Kalendárium červen 2004
4.června 1866 zemřel skotský cestovatel John McDouall Stuart. Narodil se 7.12.1815 ve Fifeshire. V letech 1844-46 byl kresličem map ve výpravě anglického důstojníka a cestovatele CH. Sturta (1795-1869). Jeho pokus o přechod Austrálie skončil v samém centru a výprava se musela pro nedostatek vody a za velkých útrap vrátit. Austrálie byla pro Evropany dlouho neznámá, její obrys a rozsah byly stanoveny až na přelomu 18. a 19. století. Její název byl odvozen z dlouho hledané Jižní pevniny (terra Austrálie) a navrhl jej v roce 1814 anglický námořní důstojník M. Flinders (1774-1814), který ji také jako první obeplul. Angličané ji zprvu používali jako trestaneckou kolonii a až objevení velkých travnatých území vhodných k chovu dobytka ve vnitrozemí vzbudilo zájem kolonistů.
Stuart se rozhodl pokračovat ve výzkumu vnitrozemí. Z oblasti západně od Torrensonova jezera pronikl 1858-59 podél Eyreova jezera k pohoří po něm nazvaném, objevil Gairdnerovo jezero a podél pobřeží se vrátil do Adelaidy.
Další jeho pokus o přechod Austrálie byl reakcí na nabídku peněžité odměny pro prvního muže, který projde pevninou od jihu k severu, kterou vypsala jihoaustralská vláda. 1860 se dvěma společníky dosáhl skutečného středu Austrálie a označili jej kamenným pahorkem. Pokračovali dále, ale pro nemoci, nedostatek vody a útoky domorodců se museli vrátit a tak Stuarta o prvenství připravil R. O´Hara Burke (1820-1861), který kontinent téhož roku přešel od jihu k severu až k pobřežnímu mangrovovému porostu se slanou vodou v Carpentarském zálivu.
Až k oceánu však ani on nedošel a návrat dopadl tragicky. Stuart o rok později svůj pokus zopakoval a došel až k neprůchodnému buši. Opakované úsilí bylo úspěšné až v roce 1862. Po šesti měsíčním pochodu v doprovodu vědců a vojáků došel až na pobřeží Indického oceánu poblíž současného města Darwinu. Došli vyčerpaní, ale všichni. Stuart dostal vypsanou peněžitou odměnu a velkou zlatou medaili od Královské zeměpisné společnosti.
Cesta autobusem
8. června 1873 se v Emisarech narodil a 30.5.1926 v Brně zemřel český fyziolog a biolog Edward Babák. Studovat medicínu začal na tehdy jediné jazykově české univerzitě v Praze a již 1894 se stal demonstrátorem pražského fyziologického ústavu, 1919 odešel do Brna. Původně usiloval o habilitaci z biologie, ale pro neporozumění většiny profesorského sboru musel habilitovat v roce 1903 z fyziologie. O biologii jako docent přednášel a napsal zásadní práci Pojem biologie, která přispěla k rozvoji biologie jako vědy i jako učebního předmětu, i k založení časopisu Biologické listy v roce 1912. V Praze pak získal 1907 titul mimořádného, 1907 charakter řádného a 1919 řádného profesora, což mu umožnilo stát se přednostou fyziologického a prozatímně i biologického ústavu nově založené brněnské fakulty. Prosadil osamostatnění problematiky dítěte v biologii a jako fyziolog světově proslul publikovanými výzkumy z fyziologie dýchání. 1922 založil Biologickou společnost a několik dalších vědeckých a vzdělávacích institucí.
17. června 1832 se v Londýně narodil a 4.4.1919 zemřel anglický fyzik a chemik sir William Crookes. 1852 stal se náměstným prof. chemie na College royal v Londýně, 1855 prof. chemie v Chesteru. Úřad v r. 1859, kdy založil "Chemical News", složil a od té doby žil v Londýně jako soukromník. 1864 převzal redakci časopisu "Quarterly Journal of Sciences", 1871 byl členem anglické výpravy pro pozorování zatmění slunce v Oránu, od 1863 členem Královské společnosti nauk v Londýně a předsedou Chemické společnosti anglické. Proslavil se jednak svými experimentálními výzkumy, jednak svými smělými teoriemi a spiritismem 1861 odkryl spektrálně analyticky thallium (Phil. Magaz. 1861) , 187274-75 zkonstruoval radiometr, pomocí jehož demonstroval tlak záření v upravené, po něm nazvané Crookesově trubici jako "světelný mlýnek" s lopatkami ze slídy z jedné strany černými, z druhé lesklými. Katodové paprsky vycházející při výboji trubicí jako rovnoběžný vodorovný paprsek narážely na vztyčenou lopatku mlýnku a uváděly jej do pohybu.
1879 uveřejnil přednášku O zářivé hmotě aneb čtvrtém skupenství a zavedl tak pojem čtvrtého skupenství. 1903 postavil spintariskop, jímž předváděl světélkování vhodných fluoreskujících látek zasažených ?- zářením radioaktivní látky, a téměř současně s německými fyziky J. Elsterem (1854-1920) a H.F. Geitelem (1855-1923) objevil scintilaci, způsobenou ?-zářením. Crookesovou vakuovou škálou byla nazvána řada zatavených skleněných trubic s elektrodami na koncích. Trubice obsahují zředěný plyn, každá s jiným vhodným tlakem. Používá se k pokusům o vedení elektřiny v plynech.
