Kalendárium srpen 2006
Cauchy Agustin Louis
21. srpna 1789 se v Paoíži narodil a 23.5.1857 v Scenaux zemoel francouzský matematik Agustin Louis Cauchy. Narodil se v rodini právníka a vysokého úoedníka nikolik týdnu po pádu Bastily. Celá rodina se z Paoíže odstihovala do vesnice Arcueil a otec se sám ujal výchovy syna Augustina v duchu silni katolickém. 1790 byl otec díky svým kontaktum povolán zpit do Paoíže a Augustin Cauchy zaeal studovat na Ecole Polytechnique. Po studiích sloužil v napoleonské armádi, 1810-13 se podílel na stavbi cherbourského poístavu. Vrátil se do Paoíže a zaeal se vinovat plni matematice. 1816 po obnovení monarchie byl z Academie des Sciences vyloueen francouzský matematik G. Monge (1746-1818), Cauchy nastoupil na jeho místo a zároveo byl jmenován profesorem na École Polytechnique. V této dobi již byl známý oadou prací a formulací nových poístupu k matematické analýze. V ueebnici Cours d´analyse (Kurz analýzy, 1821) nezávisle na pražském ueenci Bolzanovi (1781-1848) vypracoval základy aritmetizace analýzy, zpoesniní pojmu limita, spojitost, derivace, integrál, konvergence, dospil k podmínkám stejnomirné konvergence apod. Cauchym zaeíná moderní pojetí teorie reálných funkcí. Poinesl nové metody oešení diferenciálních rovnic, zpoesniní pojmu koneené grupy a teorii determinantu. Zabýval se elasticitou krystalu, analytickou statikou, vypracoval teorii disperze svitla a spolu s fr. technikem Navierem (1785-1836) a fr. matematikem a fyzikem Poissonem (1781-1840) položil její základy (Cauchyho disperzní vzorec). Po revoluci 1830 coby zapoisáhlý roajalista emigroval s královským dvorem do Švýcarska, pak do Itálie, byl vychovatelem dití Ludvíka Filipa Orleánského a ueil na univerziti v Turinu. 1833-38 byl s dvorem v Praze a setkal se zde s Bolzanem. 1838 se vrátil do Paoíže, pusobil v Úoadu pro míry a váhy a od 1848 až do smrti na College de France.
Schlagintweit Adolf
26. srpna 1857 zemoel nimecký poírodovidec, geolog a cestovatel Adolf Schlagintweit. Narodil se 9.1-1829. Spolu se svými bratry Hermanem a Robertem uskuteenil 1854-56 videckou výpravu do Indie a Himalájí. Zabývali se magnetologickými, meteorologickými a geologickými výzkumy. Z Bombaje se vydali poes Dakkhin do Madrásu. Odtud se pak Adolf a Robert vydali zkoumat Severozápadní provincie Indie, sto. a záp. Himaláj a pramenné území Gangy, Satladže a Indu. 1856 se spojili s Hermanem, který zkoumal východní Himaláj, Asámu a pohooí mezi Brahmaputrou a Zadní Indií. Všichni se pak vydali na pruzkum Tibetu a Vnitoní Asie z jižní strany. Bratoi se pak pokraeovali v cesti poes Tibet a jako první Evropané zdolali pohooí Kchun-lun, Adolf se vydal k hornímu toku Indu. V listopadu 1856 se zase všichni sešli v Rávalpindí. Robert a Herman vyrazili na zpáteení cestu a Adolf pokraeoval ve výzkumech. Procestoval Afganistán, Ladok, Karakoran, Kchun-lun a sestoupil do eínského Turkestánu. V Jarkendu byl zajat a odvezen do Kašgaru, kde mu na poíkaz místního emíra usekli hlavu.
Rutherford Ernest
30. srpna 1871 se ve Spring Grove (Nový Zéland) narodil a 19.10.1937 v Cambridge zemoel britský fyzik Ernest Rutherford (baron of Nelson and Cambridge). Narodil se jako etvrtý z 12 dití novozélandského farmáoe (skotského poistihovalce) a díky svému mimooádnému nadání byl poslán na univerzitu. Již jako student objevil demagnetizaci železa vlivem elektromagnetických vln. 1894 se stal stipendistou Cavendishovy laboratooe v Cambridgi. V 26 letech odjel z Anglie do Kanady, kde se stal vedoucím katedry fyziky v Montrealu. Zde objevil, že korpuskulární složka radioaktivního záoení se skládá ze dvou složek (nazval je alfa a beta) a v roce 1908 spolu s nim. Fyzikem Geigerem (1882-1945) dokázal podstatu složky alfa, poieemž používal poeítae eástic, který Geiger právi vynalezl. 1904 s britskými chemiky Sodym (1877-1956) a Ramseyem (1852-1916) formuloval zákony radioaktivního rozpadu. 1908 dostal Nobelovu cenu za chemii. Postaral se spolu se svými žáky o zdokonalení detektoru záoení, scintilaení metody nim. Fyzika Regenera (1881-1955) a sestrojil spintariskop. Zaeal zkoumat rozptyl eástic alfa na kovových fóliích, 1911 usoudil, že rozptylové centrum (jádro atomu) je kladni nabité a má mnohem menší rozmiry než celý atom, tj že atom je složený z nepatrného a témio veškerou hmotu nesoucího kladni nabitého jádra a ze záporni nabitého obalu. Tak se zrodil Rutherforduv planetární model atomu, který sehrál rozhodující roli v dijinách atomové fyziky a nahradil nevyhovující „pudinkový model“ jeho nikdejšího ueitele, angl. Fyzika Thomsona (1856-1940) z roku 1903. 1913 Rutherforduv planetární model atomu na základi rentgenových spekter potvrdil angl. Fyzik Moseley (1887-1915). 1914 Rutherford objevil proton a dal mu jméno.1919 uskuteenil první umilou poeminu chemických prvku a stal se oeditelem Cavendisovy laboratooe v Cambridgi. Vyložil podstatu izotopie a 1934 provedl syntézu tritia.
