Kalendárium srpen 2004
13. srpna 1824 se v Horoměřicích u Prahy narodil slavný český zahradník, botanik a cestovatel Benedikt Roezl. Jeho otec zde pracoval jako zahradník na panství premonstrátů. V roce 1829 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. Ve třinácti letech vstoupil do učení u hraběte F. A. Thuna v Děčíně, v roce 1846 se stal zaměstnancem, později vrchním zahradníkem v zahradnictví Louise van Houtteho v belgickém Gentu. Zde se naučil mluvit francouzsky, anglicky a holansky a začal se zajímat o cizokrajné rostliny. V březnu 1854 podnikl první zaoceánskou cestu – přes New Orleans do Mexika, aby poblí· města Cordoba sbíral rostliny pro svého holandského zaměstnavatele. V horách Sierra Nevada v den narození A. Humboldta objevil do té doby neznámý druh lilie a pojmenoval ho Lilium humboldti. V povodí řeky Magdaleny se věnoval své největ±í lásce orchidejím.
Orchidejí Telipogon rozlii nasbíral 800 kusů a Odontoglossumk 300 kusů. Výprava trvala 17 let a· do roku 1872. Sbíral a do holanských obchodních závodů zasílal známé i neznámé rostliny. Současně působil také jako plantá·ník, zřídil rozsáhlé ±kolky a kultury kopřivovité byliny Boehmeria tenacissima. K účelu tkaní vláken sestavil zvlá±tní přístroj, který mu v±ak později utrhl jednu ruku. Po návratu do Evropy připravil po roce novou výpravu, vzal s sebou synovce P. Slabocha, později i druhého synovce, a sbíral rostliny v Mexiku, Peru, Panamě, Havaně a na Kubě. Po návratu ·il a· do smrti 14. 10. 1885 v Praze. Jeho synovci, kteří v cizině zůstali, pro něj sbírali rostliny a on v Praze zalo·il podnik zabývající se distribucí po celé Evropě. V roce 1880 se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou prvního českého odborného zahradnického spolku Flora. Český sochař Gustav (Augustin) Zoula (Myslbekův ·ák) je autorem jeho pomníku stojícím na Karlově náměstí v Praze.
13. srpna 1901 v Dalbyö zemřel ±védský geolog, zeměpisec a polární cestovatel Adolf Erik baron Nils Nordenskjöld . Narodil se 18. listopadu 1832 v Helsingforsu v Čuchonsku. Jeho otcem byl znamenitý mineralog Nils Gustav Nordenskjöld , ředitel čuchonského hornictví. Vět±í část svého nejmlad±ího věku strávil na otcovském statku Frugardě v Nylandu, gymnázium studoval v Borgo, kde na něj mocně působil jeho učitel slavný básník Runeberg. Studia v Helsingforsu ukončil v roce 1857 doktorátem filosofie a hromadnou promocí s řadou jiných čuchonských studentů, k ní· vyslaly deputace ±védské university v Lundu a Upsale. Při slavnosti na počest této deputace pořádané pronesl Nordenskjöld řeč, kterou ruská vláda pokládala za velezrádnou, tak ·e jen rychlým odjezdem do Stokholmu u±el stíhání. Zde byl jmenován profesorem a kustodem mineralogického oddělení ří±ského musea. Hned na samém počátku svého pobytu ve ¦védsku se účastnil na ±védských vědeckých výpravách arktických a na nich se projevil a rozvinul jeho sběratelský talent. 1858 a 1861 výpravy vedené Torellem na ¦picberky, 1864 ji· vedl novou výpravu přípravných výzkumů k stupňovému měření na ¦picberkách.
1867 byl jednohlasně navr·en profesorským sborem helsingforské univerzity na profesora geologie, av±ak ruská vláda to zamítla. 1868 vedl dal±í výpravu na mohutném po±tovském parníku Sofia. S kapitánem Otterem pronikl dne 19. září 1868 a· na 81° 42' s. ±. , co· byl nejseverněj±í bod dosud lodí dosa·ený. 1870-72 byl poslancem liberální strany ve ±védském sněmu. Mezi tím podnikl v roce 1870 se 3 jinými ±védskými učenci výpravu do Grónska, jejím· hlavním účelem bylo zjistit, jak hodí se psi k dopravě při výpravě na vysoký sever. Na této cestě pronikl 45 km daleko po vnitrozemském ledu a objevil na ji·ní straně ostrova Disko tři veliké meteority, vá·ící 500, 200 a 90 q. Popis výpravy vy±el pod titulem Redogörelse för en expedition till Grönland ar 1870 (Stokholm, 1871).
Po dlouhých a pečlivých přípravách byla 1872 vystrojena nová výprava na ¦picberky s úmyslem, ·e někteří její účastníci se na podzim vrátí, ostatní v±ak na ostrovech přezimují a během zimy proniknou se saněmi a soby dle mo·nosti k severu. Expedice odplula pod vedením Nordenskjöld a v polovině července z Tromsö a přezimovala v zátoce Mosselské (79° 53' s. ±. a 16° 4' v. d. ), av±ak účelu svého plně nedosáhla, nebo¶ loď zcela zamrzla, přivezení sobi se ukázali nezpůsobilými a zásob byl nedostatek. Nicméně na jaře 1873 Nordenskjöld pronikl na saních daleko sever a provedl řadu magnetických, meteorologických a zeměpisných pozorování. Po této z části nezdařené výpravě smělý cestovatel hledal jiné území pro své výzkumy ne· ¦picberky a svou pozornost obrátil na Karské moře a sibiřské břehy.
