Kuneš
Jan Kuneš 1. Současná
pozice Člen Pracovní skupiny pro
studium novověké racionality 2. Vzdělání Magister, Karlova
Universita, Praha 1996 Ph.D., Karlova Universita,
Praha 2002 3. Stipendia a granty 2002– Grantová agentura Akademie
věd České republiky, výzkumný grant „Subjektivita. Nové přístupy ke klasickému
pojmu.“ 1999 – Earhart
Fellowship in the Committee of Social
Thought, University of
Chicago 1996-1997 – Stipendium, Deutscher Akademischer Austauschdienst 1994-95 – Stipendium, Katholisher Akademischer Ausländer-Dienst 4.
Specializace Kant Německý
idealismus Metafysika Teorie
subjektivity 5. Výuka 2001-2002 – Filosofická
fakulta University Palackého v Olomouci: externí vyučující 6. Publikace Disertace — Původní sebevědomí. Ke
vztahu sebevědomí a myšlení v Kantově kritice čistého rozumu, Praha,
Ústav filosofie a religionistiky, 174 normostran A4 - Disertace předložená v oboru Filosofie na
FF UK, datum obhajoby 26. 6. 2002. Články — Pojem v sebevědomí.
Studie ke vztahu sebevědomí a myšlení v „Kritice čistého rozumu“, in: Filosofický
časopis, 1, 2002, str. 87-123. — Kantova racionální psychologie, in: M. Znoj (ed.),
Hegelovskou stopou. K poctě Milana
Sobotky, Praha 2003, str. 49-56. — Hintikkovo
„cogito ergo sum“, in: Filosofický časopis, 5,
2003, str. 801-814. — 1928. Heidegger
a Kant, in: B. Horyna (ed.), Kant redivivus.
Průřezy dílem filosofa, Brno 2004, str. 64-94. — Kantova kritika čistého
rozumu, in: Reflexe, 26, 2004, str. 5-20. — Subjekt a Dasein, in: M. Nitsche, P. Sousedík, M. Šimsa (eds.), Schizma
filosofie 20. století, Praha 2005, str. 99-132. — Erscheinung
und Ding an sich. Zu Hegels
Kant-Kritik am Anfang der „Einleitung“ in die Phänomenologie des Geistes, in: J. Karásek, J. Kuneš, I. Landa (eds.), Hegels Einleitung in die Phänomenologie des Geistes, Würzburg 2006,
str. 99-122. Polemika — Jiří Pechar
a jeho kritika tradičního překladu Kantova pojmu „Verstand“,
in: Filosofický časopis, 1, 2003, str. 119-130. — Ještě k úvahám Jiřího
Pechara nad překladem Kantova termínu „Verstand“, in: Filosofický časopis, 4, 2003, str.
665-674. — Odpověď Petru Glombíčkovi v diskusi o překladu kantovského termínu „Verstand“, in: Filosofický časopis, 1, 2004, str.
107-116. Editor
sborníků — Descartovo
cogito,
společně s P. Glombíčkem, Filosofický časopis
2003, č. 5. — Cogito,
ergo sum, společně s P. Glombíčkem, Praha
2006. — Hegels
Einleitung in die Phänomenologie des Geistes, společně s J. Karáskem a I. Landou, Würzburg 2006. Překlady a) Knihy — Günther
Patzig, Jak jsou možné syntetické soudy a priori?,
Filosofia, Praha 2003, 90 str. Anotace: Kantova Kritika čistého rozumu (1781 a 1787) představuje důležitý obrat ve filosofii. Ten spočívá
v náhledu, že za základ našeho pojetí skutečnosti je třeba brát především
způsob našeho poznání věcí, a nikoli věci, jak jsou nezávisle na našem poznání.
Kantův projekt by také bylo možno označit jako nauku o nezkušenostních
základech zkušenosti, protože způsob, jakým poznáváme věci, je nám podle něho
dán ještě před tím, než se k věcem vztahujeme: je dán a priori. Tím podstatným, co takto předzkušenostně
utváří naše pojetí skutečnosti, jsou přitom syntetické
soudy a priori. Základní otázkou Kantovy Kritiky čistého rozumu je v
důsledku toho otázka: Jak jsou možné syntetické soudy a priori? Ve své
stejnojmenné studii představuje Günther Patzig Kantovu odpověď na tuto otázku, na jejímž úspěšném
zodpovězení závisí nejen úspěšnost projektu Kritiky čistého rozumu, ale
celého Kantova založení filosofie, jež je v Kritice čistého rozumu provedeno. — Martin Heidegger,
Fenomenologická interpretace Kantovy Kritiky čistého rozumu, Praha,
OIKOYMENH 2004, 341 str. Anotace: Kniha podává text Heideggerovy přednášky
ze zimního semestru 1927/28. Heidegger v ní
v těsné návaznosti na text Kantovy transcendentální estetiky a
transcendentální analytiky pojmů včetně transcendentální dedukce kategorií
formuluje stanovisko, s nímž v r. 1929 vystoupil na slavné davoské disputaci s E. Cassirerem
a které posléze zformuloval v monografii Kant und
das Problem der Metaphysik (1929, česky jako: M. Heidegger,
Kant a problém metafyziky, přel. J. Pechar et. al., Praha 2004). Kantovská
přednáška věcně navazuje na Bytí a
čas a provádí výzkum, který spadá do problematiky nenapsané části Bytí a čas, jež měla nést název Čas a bytí. Snaží se v návaznosti
na Kanta a jeho pojem subjektivity zdůvodnit a v jádru provést ambiciózní
záměr: nově založit metafyziku, a to namísto na filosofické teorii logu na
původním rozumění času. b) Články a
kratší texty — Rüdiger
Bubner, Co je syntéza?, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Olomouc 2003, str. 301-310. — Dieter
Henrich, Identita subjektu v transcendentální
dedukci, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis,
Olomouc 2003, str. 267-289. — Peter Schulthess,
Funkce a syntéza, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis,
Olomouc 2003, str. 291-300. — Robert Pippin,
Co je „buržoazní filosofie“?, in: Literární noviny, 18 a 19, str. 1 a 4
(v č. 18) a 4 (v č. 19). — I. Kant, Krakovský
fragment, společně s B. Horynou, in: B. Horyna (ed.),
Kant redivivus. Průřezy dílem filosofa, Brno 2004, str. 22-33. — Wolfgang Röd, K problému prvního principu v Descartově metafyzice, in: P. Glombíček,
J. Kuneš, Cogito, ergo sum, Praha 2006,
str. 14-46. Recenze — Frederick C. Beiser, German Idealism. The Struggle against
Subjectivism, 1781-1801, Cambridge (Mass.), Harvard University Press
2002, 726 str., in: Filosofický časopis, 2, 2003, str. 338-344. Popularizační texty — Kantovo veledílo vychází
česky, in: Lidové noviny, 20. 4. 2002. — Osmašedesátý, in: Literární
noviny, 35, 2003, str. 4. — Nemluvení a demokracie,
in: Literární noviny, 38, 2003, str. 1 a 4. — Rozum občanství, Literární
noviny, 26, 2004, str. 1 a 3. — První světová, in: Literární
noviny, 31, 2004, str. 1 a 3. — Zachraňme stát, in: Literární
noviny, 36, 2004, str. 4. Vyjde — J. Kuneš, Kant a otázka
subjektu, Karolinum, Praha 2007. |