Sylabus and reference k prednasce
Literatura k prednasce:
Geometricka teorie modelu
Hlavni text:Vedlejsi texty:
- B. Zilber: Elements of Geometric Stability Theory, prednasky z Oxfordu z r.1999 (dvi file).
Doplnujici literatura o zakladnich pojmech teorie modelu:
- D. Marker: Strongly Minimal Sets and Geometry , tutorial z LC'95 v Haife (ps file).
- B. Zilber: Dimensions and homogeneity in mathematical structures , prehledovy clanek (dvi file).
- B. Zilber: uvodni text k teorii modelu bez nazvu, (ps file).
- D. Marker: Introduction to Model Theory, tutorial z MSRI (ps file).
1. prednaska:
Historie: spektrum teorie I(kappa, T), Morleyho veta, Shelahova teorie stability a teorie klasifikace, Zilberuv geometricky pristup, Hrushovskeho aplikace v diofanticke geometrii.
Otevreny problem: Vaughtova hypoteza.
Zakladni konvence: jazyk 1. radu s rovnosti, vetsinou spocetny. Teorie: bezesporne, vetsinou spocetne.
Pojmy z klasicke teorie modelu: homomorfismus, automorfismus, isomorfismus, vnoreni a elementarni vnoreni struktur. Definovatelnost s parametry a bez parametru. Definovatelnost a automorfismy. Elementarni ekvivalence.
Priklady struktur kategorickych v nespocetne mohutnosti: vektorovy prostor nad spocetnym telesem, algebraicky uzavrena telesa pevne charakteristiky.
Pregeometrie (matroid) a geometrie. Priklady: afini a projektivni geometrie. Konstrukce geometrie z pregeometrie.
Algebraicky uzaver mnoziny v obecne strukture.
DU:
(1) Nasobeni neni definovatelne v realnych cislech se scitanim.
(2) Indukovane struktury na obecne podmnozine M (ne nutne podstrukture) kartezskeho soucinu nejake struktury N.
(3) Vztah mezi algebraickym uzaverem ve smyslu t. modelu a mezi linearnim/afinim obalem ve vektorovych prostorech.
2. prednaska
Algebraicky uzaver v prazdne strukture a ve strukturach elementarne ekvivalentnich (Z,suc).
Eliminace kvantifikatoru pro vektorove prostory. Dusledek: algebraicky uzaver mnoziny A je nejmensi linearni podprostor obsahujici A.
Priklad: afinni geometrie na vektorovem prostoru.
Obecna konstrukce geometrie z pregeometrie (jako konstrukce projektivni geometrie).
Lokalizace pregeometrie.
DU:
(1) Lokalizace afinni geometrie je pregeometrie dana alg. uzaverem.
(2) Dukaz s pouzitim automorfismu, ze alg.uzaver = Span na vektorovych prostorech (E.Jerabek).
3. prednaska
Definice minimalni struktury. Priklady: modely Th(Z,suc), vektorove prostory, algebraicky uzavrena telesa.
Veta: algebraicky uzaver v minimalni strukture tvori pregeometrii.
Nezavisle mnoziny, baze a dimenze v pregeometrii. Zakladni fakta o dimenzi. Definice modularni a lokalne modularni pregeometrie.
Pr.: algebraicky uzavrena telesa nejsou lokalne modularni pregeometrie (jediny znamy priklad takovych struktur "ze zivota").
DU:
(1) Pro jake struktury M plati: Je-li relace R fixovana vsemi automorfismy M ktere fixuji prvky a_1, ..., a_k, pak R je definovatelna z parametru a_1, ..., a_k?
(2) Dimenze a (lokalni) modularita ve vektorovych prostorech (afini i linearni uzaver).
4. prednaska
Charakterizace modularnich pregeometrii.
Typ n-tice a obecny typ. Saturovane struktury. Nerozlisitelne mnoziny ve strukturach. Homogenni struktury.
Nezavisle mnoziny v minimalnich strukturach jsou nerozlisitelne.
Minimalni struktury nekonecne dimenze jsou saturovane.
DU
(1) Dukaz charakterizace modularity.
5. prednaska
Vlastnost f.c.p. (finite cover property). Definice silne minimalnich struktur. Priklad: teleso komplexnich cisel.
Homogeni struktury. Minimalni struktury jsou homogeni. Lema: Kazdou bijekci mezi bazemi pregeometrie minimalni struktury lze rozsirit na automorfismus cele struktury.
6. prednaska
Pro A, B podmnoziny minimalni struktury: elem. isomorfismus mezi A a B lze rozsirit na elem. isomorfismus mezi cl(A) a cl(B).
Prvo-modely (prime models) a atomicke modely. Pr.: Q neni prvomodel ale algebraicky uzaver Q ano. Veta: prvomodel je atomicky.
Pro spocetny M: M je prvomodel prave kdyz je atomicky. Dva spocetne, atomicke, elem. ekvivalentni modely jsou isomorfni.
Stoneuv prostor S_n(A) n-typu nad mnozinou A a topologie na nem. Izolovane typy.
Spocetne kategoricke struktury: veta Ryll-Nardzewski, Engeler a Svenonius.
Silne minimalni teorie (s nekonecnymi modely) je kategoricka v kazde nespocetne mohutnosti.
DU:
(Z,+) neni prvomodel ale (Z,+,1) ano.
7. prednaska
Morleyho rank RM definovatelnych mnozin v silne minimalni strukture nekonecne dimenze. Nezavislost na konkretnim saturovanem modelu ci na konkretnich parametrech definice.
Monster model (= universalni model).
Zakladni vlastnosti RM, Morleyho stupen (= nasobnost) definovatelnych mnozin.
Ekvivalentni induktivni definice RM.
8. prednaska
Interpretovatelnost, struktura M^{eq} (M s imaginarnimi prvky) a jeji zakladni vlastnosti.
Kanonicka baze, eliminace imaginarnich prvku.
Zilberova hypoteza a Hrushovskeho protipriklad, Zariskeho struktury.
Pseudo-roviny, Zilberova veta o slabe trichotomii.
Parametricke tridy rovinnych krivek v silne minimalnich strukturach, dimenze mnoziny parametru v lokalne modularnich strukturach.
9. prednaska
Interpretace pseudo-roviny v silne minimalni strukture, ktera neni lokalne modularni.
Grupova konfigurace, interpretace nekonecne grupy v silne minimalni, netrivialni, lokalne modularni strukture.