Dendrologická společnost
„Sbíral jsem po čtyřicet roků živé rostliny, odkud jen bylo možno, a pilně je shromažďoval v Průhonicích…z velkých zdejších i zahraničních školek, z nejvýznačnějších botanických zahrad tří dílů světa, od cestovatelů, milovníků rostlin a odborníků…“
Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca
Roku 1908 byla ve Vídni založena Dendrologická společnost pro podporu nauky o dřevinách a zahradnickém umění v Rakousku-Uhersku. O její vznik se zasloužili
hrabě A. E. Silva-Tarouca a Louis von Boschan z Achtleitenu. O pouhý rok později, roku 1909, vznikla z popudu hraběte Silva-Tarouca a Camillo Schneidera (1876–1951), mezinárodně uznávaného dendrologa, Spolková zahrada v Průhonicích. Zkušebně zde byly vysazovány u nás dosud nepěstované dřeviny a trvalky pocházející z Dálného Východu, Sibiře, Severní Ameriky i Evropy (Balkán). Nové druhy rostlin pro Spolkovou zahradu pomáhal získávat Camillo Schneider např. z expedic na Kavkaz (1908) a do Číny (1913-15).
Založení Spolkové zahrady bylo zcela průkopnickým činem. Jejím prvním vedoucím byl František Zeman. Spolupracovníkem a pokračovatelem díla hraběte Arnošta Emanuela byl též doc. ing. Bohumil Kavka. Jako prémie byly členům Dendrologické společnosti - dle výše jejich příspěvku - zasílány sazenice; např. r. 1916 bylo takto rozesláno na 60 tisíc kusů.
Dendrologická společnost vyvíjela též rozsáhlou publikační činnost. Vydala tři příručky „Kulturhandbücher für Gartenfreunde“ o alpinkách, listnáčích a jehličnanech. Jejich autory byli Camillo Schneider, hrabě A. E. Silva-Tarouca a F. Zeman. Významná byla též publikace výročních sešitů „Die Gartenanlagen Österreich-Ungarns in Wort und Bild“, seznamující postupně své čtenáře s významnými parky v monarchii. Podobně jako německá dendrologická společnost vydával hrabě Silva-Tarouca společně s Camillo Schneiderem i odborná sdělení.
Arnošt Emanuel Silva-Tarouca svým moderním pojetím dendrologie předstihl dobu; to co zamýšlel a uskutečnil se stalo daleko později programem vědeckých institucí.
Na tradice rakousko-uherské dendrologické společnosti navázala roku 1922 nově založená Československá dendrologická společnost. Podobně jako její předchůdkyně organizovala sběratelskou a šlechtitelskou činnost, introdukci a aklimatizaci cizokrajných rostlin. Od svého založení až do ukončení činnosti roku 1951 vydávala Československá dendrologická společnost
Index seminum, seznam semen pro výměnu s jinými botanickými zahradami. V současné době vydává tento index Botanický ústav.
V roce 1927 prodala rodina Arnošta Emanuela z důvodu finanční tísně celé panství československému státu. Ministerstvo zemědělství zde v návaznosti na činnost Spolkové zahrady založilo Výzkumnou stanici pro okrasné zahradnictví, Výzkumnou stanici ovocnářskou a roku 1928 též Výzkumnou stanici zelinářskou. Ze všech tří stanic vznikly později samostatné ústavy. V zahradnické tradici Spolkové zahrady dnes pokračuje Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Ve 30. letech převážila obchodní činnost Výzkumné stanice pro okrasné zahradnictví nad činností výzkumnou. Tato skutečnost byla dána především obtížnou hospodářskou situací. Roku 1935 zde bylo založeno Nákupní, pěstitelské a prodejní družstvo, spol. s.r.o.
Válka ochromila činnost Dendrologické společnosti i výzkumných stanic. V padesátých letech byla Dendrologická společnost zrušena. Na její činnost navázala roku 1959 Dendrologická sekce Československé botanické společnosti. Část aktivit původní společnosti přešla na Botanický ústav.
