Optical Laboratory
Lidé
Optická laboratoř byla založena v roce 1999 s cílem usnadnit přístup průhonických oddělení Botanického ústavu k moderním pozorovacím a analytickým technikám v oblasti mikroskopie. V oblasti světelné mikroskopie dnes nabízí širokou skupinu metod pozorování, včetně fluorescence, Nomarského diferenciálního interferenčního kontrastu, fázového, či reliéfního kontrastu. Obraz z mikroskopů a binokulární lupy je digitálně snímán a dále upravován, či analyzován; k dispozici je řada měření, možnost zvýrazňovat hledané struktury v obraze (např. chromozomy v buňkách, spóry, mykorhizní útvary), apod. Okrajově se laboratoř zabývá ještě skenováním a makrofotografií (např. za účelem digitalizace herbářových položek). V roce 2004 rozšířila laboratoř svůj záběr také o oblast rastrovací elektronové mikroskopie.
Elektronová mikroskopie
V laboratoři nainstalovaný rastrovací elektronový mikroskop Quanta 200 americko-holandské firmy FEI umožňuje detailní pozorování a snímání topografie vzorků při zvětšeních světelnou optikou nedosažitelných (rozlišení: až 3,5nm, rozsah zvětšení: 6Í až 1mil.Í; pro živé vzorky bez preparace je maximum cca 50tis.Í). Laboratoř se specializuje zejména na zviditelňování, identifikaci nebo analýzu mikrostruktur povrchu biologických preparátů (např. povrchu listů, semen a kořenů vyšších rostlin, mycelia a spór či konidií hub nebo lišejníků), a to většinou v jejich přirozené, pokovením ani jinými preparačními zásahy nepozměněné podobě. Podmínky dovolující zkoumání nevodivých biologických vzorků bez preparace (prostředí nasycené vodními parami až do tlaku 2600Pa, chlazení až do –20°C) otevírá tzv. ESEM technologie (environmentální skenovací elektronová mikroskopie), kterou mikroskop vedle již standardních režimů vysokého a nízkého vakua nabízí. Při vhodném chlazení vzorku je tak možno pozorovat i poměrně snadno zničitelné preparáty, jako jsou některé druhy lišejníků nebo korunní lístky květů vyšších rostlin. Botanický ústav patří v ČR mezi první instituce, které začaly technologii typu ESEM využívat ve výzkumu biologických materiálů. Snímky z elektronového mikroskopu jsou, podobně jako tomu je u světelné mikroskopie, ukládány v digitální podobě s možností dalších softwarových úprav a analýzy.
