Kalendárium prosinec 2005
NOBELOVY CENY 2005
budou předány 10. prosince 2005 ve Stockholmu v den výročí úmrtí zakladatele Alfreda Nobela.
Nobelova cena za medicínu 2005
Robin Warren a Barry Marshall
za výzkum bakterií, které mají vliv na onemocnění žaludku (gastritis)
a vznik žaludečních vředů.
Warren s Marshallem dokázali, že hlavním původcem je infekce, kterou vyvolává bakterie Helicobacter pylori. Tuto bakterii má v žaludku asi každý druhý člověk a u 10 až 15 % z nich způsobuje chorobné stavy. Robin Warren objevil Helicobacter pylori (tehdy ještě neznámou) v roce 1979 ve spodní části žaludku u poloviny sledovaných pacientů a zaznamenal souvislost, že záněty žaludeční sliznice se objevují jen tehdy, je-li tato bakterie přítomna. Společně provedli studii vzorků napadené tkáně u sta pacientů. Marshallovi se z několika z nich podařilo kultivovat nový druh bakterie Helicobacter pylori. Dalším výzkumem prokázali, že po odstranění bakterie lze téměř všechny pacienty se zánětem žaludku či žaludečními vředy vyléčit.
Robin Warren
Robin Warren se narodil 11. června 1937 v jihoaustralském Adelaide. Po absolvování Adelaidské univerzity v roce 1961 pracoval v Královské nemocnici v Melbourne a v roce 1967 byl přijat do Královské společnosti patologů Australasie. Od té doby až do roku 1999 působil v Královské nemocnici v Perthu v Západní Austrálii. Za své výzkumy dostal již mnoho ocenění doma i v zahraničí - například Medaili Hirošimské univerzity.
Barry J. Marshall
Barry J. Marshall se narodil 30. září 1951 v západoaustralském Kalgoorlie. 1974 absolvoval na Západoaustralské univerzitě v Perthu, kde od 1997 začal jako profesor přednášet lékařství a od1999 též mikrobiologii. Po dokončení studia pracoval v Královské nemocnici v Perthu a od 80. let se věnuje gastroenterologii. Od 1986 do poloviny 90. let přednášel a podílel se na výzkumu na Virginské univerzitě. Od 2003 vede výzkumu na Západoaustralské univerzitě.
Nobelova cena za chemii 2005
Yves Chauvin, Robert Grubbs, Richard Schrock
za rozvoj organické syntézy a za vynálezy chemických katalyzátorů, které umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatézu. V Čechách se užívá termín výměnná reakce. Podstatou této metody je narušování stávajících vazeb mezi atomy uhlíku. Jejich výzkum dal základ k vývoji léků proti Alzheimerově chorobě, AIDS a rakovině.
Yves Chauvin
Yves Chauvin se narodil 10. října 1930 ve Francii. 1970 uveřejnil práci, která vysvětlovala, jak probíhá metatéza, 1971 podrobně popsal jak metatéza funguje a které druhy sloučenin kovů se na ní podílejí jako katalyzátory. V současné době pracuje jako čestný ředitel výzkumu ve Francouzském petrochemickém institutu v Rueil-Malmaisonu.. Na zprávu o udělení Nobelovy ceny reagoval poněkud podrážděně a prohlásil, že si pro ni do Stockholmu nepojede, neboť jeho objev je starý už 40 let.
Robert Grubbs
Robert Grubbs se narodil 27.2.1942 v Calvert City v Kentucky. Vystudoval Floridskou univerzitu v Gainesville, 1968 získal doktorát na Columbijské univerzitě v New Yorku., ve studiu pokračoval ještě na Stanfordu v Kalifornii. Přednášet a zabývat se výzkumem začal nejprve v Michiganu, od 1978 jako profesor Kalifornského technického institutu (Caltech v Pasadeně. Zabývá se sloučeninami, které katalyzují základní organické přeměny, s důrazem na tzv. olefinovou metatezi. Patří mezi nejváženější americké chemiky.
Richard Schrock
Richard Schrock se narodil 4. ledna 1945 Bernu. Po studiu pracoval ve výzkumu amerického chemického koncernu DuPont. Od 1975 pracuje na Massachusettském technickém institutu (MIT). Mezi jeho největší úspěchy patří objev speciálních katalyzátorů v roce 1981. Je autorem více než 275 vědeckých článků a jednou z největších světových kapacit v oblasti anorganické a organokovové chemie.
