Filosofický ústav AV

— Původní sebevědomí. Ke vztahu sebevědomí a myšlení v Kantově kritice čistého rozumu, Praha, Ústav filosofie a religionistiky, 174 normostran A4 - Disertace předložená v oboru Filosofie na FF UK, datum obhajoby 26. 6. 2002.

Články

— Pojem v sebevědomí. Studie ke vztahu sebevědomí a myšlení v „Kritice čistého rozumu“, in: Filosofický časopis, 1, 2002, str. 87-123.

— Kantova racionální psychologie, in: M. Znoj (ed.), Hegelovskou stopou. K poctě Milana Sobotky, Praha 2003, str. 49-56.

— Hintikkovo „cogito ergo sum“, in: Filosofický časopis, 5, 2003, str. 801-814.

— 1928. Heidegger a Kant, in: B. Horyna (ed.), Kant redivivus. Průřezy dílem filosofa, Brno 2004, str. 64-94.

— Kantova kritika čistého rozumu, in: Reflexe, 26, 2004, str. 5-20.

— Subjekt a Dasein, in: M. Nitsche, P. Sousedík, M. Šimsa (eds.), Schizma filosofie 20. století, Praha 2005, str. 99-132.

— Erscheinung und Ding an sich. Zu Hegels Kant-Kritik am Anfang der „Einleitung“ in die Phänomenologie des Geistes, in: J. Karásek, J. Kuneš, I. Landa (eds.), Hegels Einleitung in die Phänomenologie des Geistes, Würzburg 2006, str. 99-122.

Polemika

— Jiří Pechar a jeho kritika tradičního překladu Kantova pojmu „Verstand“, in: Filosofický časopis, 1, 2003, str. 119-130.

— Ještě k úvahám Jiřího Pechara nad překladem Kantova termínu „Verstand“, in: Filosofický časopis, 4, 2003, str. 665-674.

— Odpověď Petru Glombíčkovi v diskusi o překladu kantovského termínu „Verstand“, in: Filosofický časopis, 1, 2004, str. 107-116.

Editor sborníků

— Descartovo cogito, společně s P. Glombíčkem, Filosofický časopis 2003, č. 5.

— Cogito, ergo sum, společně s P. Glombíčkem, Praha 2006.

— Hegels Einleitung in die Phänomenologie des Geistes, společně s J. Karáskem a I. Landou, Würzburg 2006.

Překlady

a) Knihy

— Günther Patzig, Jak jsou možné syntetické soudy a priori?, Filosofia, Praha 2003, 90 str.

Anotace: Kantova Kritika čistého rozumu (1781 a 1787) představuje důležitý obrat ve filosofii. Ten spočívá v náhledu, že za základ našeho pojetí skutečnosti je třeba brát především způsob našeho poznání věcí, a nikoli věci, jak jsou nezávisle na našem poznání. Kantův projekt by také bylo možno označit jako nauku o nezkušenostních základech zkušenosti, protože způsob, jakým poznáváme věci, je nám podle něho dán ještě před tím, než se k věcem vztahujeme: je dán a priori. Tím podstatným, co takto předzkušenostně utváří naše pojetí skutečnosti, jsou přitom syntetické soudy a priori. Základní otázkou Kantovy Kritiky čistého rozumu je v důsledku toho otázka: Jak jsou možné syntetické soudy a priori? Ve své stejnojmenné studii představuje Günther Patzig Kantovu odpověď na tuto otázku, na jejímž úspěšném zodpovězení závisí nejen úspěšnost projektu Kritiky čistého rozumu, ale celého Kantova založení filosofie, jež je v Kritice čistého rozumu provedeno.

— Martin Heidegger, Fenomenologická interpretace Kantovy Kritiky čistého rozumu, Praha, OIKOYMENH 2004, 341 str.

Anotace: Kniha podává text Heideggerovy přednášky ze zimního semestru 1927/28. Heidegger v ní v těsné návaznosti na text Kantovy transcendentální estetiky a transcendentální analytiky pojmů včetně transcendentální dedukce kategorií formuluje stanovisko, s nímž v r. 1929 vystoupil na slavné davoské disputaci s E. Cassirerem a které posléze zformuloval v monografii Kant und das Problem der Metaphysik (1929, česky jako: M. Heidegger, Kant a problém metafyziky, přel. J. Pechar et. al., Praha 2004). Kantovská přednáška věcně navazuje na Bytí a čas a provádí výzkum, který spadá do problematiky nenapsané části Bytí a čas, jež měla nést název Čas a bytí. Snaží se v návaznosti na Kanta a jeho pojem subjektivity zdůvodnit a v jádru provést ambiciózní záměr: nově založit metafyziku, a to namísto na filosofické teorii logu na původním rozumění času.

b) Články a kratší texty

— Rüdiger Bubner, Co je syntéza?, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Olomouc 2003, str. 301-310.

— Dieter Henrich, Identita subjektu v transcendentální dedukci, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Olomouc 2003, str. 267-289.

— Peter Schulthess, Funkce a syntéza, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Olomouc 2003, str. 291-300.

— Robert Pippin, Co je „buržoazní filosofie“?, in: Literární noviny, 18 a 19, str. 1 a 4 (v č. 18) a 4 (v č. 19).

— I. Kant, Krakovský fragment, společně s B. Horynou, in: B. Horyna (ed.), Kant redivivus. Průřezy dílem filosofa, Brno 2004, str. 22-33.

— Wolfgang Röd, K problému prvního principu v Descartově metafyzice, in: P. Glombíček, J. Kuneš, Cogito, ergo sum, Praha 2006, str. 14-46.

Recenze

— Frederick C. Beiser, German Idealism. The Struggle against Subjectivism, 1781-1801, Cambridge (Mass.), Harvard University Press 2002, 726 str., in: Filosofický časopis, 2, 2003, str. 338-344.

Popularizační texty

— Kantovo veledílo vychází česky, in: Lidové noviny, 20. 4. 2002.

— Osmašedesátý, in: Literární noviny, 35, 2003, str. 4.

— Nemluvení a demokracie, in: Literární noviny, 38, 2003, str. 1 a 4.

— Rozum občanství, Literární noviny, 26, 2004, str. 1 a 3.

— První světová, in: Literární noviny, 31, 2004, str. 1 a 3.

— Zachraňme stát, in: Literární noviny, 36, 2004, str. 4.

Vyjde

— J. Kuneš, Kant a otázka subjektu, Karolinum, Praha 2007.