Kalendárium říjen 2003

7. října 1847 se v Holicích narodil a 21. února 1902 ve Vídni zemřel český lékař a cestovatel Emil Holub. Hluboký zájem o Afriku v něm vyvolal cestopis D. Livingstona (1813-1873) a ještě než dokončil studia na lékařské fakultě v Praze, měl připravený plán pro svou první africkou výpravu. 1872 v jihoafrickém Port Elizabeth vykonával lékařskou praxi a shromažďoval finance na své expedice. Jako lékař působil také mezi hledači diamantů u Kimberley, odkud podnikl 1873 tři výpravy do vnitrozemí. Na zapůjčených člunech vládce kmene Matabelů se plavil po Zambezi a navštívil i Viktoriiny vodopády. Na svých cestách shromáždil bohaté sbírky přírodnin, etnografický materiál, petroglyfy skalních maleb Sanů (Křováků) a poznatky o způsobu života domorodých kmenů V jižní Africe pořádal výstavy a přednášky, 1879 se vrátil zpět do vlasti.

Napsal knihu Sedm let v Jižní Africe, uspořádal na 400 přednášek a společně s V. Náprstkem (1826-1894) připravili v Praze a ve Vídni výstavu z afrických exponátů. Belgický král Leopold II. (1835-1909) nabídl Holubovi, aby spolu s H. M. Stanleyem (1841-1904) řídil průzkum v oblasti Konga, ten však odmítl a připravoval svou další výpravu. V Praze marně usiloval o zřízení afrického muzea. 1883 vyrazil na druhou cestu se svou ženou a šesti průvodci přes Limpopo do Šošongu a dále k Zambezi. Sestavil mapu Viktoriiných vodopádů a zamířil ke kmeni Mašakulumbů. Byli však přepadeni, oloupeni o všechny zásoby, smrtelnému zranění podlehl Rakušan Söllner. S pomocí domorodců ze Šošongu dorazili 1887 do Kapského města. Po návratu do Evropy uspořádal několik výstav a mnoho přednášek, větší část sbírek rozdal, neboť pražské Národní muzeum je odmítlo. Roztrpčen a nemocen se odstěhoval do Vídně, kde také zemřel.

Viktoriiny vodopády

10. října 1731 se ve francouzské Nice narodil a 24. února 1810 v Londýně zemřel anglický chemik Henry Cavendish. Studoval na univerzitě v Cambridgi, titul však nezískal, protože odmítl složit povinné zkoušky z náboženství. Odmítal všechny úřady, vyhýbal se politickému životu, nenáviděl ženy, nosil stále jeden staromódní oděv, věnoval se pouze vědě a v devětadvaceti letech byl zvolen členem britské Královské společnosti. Pokusy prováděl v laboratoři ve svém domě. Zprvu se soustředil na hoření vodíku ve vzduchu, později zkoušel v té době objevený kyslík. Po více než deseti letech pak v roce 1783 sdělil anglickému chemikovi J. Priestleyovi (1733-1804), že vznikající kapalina je voda. Královské společnosti to pak oficiálně sdělil až v lednu 1784.

Tento jeden z největších objevů v dějinách vody vyvrátil představu, že voda je jeden ze základních elementů tvořících hmotu a Cavendisch dokázal, že voda je sloučenina dvou prvků a určil jejich hmotnostní poměr. Vrcholem preciznosti jeho práce bylo zjištění, že po odstranění veškerého kyslíku a dusíku zůstane 1/120 původního objemu vzduchu nezreagovaná. O sto let později na základě této poznámky fyzik lord Raygleigh a chemik sir W. Ramsay objevili argon, krypton, neon a xenon Cavendish zůstal do smrti zastáncem flogistonu a když byl zavržen, opustil chemii a věnoval se stanovování hmotnosti Země.

Starší kalendária