1875 proplul Karským mořem k ústí Jeniseje na plachtové jachtě Pröven, která se s kapitánem Kjellmannem vrátila do Hammerfestu, kde·to Nordenskjöld jel přes Sibiř a Rusko, kde byl v±ude s velikými poctami přijat. Následujícího roku se vypravil na náklad göteborského velkoobchodníka Oskara Dicksona a sibiřského velkostatkáře Sibirjakova znovu tímto směrem a 15. srpna 1876 pronikl opět k ústí Jeniseje. Těmito pokusy byl povzbuzen k my±lence velkolepé cesty Severním Ledovým oceánem, mající za účel objevení severovýchodní pasá·e. K tomu cíli v létě 1878 byl s podporou ±védského krále Oskara II. a zmíněného ji· Dicksona a Sibirjakova vystrojen parník Vega s kapitánem Palanderem a Nordenskjöld se 4. července 1878 vydal z Göteborgu s botanikem Kjellmanem, zoologem Stuxbergem, lékařem Almquistem a j. na jednu z nejpamátněj±ích výprav XIX. století. Za mnohých nebezpečí Vega obeplula sibiřské pobře·í a pronikla a· k ú·ině Beringově.
Zde v±ak 28. 9. 1878 na 64° 5' s. ±. a 173° 30' z. d. Gr. zamrzla, opozdiv±i se dle Nordenskjöld ova mínění jen o 3 dny. Teprve 18. 7. 1879 mohla plout dále a dorazila 2. září do Jokohamy. 264 dnů byla zamrzlá. Odtud se Nordenskjöld vrátil přes Amoy, Manilu, Singapore, Ceylon, Aden, Suez, Neapol a Lisabon do Stokholmu, kam dorazil 24. 4. 1880. Jeho příjezd byl triumfální, účastnil se král a řada cizozemských deputací, mezi nimi i ruská, která mu odevzdala zlatou medaili císařské ruské zeměpisné společnosti, byl pový±en do stavu baronského a sněmem mu byl udělen čestný, do·ivotní plat 4000 korun ročně. Popis jeho cesty ( Vega's färd kring Asien och Europa ; 2 sv. , Stokholm, 1881) vy±el téměř současně ±védsky, německy, anglicky, francouzsky, italsky, ±panělsky, norsky, čuchonsky a česky v překladu V. E. Mourka: Plavba Vegy kolem Asie a Evropy (Praha, 1882), její vědecké zpracování vy±lo v 5 svazcích v l. 1882-87 ve Stokholmu pod titulem: Vega expeditionens vetenskapliga jakttagelser.
1883 pak Nordenskjöld podnikl opět na náklad Dicksona novou výzkumnou cestu na parníku Sofia do Grónska, kde pronikl od 4. 7. do 4. 8. na vnitrozemském ledu na saních 130 km daleko, své výzkumy pak zpracoval ve spise Den andra Dicksonska expeditionen till Grönland (1885). Vedle těchto výzkumných cest a činnosti sběratelské se obíral dějinami kartografie, nejdůle·itěj±ím jeho dílem jes Facsimile - Atlas till Kartografiens äldsta historia (1889), vydaný té· anglicky, dále Periklus. Utkast till sjökertens och sjöböckernas äldsta historia (1898) a j. v. K jubileu objevení Ameriky vydal: Bidrag till Nordens äldsta kartografi (1892). Různé jeho men±í práce jsou ve velkých zeměpisných časopisech a publikacích, zvlá±tě v ťYmerŤ, ťGeographical JournalŤ, ťPetermanns MittheilungenŤ a j. -Srov. Leslie, Arctic voyages of A. E. (s autobiografií, Londýn, 1880).
26. srpna 1743 se v Paří·i narodil a 8. 5. 1794 byl popraven francouzský chemik, člen Akademie věd Antoine Laurent de Lavoisier . Vytvořil základ moderní chemie jako exaktní vědy, zalo·ený na kvantitativních metodách měření. Vyvrátil. dřívěj±í flogistonovou teorii a potvrdil existenci a funkci kyslíku při spalování a okysličování látek (slučování s kyslíkem). Polo·il základy termochemie a kalorimetrie. V Akademii se postavil proti francouzské revoluci. Byl obviněn ze spekulace s pozemky a popraven. . Dílo: práce v letopisech akademie (1768-87), v Journal de physique a Annales de chimie , roztrou±ená pojednání ( Opuscules physiques et chimiques ) obsahují jeho idee o spalování vůbec a povaze plynů zvlᱶ (1774), celá teorie je ulo·ena v Traité élémentaire de chimie présenté dans un ordre nouveau et d'apr e s les découvertes modernes (1789). Oeuvres de byly vydány ministerstvem osvěty na národní útraty (Paří·, 1864-93). Srv. Grimaux 1743-94 (Paří·, 1888) a Berthelot , La révolution chimique (1890); Jahn J. Vr. , Ant. V. (Praha, 1894). . Základy chemie, Chemické memoáry.
