Kalendárium březen 2006
Flinders Matthew
16. března 1774 se narodil a 19.7.1814 zemřel anglický námořní důstojník Matthew Flinders. 1795-96 prozkoumával jihovýchodní pobřeží Austrálie, 1798 spolu s Bassem (1771-1803) obeplul Tasmánii, označil její ostrovní charakter a zmapoval pobřeží. Při plavbě podél jihoaustralského pobřeží Austrálie v roce 1801-02 objevil záliv Spencerův a záliv Sv. Vincence.V dubnu 1802 se v zálivu Encounter setkal s francouzskou výpravou Baudina (1754-1803), která krátce předtím objevila Klokaní ostrov (Kangaroo). Obě výpravy se spojily a prozkoumávaly jižní pobřeží Austrálie společně. Flinders vyměřoval a mapoval východní pobřeží od Port Stephens až k Palmersovu moři a zejména pak Velký bradlový útes. Mimo to také objevil v Torresově úžině jedinou bezpečnou plavební dráhu, odkud pak zmapoval celý Carpentarský záliv. Jako první obeplul celou Austrálii a položil základy k zmapování celého jejího pobřeží. 1803 na zpáteční cestě byl zajat Francouzi na Mauritiu a až do 1810 tam byl držen v zajetí. Pro světadíl, jehož obrys definitivně stanovil, navrhl název Austrálie jako upomínku na Terra australis incognita (legendární Jižní zemi) a toto jméno vytlačilo do této doby starý název Nové Holansko.
Haworth sir Walter Norman
19. března 1883 se v Chorley (Lancashire) narodil a 19.března 1950 v Birminghamu zemřel anglický chemik sir Walter Norman Haworth . Byl synem továrníka na linoleum a již ve 14 letech začal v jeho továrně pracovat. Zde se také poprvé setkal s chemií při řešení problémů s barvivy a jeho zájemho dovedl v roce 1903 k přihlášce na univerzitu v Manchestru, kde se stal žákem prof. W.H. Perkina ml. (1860-1929). 1906 ukončil studia a po třech letech bádání odjel do Göttingenu k něm.chemikovi O. Wallachovi (1847-1931), kde vypracoval svou doktorskou práci., velmi rychle ji obhájil a 1911 se stal demonstrátorem na Imperial College v Londýně, přednášel i na University St. Andrews ve Skotsku. 1920 začal přednášet chemii na univerzitě v Durhamu, 1925 se stal profesorem a vedoucím katedry chemie na univerzitě v Birminghamu, kde zůstal až do penze. Zpočátku se zabýval konstitucí terpenů, ve Skotsku sacharidy. V první světové válce organizoval výrobu speciálních chemikálií a léčiv. Po válce se vrátil k cukrům, opravil vzorec glukózy, fruktózy, galaktózy, celulózy a inzulinu. Rozpoznal cyklickou strukturu některých cukrů, vzorce sacharidů zobrazující cyklickou strukturu se nazývají Halworhovými. Dále se pak zabýval studiem laktonů a vztahem struktury a optické otáčivosti. 1933 popsal strukturu a syntézu vitaminu C a nazval tuto látku kyselinou askorbovou. Za výzkum v této oblasti získal (spolu s P. Karrerem, 1889-1971) v roce 1937 Nobelovu cenu. Ve svých výzkumech používal rentgenovou krystalografickou analýzu. Angažoval se také v politickém životě, 1947-48 byl předsedou Chemical Society. Získal řadu mezinárodních uznání.
Šternberk Bohumil
24. března 1983 v Praze zemřel český astronom a zakladatel moderní časové služby v Československu Bohumil Šternberk . Narodil se 21.1.1897 v Chrudimi. Studoval na univerzitě v Praze a v Berlíně, kde také současně pracoval na hvězdárně Berlín-Babelsberg. 1924 obhájil doktorskou disertační práci na UK a nastoupil do Astronomického ústavu UK a do Státní hvězdárny v Praze a v Ondřejově. Od 1928 působil na observatoři ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo). Před 2. světovou válkou se vrátil na Fyzikální ústav UK do Prahy a po uzavření vysokých škol se zabýval časovou službou na pražské hvězdárně, kde vybudoval chronometrickou laboratoř, která byla v roce 1954 začleněna do Astronomického ústavu ČSAV. 1954-68 zde byl ředitelem. 1958-64 byl viceprezidentem Mezinárodní astronomické unie, 1959-76 předsedou Čs. astronomické společnosti při ČSAV Zabýval se astrofyzikou, fotografickou fotometrií a proměnnými hvězdami, publikoval práce z oboru astronomické optiky a studia komet. 1943-48 byl vedoucím redaktorem časopisu Říše hvězd. Je spoluautorem Astronomie I. - II. (1948, 1954). Od 1999 nese jeho jméno Bohšternberk planetka č. 9008.