Nobelova cena za mír 2005
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) a její ředitel Muhammad Baradej za snahu o zabránění využití jaderné energie pro vojenské účely.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, International Atomic Energy Agency, IAEA) je organizace, která dohlíží a stanovuje pravidla pro mírové využívání jaderné energie. Založena byla 29. července 1957. V současnosti má 137 členských států, hlavní sídlo ve Vídni v Rakousku, regionální kanceláře v Ženevě, New Yorku, Torontu a Tokiu. Nejvíce se zviditelnila v roce 2003 jako hlasitý oponent argumentů George Bushe pro útok na Irák.
Mohamed El Baradei
Mohamed El Baradei se narodil 17. června 1942 v Káhiře. 1962 získal bakalářský titul na univerzitě v Káhiře, 1974 doktorát mezinárodního práva na New York University School of Law. 1964-1980 působil v diplomatických službách, poté přednášel mj. jako mimořádný profesor na Newyorské univerzitě a také začal pracovat pro OSN. Od 1.12.1997 je generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Nobelova cena za fyziku 2005
Roy J. Glauber, John L. Hall, Theodor W. Hänsch
Glauber za přínos ke kvantové teorii optické koherence a teoretický popis chování lehkých částic. Hall a Haensch za rozvoj laserové spektroskopie a extremně přesné určováni světla pocházeíicího z atomu. S využitím laserové spektroskopie a metody zvané "frekvenční optický hřeben" se jim podařilo nevídaným způsobem (na 15 desetinných míst) zpřesnit měření frekvencí (nebo jinak řečeno "barvy") laserového paprsku.
Aplikace objevů a výzkumných výsledků letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku jsou všude kolem nás. Neobyčejné zpřesnění měření času a poloh umožní, kromě stanovení nových definicí jednotek času (s pomocí tzv. optických hodin) a délky, další zajímavé využití v oblastech telekomunikací (např. vývoj holografického televizního přenosu). Dále zdokonalení systému GPS - globálního navigačního systému, mnohem přesnějšího určování poloh satelitů či kosmických sond včetně kupříkladu jemnějšího zaměřování kosmických teleskopů, mapování apod. Významné uplatnění mohou jejich práce nalézt i v základním fyzikálním výzkumu - například při ověřování správnosti, resp. "konstantnosti" některých fyzikálních konstant v čase, detekci zatím stále ještě víceméně hypotetických gravitačních vln, předpovězených Einsteinovou obecnou teorií relativity.
Roy Glauber
Roy Glauber se narodil 1. září 1925 v New Yorku a již jako devatenáctiletý začal působit jako výzkumný pracovník v Los Alamos, kde se podílel na projektu Manhattan, v němž tým Roberta Oppenheimera vyvíjel jadernou bombu. Po válce studoval na univerzitě v Harvardu, doktorát 1949. Působil na univerzitě v Princentonu a na Polytechnickém institutu v Curychu, v Evropském sdružení pro jaderný výzkum CERN v Ženevě a podobné instituci NORDICA v dánské Kodani. Přednášel na pařížské College de France, od 1976 je řádným profesorem fyziky na Harvardské univerzitě. Zabývá se především kvantovou optikou, zkoumá kvantové elektrodynamické interakce mezi světlem a hmotou, teoretickými aspekty kolizí částic s vysokou energií. Tím, že vybudoval teoretické základy kvantové optiky, umožnil mj. nastartovat nevídaný rozvoj laserových technik a technologií. S využitím kvantové optiky lze např. vysvětlit fundamentální rozdíly mezi různými světelnými zdroji, například žárovkou, která emituje světlo jako "směsku" frekvencí a vlnových fází, a laserem, který generuje fotony o specifických, definovaných kmitočtech a fázích.
