V roce 2008 plnili členové řešitelských týmů všech zúčastněných subjektů úkoly vědecké i pedagogické v souladu s plánovaným časovým harmonogramem.

I) Část vědeckých aktivit byla zaměřena na práci lexikografickou, ediční a na přípravu monografií a dílčích studií. Některé z těchto aktivit vyústily v knižní publikace.

1) Práce lexikografické

a) Tiskem vyšel 26. sešit Staročeského slovníku, obsahující hesla přěpuščený – při (Praha,

Academia 2008, s. 449-544).

b) Do tisku byl odevzdán 14. sešit Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, obsahující hesla sice – srъdobolja a doplňky k bibliografickému aparátu (Praha, Academia).

2) Monografie

a) Vyšla knižní publikace Ondřej Bláha, Vyjadřování budoucnosti v současné češtině (se zřetelem k ostatním slovanským jazykům), Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, 206 s.

b) V průběhu roku 2008 byly provedeny stránkové korektury knihy Roberta Dittmanna, Toponyma ve vybraných českých překladech Starého zákona. Kniha byla odevzdána do tisku.

c) Pokračovala  práce na etymologické monografii České názvy savců. Historicko-etymologická studie (E. Havlová).

3) Edice

a) V průběhu roku 2008 vyšly dvě publikace z oblasti starší české gramatografie a historického vývoje češtiny: T. Berger: Studien zur historischen Grammatik des Tschechischen (Bohemistische Beiträge zur Kontaktlinguistik). München: Lincom Europa 2008, 92 s., a J. Vintr: Studien zur älteren tschechischen Grammatographie. München: Lincom Europa 2008, 160 s. Obě knihy sestavil Bohumil Vykypěl, opatřil je doslovy o vztahu starší české gramatografie, resp. funkcionalistické kontaktní lingvistiky k Pražské lingvistické škole; Vintrovy studie doplnil o kompletní Vintrovu bibliografii.

b) Tiskem vyšel rovněž sborník Janyšková, I. – Karlíková, H. (eds.), Varia Slavica. Sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky. NLN Praha 2008 (= Studia etymologica Brunensia 4 – za technické spolupráce V. Bočka). 27 příspěvků z oblasti paleoslovenistiky a srovnávací slovanské a indoevropské filologie od našich i zahraničních jazykovědců bylo postupně edičně zpracováno (za technické pomoci Víta Bočka). Sborník byl doplněn úvodem a kompletní Večerkovou bibliografií.

c) Pokračovala příprava Sebraných statí Václava Machka. Celé jeho dílo (s výjimkou knih) bylo přepsáno do systému LATeX (přes 2000 stran) a zkompletováno, byly vytvořeny rejstříky jmenný, věcný a slovní. Koncem roku 2008 byl rukopis předán do nakladatelství k redakčnímu a recenznímu řízení. Rukopis je opatřen také podrobným Machkovým životopisem a kompletní bibliografií.

d) Pokračovaly ediční práce na Knihách prorockých a Knihách makabejských (v souladu se schváleným grantovým projektem).

e) V roce 2008 vyšla nebo byla odevzdána do tisku celá řada studií, v nichž se autoři zaměřili na problematiku tematicky vyplývající z náplně centra (v. bibliografický přehled).

II) Významnou součástí vědeckých aktivit bylo tak jako v předešlých letech elektronické zpracovávání dat několikerého typu.

1) Slovníky

a) Byla zveřejněna další část Elektronického slovníku staré češtiny, a to hesla Přib – Pzdinka (v návaznosti na 26. sešit Staročeského slovníku), a hesla s náslovím Q, Š a T. Autorsky byla v roce 2008 zpracována hesla s náslovím U a začalo se se zpracováváním hesel s náslovím V.

b) V r. 2008 byla zveřejněna elektronická verze Staročeského slovníku (sešity 15-25); byly zveřejněny i další texty: Šimek, F., Slovníček staré češtiny; Rosa, V. J., Thesaurus linguae Bohemicae; Pohl, J. V., Česko-německý slovnář; Dobrovský, J., Deutsch-böhmisches Wörterbuch; Čelakovský, F. L., Dodavky ke slovníku Josefa Jungmanna a další (viz http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx.

2) Zpřístupňování textů

a) Byla zveřejněna staročeská banka textů obsahující transkribované texty od počátku 14. do počátku 16. století (viz http://vokabular.ujc.cas.cz/banka.aspx).

b) Do projektu Manuscriptorium (http://www.manuscriptorium.com) řešeného v gesci Národní knihovny ČR byly dodány další texty.

3) Databáze

a) Pokračovalo doplňování elektronické bibliografické databáze jazykovědné bohemistiky (J. Zemanová – MU Brno).

b) Pokračovalo budování databáze biblických místních jmen ze starších českých překladů bible převáděním dosavadní excerpce do elektronické podoby (K. Komárek, D. Soukup – UP).

c) V souladu se schváleným plánem projektu probíhala odborná revize databázových záznamů kartotéky humanistické a barokní češtiny a jejich lexikografické sjednocování.

III) Členové řešitelských týmů jak z univerzitních pracovišť, tak z pracovišť akademických se podíleli na výuce formou výběrových seminářů a přednášek pro FF MU, FF UK a FF UP. V rámci jejich pedagogického působení vznikla a byla obhájena řada bakalářských a diplomových prací, někteří členové týmů jsou rovněž školiteli doktorandů na těchto fakultách.

IV) Prezentace výsledků probíhala mimo jiné formou referátů na mezinárodních konferencích, jichž se členové řešitelských týmů v roce 2008 zúčastnili:

únor 2008: Den češtiny, Praha (1 účastník);

březen 2008: Kladské pomezí v literatuře, jazyku a kultuře, Radków (1 účastník);

květen 2008: IX. mezinárodní setkání mladých lingvistů, Olomouc (5 účastníků);

květen 2008: Etymologické symposion Brno 2008 (10 účastníků);

září 2008: 14. mezinárodní sjezd slavistů, Ochrid (4 účastníci);

září 2008: Język religijny dawniej i dziś IV, Gniezno (2 účastníci);

září 2008: Slovesné baroko ve středoevropském prostoru, České Budějovice (4 účastníci);

září 2008: 16. ogólnopolska konferencja onomastyczna, Wrocław (1 účastník);

září 2008: Akademik Ľ. Novák – tvorca modernej slovenskej jazykovedy a zakladateľ SAVU, Bratislava (1 účastník);

listopad 2008: Workshop Integrace v jazycích – jazyky v integraci, Blansko (1 účastník);

listopad 2008: Workshop FF UK, Jilemnice (1 účastník);

listopad 2008: Ukrajinistika v minulosti, přítomnosti a budoucnosti, Brno (1 účastník);

listopad 2008: Fridrich Bridelius – stále nový a neznámý, Kutná Hora (1 účastník);

listopad 2008: Problematika historických a vzácných knižních fondů, Olomouc (1 účastník);

prosinec 2008: XVIII. kolokvium mladých jazykovedcov, Kokošovce-Sigord (7 účastníků).

Mimo konference přednesli členové řešitelských týmů řadu přednášek na nejrůznějších fórech.

Uskutečnilo se též několik pracovních cest do zahraničí (na univerzitní i akademická pracoviště), zaměřených na práci v knihovnách, obstarávání nové literatury, konzultace s kolegy z oboru a na představení práce jednotlivých řešitelských týmů (Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina).