Kalendárium duben 2006
Georg Heinrich Langsdorff
18. dubna 1774 se narodil a 29.6.1852 zemřel německý lékař, přírodovědec a cestovatel Georg Henri Langsdorff. V letech 1797-1802 prováděl v Portugalsku a Španělsku přírodovědná bádání, za něž získal jmenování akademikem Petrohradské akademie. 1803-05 se pod vedením Kruzenšterna zúčastnil první ruské plavby kolem světa. Zabýval se na ní zejména zkoumáním přírodních a etnografických poměrů v Oceánii a studiem obyvatelstva na Markézských ostrovech. V japonském Nagasaki se pak zevrubně seznámil s přírodou, geografií, mravy a zvyky Japonců. V červnu 1805 se od výpravy odloučil a s ředitelem Rusko-americké společnosti Rezanovem navštívil Kamčatku, Aleuty, Aljašku a celé severoamerické pobřeží až ke Kalifornii, kde prováděl měření a pozorování obyvatelstva a přírody. Přes Ochotsk a Sibiř se vrátil do Evropy. 1812-20 byl generálním konzulem v Rio de Janeiru. 1821-28 podnikl s podporou ruské vlády výzkumnou cestu do brazilského vnitrozemí až do Cuiaby, kde výprava strávila celý rok. Dostal se až k řece Amazonce, 1829 doplul až k jejímu ústí. Byla to první výprava, která pronikla tak daleko do zcela neznámého brazilského vnitrozemí a prošla asi 5000 km po říčních cestách. Při této cestě se však nakazil skvrnitým tyfem a ani po návratu do Německa v roce 1830 se z této nákazy již nevzpamatoval a ve vědecké práci již nikdy pokračovat nemohl.
Zpívající fontána
20. dubna 1571 byla zahájena stavba tzv. Zpívající fontány před zámečkem Belveder na Pražském hradě. V roce 1564 zjistil brněnský zvonař Tomáš Jaroš, že velký hmoždíř z Tábora bude odvezen do Kutné Hory k roztavení, neboť prý obsahuje stříbro. Jaroš rozborem dokázal, že v materiálu hmoždíře je stříbra málo a získal ho pro sebe. Podle návrhu italského umělce Francesca Terzcia vytvořil fontánu, která se skládá ze dvou mís. Vrchní mísa je zdobena figurkou dudáčka, střed fontány znázorňuje pastýře a ochránce lesů a pramenů řeckého boha Pana. Kapky vody dopadající na okraj spodní mísy vyvolávají při poslechu zvuk, který připomíná vzdálené zvonění zvonů. V roce 1573 byla fontána usazena a dodnes stojí na původním místě v kamenném bazénu. Dudáček je jediná kopie na jinak celkovém originálu fontány.Její tvůrce Tomáš Jaroš zemřel dříve než dostal za fontánu zaplaceno a jeho vdova se obrátila na krále o zaplacení. Pověst proto říká, že zvuk zpívající fontány připomíná pláč vdovy a sirotků.
Fernando de Magalhaes
27. dubna 1521 na ostrově Mactan na Filipínech zemřel portugalský mořeplavec Fernando de Magalhaes. Narodil se asi 1480 v Sabrose nebo Portu., pocházel ze staré šlechtické rodiny, ve službách portugalských místokrálů se plavil v letech 1505-12 do Indie a na ostrov Ternate v Molukách. Měl za úkol uchycení Portugalců na pobřeží Indického oceánu a proniknutí do Zadní Indie a na Sundské ostrovy. Portugalsko dobylo 1510 Gou, 1511 Malkko a začalo zakládat vojenské pevnosti. 1513 se Magalhaes ještě zúčastnil vojenské výpravy do Maroka, ale pak se začal připravovat k plavbě k Molukám, o kterých se domníval, že patří podle tordesillaské demarkační čáry do španělské zájmové sféry. Rozhodl se plout západní cestou a proplout předpokládanou úžinou v Kolumbem objeveném kontinentu. 1517 odešel do Španělska a v roce 1519 mu Španělé svěřili velení flotily s 265 muži. Vyplul ze Sevilly na Kanárské ostrovy, přeplul rovník, pokračoval k Jižní Americe a pak na jih do říčního ústí La Plata. Bojoval se vzpurnou posádkou a projevy odporu krutě potlačoval. Odpůrce popravoval nebo je nechal vysadit na pustých ostrovech. Na 49°30´ j.š. musela zdevastovaná výprava přezimovat. Zdejší domorodce nazval Patagonci (tj. dlouhonozí). Jedna z lodí se tajně oddělila a vrátila se do Sevilly. On však plul dál, proplul průlivem mezi Patagonií a Ohňovou zemí a na jeho počest byl průliv nazván Magalhaesovým. Před loděmi se otevřel oceán, později nazván Tichým (Mar Pacifico). Po přistání na Filipínách trpěla zdevastovaná posádka kurdějemi a jinými nemocemi. Magalhaes po srážce s domorodci na ostrově Mactan zahynul. Trosky výpravy (18 mužů na lodi Victoria) dovedl zpět do Španělska přes Moluky a Indický oceán kapitán lodi J.S. del Cano (1476-1526), který proto bývá někdy uváděn jako první, kdo obeplul Zemi.