Restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu v Praze znovu otevřeny

Praha. Povodněmi zničené restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AVČR, Praha, v.v.i. byly, jako poslední po povodni rekonstruovaná část tohoto akademického pracoviště, otevřeny. Prostorové i bezpečnostní důvody přiměly přesunout laboratoř pro konzervování kovových nálezů mimo budovu ústavu na pražské Malé Straně do areálu Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. v Praze 8. Rekonstrukce a nové vybavení si vyžádaly cca 1,4 mil. Kč a 5 měsíců, po které byl provoz laboratoře pozastaven.

Katastrofální povodeň v roce 2002 zničila v Archeologickém ústavu v Praze na Malé Straně nejen knihovnu, archivy a kanceláře, ale i restaurátorské laboratoře, specializované na komplexní ošetření a konzervaci archeologických nálezů z kovů, keramiky, skla, jantaru, dřeva a textilu.

Předmětem činnosti laboratoře je zejména restaurování a konzervování archeologických nálezů z výzkumů prováděných pracovníky ARÚ nebo jiných institucí, v jehož rámci je prováděn kompletní průzkum a dokumentace předmětů, zajišťování analýz, vytváření expertních posudků a vytváření podrobných konzervátorských zpráv, dokumentujících všechny provedené postupy a zásahy včetně doporučení o budoucím uložení nálezů.

Vědečtí pracovníci laboratoře se specializují na problematiku metalografie kovových předmětů, na průzkum pocínovaných a stříbrných nálezů, pozůstatků textilií a textilních fragmentů v korozních produktech. V rámci restaurování kovových archeologických nálezů je zajištěn například soustavný metalografický výzkum železných předmětů, především středověkých nožových a mečových čepelí, který sleduje charakteristiky, z nichž lze odvodit někdejší funkční hodnotu i původní vzhled předmětů. V laboratoři je dále prováděn systematický průzkum dochovaných textilních fragmentů, jejichž zpracování je důležité především pro poznání úrovně a způsobu zhotovování tkanin v různých historických obdobích.

K významným počinům zdejších restaurátorů patří ošetření archeologických nálezů pro dlouhodobé vystavení v rámci velkých výstav na Pražském hradě (např. Střed Evropy okolo roku 1000, Příběh Pražského hradu, Karel lV. císař z boží milosti, kultura a umění za posledních Lucemburků), systematická péče o dřevěné konstrukce a opukové zdi z nejstarších fází Pražského hradu, které jsou dochované pod betonovou deskou III. hradního nádvoří, restaurování pohřebních insignií krále Přemysla Otakara II., restaurování velkomoravských šperků a mečů z Mikulčic, které byly v nedávné době poničeny požárem v depozitáři mikulčické archeologické základny, restaurování ostatkového kříže z areálu Johanitské komendy v Českém Dubu nebo konzervace nálezů z významného raně středověkého knížecího hrobu z Kolína.

Rekonstrukce povodní zničených laboratoří probíhala v několika etapách, nejprve byly obnoveny a nově vybaveny dvě laboratoře na restaurování keramických nálezů, které zůstaly v hlavní budově ARÚ v Letenské ulici na Malé Straně. V letošním roce pak byla provedena rekonstrukce a dovybavení laboratorních prostor, které má ARÚ pronajaté v areálu jiného akademického pracoviště (ÚSMH AV ČR, v.v.i.) a které jsou specializovány zejména na předměty z kovů, a dále pak na jiné materiály jako např. jantar, dřevo nebo sklo. Hlavním a nejdůležitějším počinem bylo pořízení dvou prostorných laboratorních digestoří a vzduchotechniky s řízeným odsáváním a přisáváním vzduchu, které vyhovuje hygienickým a bezpečnostním normám pro práci s chemikáliemi.

Obr. 1	Obr. 2	Obr. 3	Obr. 4

Celkový pohled na centrální část restaurátorské laboratoře ArÚ Praha (foto ArÚ).

Restaurování železného kopí ze středočeské lokality Klobuky (foto ArÚ).

Ostruhy z legendárního velmožského hrobu z Kolína, restaurované v laboratořích Archeologického ústavu v Praze (foto ArÚ).

Prostor archeologických vykopávek pod III. nádvořím na Pražském hradě, o který již více než deset let pečují pracovníci laboratoří Archeologického ústavu v Praze (foto ArÚ).