Dotaz týdne

Dotaz týdne 2006
Dotaz týdne 2007
Dotaz týdne 2008

Na co se nás často ptáte
Ptáme se
Tip pro Vás
Oddělení jazykové kultury

9/2009

čárky v souvětí

Dotaz:

Velmi prosím o opravu interpunkce v tomto souvětí: Přestože, jako správní puberťáci, jen neradi dáváme najevo své pocity, víme dost přesně, že tím, co z naší základky dělá místo snesitelné, a nebojím se říct, že občas až příjemné, je naše vedení a celý učitelský sbor.

Odpověď:

Interpunkce v uvedeném souvětí je v principu v pořádku. Jen zvažte, zda opravdu chcete čárkami vydělit výraz jako správní puberťáci. Jde o doplněk, ten obvykle píšeme bez čárek. Ponecháním čárek byste doplněk vyčlenili z věty, zdůraznili byste, že jde vlastně o vsuvku (ve významu „protože jsme puberťáci“). Naproti tomu zcela jistě musí být čárkami z obou stran oddělen výraz a nebojím se říct, že občas až příjemné, protože v tomto případě jde jednoznačně o vsuvku.

8/2009

ukolébavka

Dotaz:

Znám z dětství ukolébavku:

Hajajú, hajajú, půjdeme do hájů
natrháme kvíťa pro to naše díťa …
Spi Janečku milý, holůbečku sivý,
mamička ťa belá, tatíček kombélá.

Mohli byste mi prosím napsat, co to ti rodiče vlastně dělají? Ať vím, co synovi zpívám.

Odpověď:

Sloveso bél´at = kolébat, máme doloženo z východomoravských nářečí (Veselí na Moravě). Sloveso kombél´at znamená houpat, kolébat a je doloženo z vvýchodomoravských a valašských nářečí. Podstatné jméno bobél, bombela = plachta na bidle přivázaná za cípy, v níž se dítě „bombélá, bomká“ (Jevíčko).

7/2009

přehypovaný

Dotaz:

Chtěla bych se zeptat, zda lze nějak vysvětlit slovo „přehypovaný“, ve smyslu: Ten film je přehypovaný. Toto slovo je oblíbené mezi mladou generací.

Odpověď:

Výraz přehypovaný má původ v anglickém hype – ‚reklamní trik, švindl, fígl, umělý stimul; reklamní šlágr, tahák; bombastická, dryáčnická reklama‘. Sloveso hype znamená ‚medializovat, halasně vychvalovat, nafouknout‘; hyped up – ‚kašírovaný, umělý‘. Nespisovný výraz přehypovaný se používá ve významu ‚halasně vychvalovaný, přeceňovaný, nafouknutý, široce medializovaný‘ apod. Nejčastěji se objevuje ve spojení s počítačovými hrami, filmy nebo elektronikou.

6/2009

Siwiecova ulice

Dotaz:

Jedna z Žižkovských ulic (dosud Havelkova) byla nedávno pojmenována Siwiecova. (Polák Ryszard Siwiec se v roce 1968 upálil ve Varšavě na protest proti polské účasti na intervenci do Československa.) Nejsem si jist, zda tento tvar z hlediska spisovného jazyka obstojí – tedy zda by ulice neměla nést název Siwcova, ev. Ryszarda Siwce.

Odpověď:

Příjmení domácího původu zakončená na -ec, která vznikla většinou ze jmen obecných nebo osobních, pohybné -e obvykle vypouštějí: Jakubec – 2. p. Jakubcova – příd. jméno Jakubcův; Hřebec – Hřebce – Hřebcův, Palivec – Palivce – Palivcův. Některá jména v souladu s rodinnou tradicí kolísají: Kadlec – Kadlce i Kadlece – Kadlcův i Kadlecův.

U příjmení cizího původu se -e- obvykle nevypouští, aby bylo možné z nepřímých pádů jednoznačně stanovit výchozí podobu příjmení: Siwiec – Siwiece – Siwiecova.

Název Siwiecova ulice je tedy v pořádku; bylo by možné volit i pojmenování ulice Ryszarda Siwiece.

5/2009

konstelace

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem na správné psaní slova konstelace ve spojení rodinné konstelace. Setkala jsem se s názorem, že v případě tohoto slova existuje dubleta – vedle varianty slova konstelace ještě varianta konstalace. Hledala jsem tento tvar v Akademickém slovníku cizích slov i na internetu, ale nikde jsem se nedočetla potvrzení varianty s písmenem „a“ uprostřed slova. Bohužel člověk, který tvrdí, že obě varianty jsou správné, neb obě má potvrzeny z odborné literatury – slovníku, si nemůže vzpomenout na zdroj potvrzení této dublety.

Odpověď:

Jediná varianta, kterou dokládá jak Nový akademický slovník cizích slov, tak i další jazykové slovníky, je konstelace. Rovněž na webu dostupný náhled titulní strany knihy od Wilfrieda Nellese zní Rodinné konstelace a náhled titulní strany knihy od Franze Rupperta zní Trauma a rodinné konstelace –  Duševní štěpení a jejich léčba. Přesvědčivý je i etymologický výklad slova: konstelace neboli postavení hvězd vede k pozdnělatinskému constellatio a k odvozeninám od stella = hvězda.

