Tisknout
Zavřít
Čmejrková, Světla – Daneš, František – Světlá, Jindra: Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999.



OBSAH



PŘEDMLUVA 

1. OD JAZYKA VĚDY KE KOMUNIKACI VE VĚDĚ

1.1 Variabilita a normy vědeckého vyjadřování

1.2 Psanost a mluvenost ve vědě

1.3 Vliv cizích jazyků a norem

1.4 Zájem o rétoriku vědeckého vyjadřování

1.5 Společenství jazykové a společenství diskursní

1.5.1 Diskursní společenství a jeho funkce

1.5.2 Experti a zasvěcování nových členů společenství

2. MEZIKULTURNÍ KOMUNIKACE

2.1 Jazykové a kulturní rozdíly ve vědeckém vyjadřování

2.2 Kulturně odlišné intelektuální styly

2.3 Český vědecký diskurs v mezikulturním kontextu 

2.4 Charakteristické rysy českého intelektuálního stylu 

2.4.1 Modalizovanost

2.4.2 Autorská skromnost

2.4.3 Kompoziční volnost

3. ZÍSKÁVÁNÍ DOVEDNOSTÍ VE VĚDECKÉM VYJADŘOVÁNÍ

3.1 Vědecké vyjadřování v české stylistice

3.2 Vědecké vyjadřování v pohledu anglosaském

3.3 Psaní vědeckých textů jako pedagogická disciplína 

3.3.1 Psaní kognitivní a psaní komunikativní

3.3.2 Je výuka psaní na školách dostačující?

4. ŽÁNROVÁ DIFERENCIACE VĚDECKÉHO DISKURSU 

4.1 Typy vědeckých textů a rozrůzněnost disciplín

4.2 Obory přírodovědné a obory humanitní

4.3 Texty vědecké, naučné, popularizační a učební

4.4 Obecné požadavky kladené na vědeckou komunikaci 

4.5 Různé jazykové kódy a registry vědeckého vyjadřování

5. AUTOR, ČTENÁŘ A DALŠÍ SUBJEKTY V TEXTU 

5.1 Sociální a interakční charakter vědeckého textu 

5.2 Autor

5.2.1 Autorský plurál a plurál inkluzivní

5.2.2 Neosobní vyjadřování

5.2.3 Autor v 1. osobě singuláru 

5.3 Čtenář

5.3.1 Čtenář zasvěcený a laik 

5.3.2 Popularizační zaměření textu 

5.4 Interakční povaha vědeckého textu 

5.4.1 Strategie zdvořilosti 

5.4.2 Ohled na tvář vědecké obce

5.5 Další subjekty v textu 

5.6 Strategie kritické a polemické

5.7 Obraznost ve vědeckém textu a jiné strategie uvolnění

6. KANONICKÉ ČÁSTI VĚDECKÉHO TEXTU 

6.1 Titulek a jeho typy

6.1.1 Titulky naznačující/specifikující téma 

6.1.2 Titulky formulované jako otázky

6.1.3 Titulky obsahující rematickou informaci 

6.1.4 Titulky specifické – obsahující citace a výroky

6.1.5 Strategie titulků: zobecnění, zpřesnění, obraznost a názornost

6.2 Abstrakt

6.2.1 Smysl a funkce abstraktů

6.2.2 Obsahová struktura abstraktu a jeho typy

6.2.3 Některé charakteristické jazykové a slohové jevy

6.3 Kompozice vědeckého článku 

6.3.1 Proces psaní a jeho produkt

6.3.2 Kompoziční struktura vědeckého článku 

6.3.3 Model IMRAD (Introduction – Methods – Results – Discussion)

6.3.4 Analýza kompozice českých odborných článků

6.4 Shrnutí

7. CO DRŽÍ TEXT POHROMADĚ A DÁVÁ MU SMYSL

KOHERENCE TEXTU A JEJÍ PROSTŘEDKY

7.1 Podstata a druhy koherenčních vztahů

7.2 Čím začít a jak pokračovat

Vztahy tematické

7.2.1 Rozvíjení tematické linie

7.2.2 Tematické posloupnosti a jejich typy

7.2.3 Konkretizace typů tematických posloupností v textu 

7.3 Vzájemné souvislosti mezi událostmi nebo ději 

Vztahy obsahově-logické

7.3.1 Podstata a druhy obsahově-logických vztahů

7.3.2 Vztahy povahy příčinné: příčina/důvod, podmínka, přípustka, účel

7.3.3 Vztahy časové: současnost, předčasnost, následnost

7.3.4 Vztahy charakteru souřadného: slučovací,

odporovací, konfrontační, alternativní

7.4 Opakovaný výskyt téhož předmětu řeči 

7.5 Jak výklad uspořádat a jak při něm postupovat

Vztahy (funkce) kompoziční

