Abstrakty příspěvků panelu "Alternativy v západní politické kultuře"

Ivan Buraj
Antická a moderná (liberálna) demokracia -niektoré porovnania
Ako už naznačuje názov príspevku, autor sa v ňom pokúsi porovnať niektoré základné myšlienky a východiská antickej (niekedy nazývanej tiež „totalitnej“) demokracie s modernou (niekedy zase – neoprávnene – stožňovanej iba s liberálnou) demokraciou. Pritom si všíma najmä zvláštne postavenie a vzájomný vzťah princípov slobody a rovnosti v ich ideologickej výbave. Na záver sa zamýšľa nad otázkou, čím nás môže ešte dnes osloviť antická demokracia.

Ondřej Slačálek
Anarchistický primitivismus: odmítnutí dějin, nebo jejich kritická teorie?
Příspěvek se zaměří na místo anarchistického primitivismu (tak, jak jej reprezentují zakladatelská díla Fredyho Perlmana Against His-Story, Against Leviathan! a Johna Zerzana Elements of Refusal z osmdesátých let 20. století) v radikálně levicových teoriích dějin. Začne rekapitulací dvou teorií dějin klíčových pro radikální levici: (1) Marxovy materialistické interpretace Hegela a (2) Kropotkinovy darwinistické reinterpretace Rousseaua. V obou se bude věnovat zejména obrazu „prvotního komunismu" a zároveň pojetí dějinného pokroku.
Příspěvek bude pokračovat sledováním linií kontinuity v jinak radikálně odlišném (neboť antipokrokářském) myšlení minoritní, nicméně vlivné linie anarchistického myšlení. Anarchističtí primitivisté trvají na významu pokroku, mění ve vztahu k němu pouze hodnotící znaménko. Naopak prvotní komunismus idealizují a namísto propracování se ke komunismu jakožto k nejvyšší formě společnosti představuje jejich utopie restituci idealizované primitivity.
V závěrečné části se příspěvek zaměří na to, jaké obohacující impulzy může často tvrdě kritizované myšlení radikálních primitivistů přinést radikální teorii jako celku.

Veronika Sušová
"Kolonizátorův model světa" aneb Dějiny globalizace a globální dějiny v postkoloniální době. Některé kritiky eurocentrismu z mimoevropské perspektivy
Příspěvek se bude věnovat problematickému hledání cesty ke psaní dějin globalizace a globálních dějin z perspektivy především mimoevropské společenské vědy. Chce se pokusit o kritické zmapování některých podnětů z neevropského prostředí, které kritizují a zároveň hledají alternativy k současnému centrickému psaní dějin a k západnímu chápání historického vývoje společností. Současný eurocentrismus je nutné vidět jako významné ideologické zkreslení, které představuje jednu z významných překážek k tomu, aby především historiografie ale obecně také sociální věda byly schopny nabídnout vyrovnanější a totálnější pohled na dějiny globalizace a globální (či nové světové) dějiny. Příspěvek bude reflektovat některé mechanismy reprodukce eurocentrického zkreslení a vztah eurocentrismu k epistémé západní společenské vědy především očima neevropských autorů.