Přesto překvapuje, jak často se s mylným konstalace setkáme, prohlížíme-li výskyty na Googlu. Nemůže však jít o nějaký nepatřičný vliv angličtiny, protože angličtina má constellation, a to jak ve významu astronomickém, tak psychologickém. Nemohl názor o druhé variantě vzniknout omylem – kontaminací se slovy konstatace, instalace či s jiným slovem odvozeným od jiného slovního základu? Nebo překlepem v nějaké hodně citované práci, překlepem, který se pak táhne dál? (Například na jisté webové stránce nejmenovaného internetového knihkupectví lze najít jak náhled titulní strany knihy Trauma a rodinné konstelace, tak zároveň i nabídku k nákupu této knihy, v níž je však v titulu uvedeno slovo konstalace.)

4/2009

Basamtka

Dotaz:

Obracím se na vás s prosbou o pomoc s etymologií toponyma Basantka (někdy též Basamtka). Jedná se o název samoty poblíž Borotína na Táborsku. V historických pramenech ani u místních obyvatel jsem nenašel žádnou stopu vedoucí k interpretaci tohoto jména. Zbývá tedy pouze jazykový rozbor. Pokud se Vám podaří zjistit cokoli o původu tohoto slova, budu vám velmi vděčný.

Odpověď:

Jméno Basamtka (též Basantka) souvisí s expresivním slovesem basamtit = klít basama nebo klít vůbec, popř. basamtiti = řáditi, klíti. Posměšné jméno samoty vzniklo zřejmě podle hašteřivosti jejích obyvatel.

Původ pojmenování je uveden v Slovníku pomístních jmen v Čechách, sv. II, Academia, Praha 2006.

3/2009

bude bývat

Dotaz:

Lze ve spisovné češtině používat sousloví „bude bývat“, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Je mi jasné, že tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví bude bývat jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné.

Odpověď:

Věty uvedeného typu nejsou v úzu sice příliš časté, ale doklady najít lze, například:

sobotní setkání bude bývat vždy na faře;
pokoj bude bývat uklizen;
dneska opět nepřijdu, mám dvoje třídní schůzky, a jak to bude bývat dál,
to je zatím ve hvězdách;
Square dance bude bývat opět jednou za měsíc;
kdy bude bývat nové fitnescentrum otevřené pro veřejnost, se zatím ještě přesně neví
atd.

Zdá se, že jazykoví uživatelé takové konstrukce občas „potřebují“, a to tehdy, chtějí-li vyjádřit, že děj se bude opakovat. V jazykovědné literatuře byla jejich gramatická přijatelnost nedávno obhajována P. Karlíkem v teoreticky velmi propracované stati Pasivum v češtině (Slovo a slovesnost 65, 2004, 83–112).

2/2009

upír

Dotaz:

Našel jsem v PČP, že se slovo vampýr píše pouze s Y, a varianta s I není přípustná – je to dáno původem slova? Je odlišný od slova upír, kde se píše I, když mají obě slova prakticky stejný význam?

Odpověď:

Všechny etymologické slovníky, které máme k dispozici, se shodují v tom, že v těchto pojmenováních panuje značná nejasnost, která znemožňuje uspokojivé vysvětlení původu formy i motivace pojmenování. Což je, podle mého soukromého názoru, způsobeno tím, že se jedná o tabuizovaná slova, která byla často přetvářena a komolena, aby se snížil jejich negativní účinek, a také to, že jejich původ je velmi starý.

Hledání nejpravděpodobnější odpovědi vede k starému všeslovanskému slovnímu základu, který mají obě slova (vampýr i upír) shodný a který se objevuje také ve slovese vpeřit se (a stejná předpona v- je také například u slovesa vsát se). Ovšem už i v rekonstruovaném praslovanském základu se objevují možnosti psaní *pyr i *pir. Odtud se tedy v češtině jazykovým vývojem vyvinulo podstatné jméno upír. Odlišný vývoj měl týž všeslovanský slovní základ v rozvíjejících se slovanských jazycích, o čemž svědčí velké množství různých tvarů - rusky: vampír, upýr, polsky: upiór, ukrajinsky: vampyr, opyr, upyr, bulharsky: vampir. Podoba vampir se vyvinula prapůvodně v jižních slovanských jazycích (konkr. v srbochorvatštině), a právě ta se rozšířila v různých evropských neslovanských jazycích, a to v různých podobách, i pravopisných. Angličtina má vampire, němčina má Vampir, maďarsky vampir, ale latina má vampyrus. V češtině převládla pravopisná podoba s -y. Ve starších dokladech nacházíme, i když ojediněle, i podobu s i – té se ale dnes neužívá.

Zdá se, že české -pýr se do slova vampýr dostalo analogicky podle slova netopýr. Hypoteticky bychom mohli možná také odůvodnit ustálení pravopisné podoby upír tím, že v lidové (nesprávné) etymologii bylo dáváno do souvislosti se slovem (u)pít - ten, který upíjí krev.

1/2009

svářečský – svářecí

Dotaz:

Prosím o upřesnění, který z výrazů je správný pro označení školy, ve které se lidé učí svařovat: svářečská škola, nebo svářecí škola? Nebo lze užít bez rozdílu oba tvary?

Odpověď:

Přídavné jméno ke slovu svářeč je svářečský, např. svářečská parta, svářečské práce (viz Slovník spisovného jazyka českého) a analogicky i svářečská škola. Přídavné jméno svářecí znamená „sloužící ke svařování, týkající se svařování“, např. svářecí agregát, pistole, plamen, teplota. Vzhledem k tomu, že se nejedná o školu sloužící ke svařování, ale o školu pro svářeče, na místě bude přídavné jméno svářečský.

Dotaz týdne 2006
Dotaz týdne 2007
Dotaz týdne 2008

Na co se nás často ptáte
Ptáme se
Tip pro Vás
Oddělení jazykové kultury