7.5.1 O kompozici obecně

7.5.2 Kompoziční funkce na různých úrovních textu 

7.5.3 Typy kompozičních funkcí

8. OD VÝPOVĚDI K ODSTAVCI A KE KAPITOLE

ČLENĚNÍ TEXTU NA ODSTAVCE A VYŠŠÍ CELKY

8.1 Obecná charakteristika odstavce

8.2 Principy členění textu na odstavce

8.3 Tematická výstavba odstavce

8.4 Počátky a konce odstavců

8.4.1 Počátky odstavců

8.4.2 Konce odstavců

8.5 Výstavba odstavcových skupin

8.6 Síť orientačních výrazů v textu. Mezititulky

8.6.1 Orientátory

8.6.2 Mezititulky

8.7 Celková lineární segmentace textu a její hierarchie

9. MODALITY SDĚLOVÁNÍ

9.1 Jaké záměry spojujeme se svým sdělením Komunikační (ilokuční) funkce

9.1.1 Komunikační funkce prostě sdělovací (oznamovací

a formulační) a její modifikace

9.1.2 Komunikační funkce tázací

9.1.3 Komunikační funkce výzvová

9.2 Jakou platnost připisujeme své výpovědi  Modality výpovědi

9.2.1 Co by (ne)mělo nebo (ne)mohlo být. (Modalita deontická či voluntativní)

9.2.2 Jak jste si jisti svým tvrzením? (Modalita epistémická či jistotní)

9.2.3 Oslabování platnosti výpovědi („hedging“)

9.2.4 Vysoká modalizovanost českých vědeckých textů

9.2.5 Vyjadřování zájmů a hodnotících soudů

10. JE VÁŠ VÝKLAD JASNÝ, SROZUMITELNÝ, PŘEHLEDNÝ A NEPŘETÍŽENÝ?

10.1 Úspornost versus rozvitost

Explicitnost versus implicitnost

10.1.1 Úspornost vs. rozvitost

10.1.2 Explicitnost vs. implicitnost

10.2 Zhuštěnost versus uvolněnost textové stavby

Hierarchizace

10.2.1 Zhuštěnost vs. uvolněnost

10.2.2 Hierarchizace obsahových složek sdělení

10.3 Srozumitelnost, jasnost, přehlednost

10.3.1 Myšlenkové zpracování obsahu 

10.3.2 Gramatická (syntaktická) stavba 

10.3.3 Uspořádání sdělované informace

10.3.4 Relativnost srozumitelnosti 

10.3.5 Odborná terminologie

10.4 Jednoznačnost, určitost, přesnost – víceznačnost, neurčitost, vágnost

10.4.1 Kdy mají nepřesnost nebo nejednoznačnost své oprávnění

10.4.2 Výrazové prostředky pro nepřesnost, neurčitost, přibližnost apod.

10.5 Objektivnost, neosobnost, věcnost – subjektivnost, osobitost, obraznost

10.5.1 Úloha subjektu badatele

10.5.2 Vyjadřování obrazné, metaforické

11. VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ VĚDECKÉHO TEXTU 

11.1 Druhy doplňujících složek textu a způsoby jejich uvádění

11.2 Poznámkový aparát

11.3 Citace v textu 

11.3.1 Citát

11.3.2 Bibliografický odkaz 

11.4 Bibliografické citace

11.4.1 Citace knihy

11.4.2 Citace článku ve sborníku 

11.4.3 Citace časopiseckého článku 

11.4.4 Citace novinového článku 

11.5 Odkazy v textu 

11.6 Příklady

11.7 Ilustrace

11.8 Průvodní aparát

11.8.1 Přílohy

11.8.2 Rejstříky

11.8.3 Seznam literatury

11.8.4 Seznam tabulek a vyobrazení

12. GRAFICKÁ ÚPRAVA TEXTU 

12.1 Úprava rukopisu 

12.2 Grafické zvýrazňování složek textu 

12.3 Typografická úprava textu 

12.4 Úprava nadpisů (titulků)

12.5 Odsazení textu 

12.6 Prezentace výčtů

12.7 Interpunkční znaménka 

12.7.1 Tečka 

12.7.2 Čárka 

12.7.3 Otazník 

12.7.4 Vykřičník 

12.7.5 Středník 

12.7.6 Dvojtečka 

12.7.7 Tri tečky

12.7.8 Apostrof

12.7.9 Uvozovky

12.7.10 Pomlčka 

12.7.11 Spojovník 

12.7.12 Závorky

12.7.13 Lomítko 

12.8 Vyznačování částí textu 

12.8.1 Číselné označování částí textu 

12.8.2 Abecedně-číselné označování částí textu 

SEZNAM LITERATURY




  Správce stránky: Petr Kaderka

Tisknout    Zavřít

© ÚJČ AV ČR v.v.i. - Letenská 4, 118 51 Praha 1 - Poslední aktualizace: 5. 03. 2009