Theodor W. Hänsch
Theodor W. Hänsch se narodil 30. října 1941v Heidelbergu, ve 28 letech byl doktorem fyziky. 1970 se jako postgraduální student NATO přestěhoval do USA, kde se začal zabývat výzkumem laserů u profesora Artura Schawlowa (spoluautora prvního kvantového generátoru, tzv. optického maseru, předchůdce pozdějšího laseru) na Stanfordské univerzitě. O dva roky později se stal na Stanfordu odborným asistentem na fakultě fyziky a 1975 profesorem. Do Německa se vrátil v roce 1986 jako držitel řady prestižních vědeckých ocenění, včetně n titulu kalifornský vědec roku 1973. Od té doby působí jako profesor na Mnichovské univerzitě a současně je ředitelem pro kvantovou optiku na institutu Maxe Plancka v Garchingu. Je také profesorem na Stanfordu a ve Florencii. Jeho výzkum otevřel nové obzory ve fyzice atomu vodíku. 1970 sestrojil první monochromatický laser a v celé následující vědecké kariéře se věnoval rozvoji dnes již běžně používaných metod laserové spektroskopie.
John Lewis Hall
John Lewis Hall se narodil 21. srpna 1934 v Denveru. Studoval na Carnegieho technologickém institutu (CIT) při Carnegiově-Mellonově univerzitě v Pittsburghu., 1961 doktorát z fyziky a začal pracovat v Národním institutu pro standardy a technologie v Boulderu. Přednáší na Coloradské univerzitě. Zabývá se atomovou a molekulární fyzikou a výzkumem přesného měření pomocí stabilizace laserem. Výsledkem jeho výzkumu jsou - podobně jako u Hänsche - atomové hodiny, zatím nejpřesnější způsob měření času. Je držitelem řady prestižních vědeckých ocenění.
Nobelova cena za ekonomii 2005
Robert Aumann a Thomas Schelling
za analýzu konfliktu a spolupráce pomocí teorie her
Vědec z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a jeho americký kolega z univerzity v Marylandu se pomocí teorie pokusili zodpovědět otázku, proč některé skupiny, organizace a země úspěšně spolupracují, zatímco jiné ovládají konflikty. Jejich práce dala vznik teorii her, či interaktivní teorii rozhodování, která zásadním způsobem řeší tuto odvěkou otázku. Práce a jejich výzkum má podle akademie obrovský význam pro řešení konfliktů obecně a mohou pomoci vyhnout se i válkám.
Thomas C. Schelling
Thomas Schelling se narodil 14. dubna 1921 v kalifornském Oaklandu.. 1951 získal doktorát z ekonomie na Harvardu a začal se zabývat metodami her. Tehdy měly sloužit zejména nejpalčivějším problémům té doby - a sice globální bezpečnosti a závodům ve zbrojení. V současné době přednáší na univerzitách v Marylandu a Harvardu. Robert J. Aumann
Robert J. Aumann se narodil 8. června 1930 v německém Frankfurtu, má americké a izraelské občanství. 1955 získal doktorát z matematiky na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Teorie her je oblíbené téma ekonomů už po desítky let, její původ dokonce tkví v židovském Talmudu. Aumann napsal první práci na toto téma už v roce 1959. V současné době působí jako profesor na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Nobelova cena za literaturu 2005
Harold Pinter
za to, že ve svých hrách vrátil divadlo k jeho základním prvkům:
uzavřenému prostoru a k překvapivým dialogům.
Harold Pinter
Harold Pinter se narodil 10. října 1930 v Londýně. Je anglickým dramatikem, básníkem, hercem a politickým aktivistou, občas se skrývající za básnický pseudonym David Baron či herecký Harold Pinta Nedostudoval Královskou akademii dramatických umění. Od konce čtyřicátých let se věnoval herectví, později divadelní režii. V sedmdesátých letech pracoval v londýnském National Theatre. Jeho dramatická tvorba je ovlivněna absurdním divadlem a Artaudovým divadlem krutosti. Pokoj (1957), Narozeniny (1957), Správce (1960), Návrat domů, Krajina (1968), Ticho (1969), Staré časy (1971), Země nikoho (1975), Zrada (1978), Pařeniště (1980), Mountain Language (1988). Jeho nejslavnější hrou jsou Narozeniny (The Birthday Party), v níž se Pinter zaměřil na strach z násilí a terorismus v moderním světě. V roce 1999 přijel do Prahy na Festival spisovatelů. V českých divadlech se v současné době hrají hry Milenec, Zrada a Správce. Vedle rozhlasových her napsal i scénář k několika filmům, například Sluha, Posel a Francouzova milenka. Odsoudil invaze do Iráku či Afghánistánu.
