Kalendárium březen 2004
14. března 1854 se ve slezském Strehlenu narodil a 20. 8. 1915 v sárském Bad Homburgu zemřel německý sérolog a farmakolog Paul Ehrlich. Po ukončení studia pracoval v nejslavnější německé nemocnici v berlínské Charité. Zabýval se hematologií a imunologií. 1907 ho chemoterapeutická zkoumání trypanosoma přivedla na myšlenku, že by barviva se specifickou afinitou k určitým mikroorganismům mohla tyto mikroby nejen zbarvovat, ale i hubit. Tak vznikly moderní "zázračné střely: přesně zacílené na původce nemoci. Jeho pokusy s barvivy neměly valný úspěch, i když triacidové barvení z roku 1877 umožnilo kvalitativní analýzu krevního obrazu pod mikroskopem. V roce 1909 vyrobil jeden z chemiků firmy Hoechst z pověření Paula Ehrlicha preparát označený číslem 606, který se osvědčil jako účinný prostředek proti původci syfilidy. Výsledek zkoušek na zvířatech uveřejnil spolu s bakteriologem S. Hatou v roce 1910. Profesor K. Alt (1861-1922) jej vyzkoušel klinicky na pacientech, byl nadšen a německá firma Hoechst zahájila výrobu pod názvem Salvarsan. Později byl nahrazen sulfonamidy a ve 40. letech penicilinem. 1908 získal Ehrlich spolu s ruským biologem I. I. Mečnikovem (1845-1916) za práce o imunitě Nobelovu cenu
17. března 1868 v Praze zemřel německý chemik a zakladatel kvasné chemie Karl Josef Napoleon Balling. Narodil se 21. 4. 1805 Huti Gabrielově. Studoval na Českém stavovském polytechnickém institutu v Praze. Po absolutoriu podnikl cestu po českých dolech a hutích, pracovat začal v hutích na Zbirožsku. 1824 se stal asistentem, 1835 profesorem chemie na pražské technice. 1850 založil analytickou laboratoř a vypracoval pro ni přednášky i cvičení. Vypracoval však především základy kvasné chemie - technologii výroby sladu, piva, lihu, droždí, vína a octa. Jeho základní práce Kvasná chemie na vědeckých základech vyšla německy ve čtyřech svazcích v Praze v letech 1845-47. Měla velký ohlas v Rakousku, Anglii, Německu i v Americe. V roce 1865 vyšlo již třetí vydání. 1841 sestrojil pro cukrovarnickou praxi sacharimetr, v principu hustoměr, který ukazuje procentuální obsah cukru v roztoku ve stupních Ballingových. Navrhl také zpracování melasy na pálenku a líh, poprvé použil chlorid vápenatý pro saturaci cukerné šťávy, zabýval se analytickým rozborem uhlí a tavicím procesem v metalurgii. Byl aktivním členem několika organizací pro průmysl a obchod, zejm. organizoval rakouskou účast na výstavách 1851 v Londýně a 1855 v Paříži. Navrhl použití černého uhlí pro vytápění lokomotiv. 1866 byl zvolen rektorem techniky v Praze, od 1848 řádným členem Královské české společnosti nauk a členem korespondentem Císařské akademie věd ve Vídni.
20. března 1725 v brazilském Jéveros zemřel český misionář a cestovatel Petr Samuel Fritz. Narodil se 9. 4. 1654 v Trutnově. Absolvoval Filosofickou fakultu pražské univerzity a stal se magistrem filozofie. 1648 spolu s přítelem J. V. Richterem a dalšími odjel do Jižní Ameriky a stal se členem misijní školy na území kmene Omagua při horní Amazonce a rozšířil své působení až po Rio Negro. Indiány učil náboženství, řemeslům a zemědělství. Území svých misií znázornil v rukopisné mapě. Zůstal tam 42 let. 1686-89 pronikl z Suita k hornímu toku Napa a plavil se až k soutoku s Amazonkou až do Belému. Byl zajat Portugalci a 2 roky vězněn. 1691 se vrátil do své mise a začal cestovat po Maraňonu k řece Huallaga. Přešel Andy do Limy, kde měl osobně podat zprávu španělskému místokráli. Během zpáteční cesty objevil prameny Maraňonu. Na podkladě vlastních pozorování a jen pomocí úhloměru vytvořil rukopisný originál podrobné mapy Amazonky a jejího povodí. Mapa byla vytištěna 1707 v Suitu a posloužila při rozhodování hraničních sporů mezi Brazílií a francouzskou kolonií v Guyaně. Následující léta trávil řešením sporů mezi Indiány a Portugalci a cestami do Suita. Vyčerpán skončil od 1714 v oblasti horní Amazonky u kmene Chívarů, kde také zemřel. Jeho deník a dopis o hraničních sporech s Portugalci byl přepsán v jezuitské koleji a uložen v Historické akademii v Madridu, jejich portugalský opis a kopie dvou Fritových map jsou uloženy v Portugalsku. Ve 20. století vyšel anglický a německý překlad španělské verze.
