznikala studia Ostrava (1955), Bratislava (1956), Brno (1961) a Košice (1962). ČST byla zakládajícím členem Intervize, spolupracovala s Eurovizí. Pořádala televizní festival Zlatá Praha. *9. 5. 1970 bylo zahájeno vysílání druhého programu ČST, 10. 5. 1970 televizní vysílání z areálu ČST na Kavčích horách, vybudovaného v letech 1962-1975. *9. 5. 1973 zahájila ČST pravidelné barevné vysílání. *4. 9. 1990 došlo ke změně koncepce a federálním programem byl pouze 1. program pod názvem F1. Dosavadní 2. program se rozdělil na český okruh ČTV a slovenský S1. *14. 5. 1990 začal vysílat třetí český program OK, na Slovensku od 6. 6. 1991 podobný program TA3 na okruhu dříve blokovaném sovětským vysíláním. K 1. 7. 1991 zřídila Slovenská národní Rada svým zákonem Slovenskou televizi. 30. 10. 1991 schválilo Federální shromáždění ČSFR Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který rozlišil dvě kategorie vysílatelů: veřejnoprávní a soukromé (komerční). 4. 2. 1994 na frekvenci programu ČT2 zahájila vysílání soukromá televize TV NOVA.
Československá televize zanikla k 31. 12. 1992 s rozdělením československé federace. Česká televize (ČT) byla zřízena zákonem České národní rady k 1. 1. 1992 a zákonem č. 36/1993 zajištěn převod majetku a autorských práv z Československé televize na Českou televizi. Archiv ČT je členem Mezinárodní organizace televizních archívů, od 1992 je ČT členem Evropské vysílací unie, od 1994 členem Evropského sdružení šiřitelů digitálnícho obrazového signálu DVB.
