Německá medievistikav českých zemích do roku 1945
Společný projekt
Výzkumného centra pro dějiny vědy a Centra medievistických studií
30. března 2004
Přehledy a průřezy
14:00 František ŠMAHEL: Německá medievistika v českých zemích
(úvod k symposiu)
14:30 Eduard MIKUŠEK: Zformování zakladatelské generace VGDB
15:00 Frank HADLER: Zugänge deutscher Mediävisten in den böhmischen Ländern zur Geschichte dieser Länder um 1900 und um 1930
15:30-16:00 diskuse
16:00-16:30 přestávka
16:30 Alena MÍŠKOVÁ: Němečtí medievisté za druhé světové války
17:00 Milena BARTLOVÁ: Německá uměleckohistorická medievistika
17:30-17:45 diskuse
18:00 Společenský večer ve Vile Lanna
31. března 2004
Osobnosti německého dějepisectví v českých zemích I.
9:00 Hana PÁTKOVÁ: E. F. Rössler
9:30 Blanka ZILYNSKÁ: Konstantin Höfler
10:00 Pavel SOUKUP: Johann Loserth a český středověk
10:30-11:00 Diskuse
11:00-11:30 přestávka
11:30 Thomas KRZENCK: Adolf Bachmann
12:00 Běla MARANI: Otto Peterka
12:30-13:00 Diskuse
13:00-14:00 oběd ve Vile Lanna
Regiony v historické práci
14:00 Robert ŠIMŮNEK: Německá předválečná a česká poválečná věda: Konfrontace na regionální úrovni
(Na příkladu jihočeské oblasti)
14:30 David KALHOUS: Zeitschrift des Deutschen Vereins für Geschichte Mährens und Schlesiens. Profil časopisu
15:00 Vojtěch ČERNÝ: Vedlejší země České koruny v českoněmeckém dějepisectví
15:30-16:00 Diskuse
16:00-16:30 přestávka
16:30 Martin ČAPSKÝ: Gottlieb Biermann a dějiny středověkého Slezska
17:00 Petr HLAVÁČEK: Historik Heribert Sturm a jeho bádání ke kulturním dějinám severozápadních Čech
17:30 Dušan FOLTÝN: Podíl německých badatelů na Soupisu památek uměleckých a historických
18:00-18:30 Diskuse
1. dubna 2004
Témata německé medievistiky
9:00 Dorota LEŚNIEWSKA: Středověká kolonizace v Čechách v pohledu německých medievistů z českých zemí
9:30 Robert NOVOTNÝ: Husitství v pohledu německé medievistiky
10:00 Martin NODL: Počátky sociálních dějin středověku
10:30-11:00 Diskuse
11:00-11:30 přestávka
Osobnosti německého dějepisectví v českých zemích II.
11:30 Zdeňka STOKLÁSKOVÁ: Konvertitova kariéra. Bertold Bretholz a jeho snaha po uplatnění
12:00 Eva DOLEŽALOVÁ: Heinz Zatschek
12:30-13:00 diskuse
13:00-14:00 oběd ve Vile Lanna
14:00 Karel HRUZA: Wilhelm Wostry und Wilhelm Weizsäcker: Vorbildliche Menschen, gründliche Gelehrte und treue Söhne der Heimat?
14:30 Jiří NĚMEC: Raný humanismus v díle Eduarda Wintra
15:00-16:00 Diskuse
16:00 Závěrečné slovo
Mezi bílá místa ve zpracování dějin historiografie na území Čech, Moravy a Slezska patří badatelské, literární a ediční dílo národnostně německých historiků. Je-li českoněmecké dějepisectví sledováno, pak převážně v kontextu národního či nanejvýše politického boje a ideologizace historie. V obecném povědomí tato oblast německé kultury pobřeznového a meziválečného období zůstává prakticky neznámá. Projekt „Německá medievistika v českých zemích do roku 1945“ si klade za cíl představit německou historiografii jako součást proudu odborného studia středověku a ukázat její význam z hlediska dobového vědeckého standardu i z hlediska jejího odkazu dnešnímu bádání.
Projekt zaměřený na osobnosti, instituce a problémy českého německojazyčného bádání o středověku v 19. století a 1. polovině 20. století probíhá od roku 2001 a bude završen závěrečnou konferencí na jaře 2004. K realizaci výzkumného záměru se spojily Centrum medievistických studií a Výzkumné centrum pro dějiny vědy (společné pracoviště Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Karlovy). Jádro pracovního teamu tvoří doktorandi a mladí historikové sdružení kolem CMS, na konferenci se tato skupina rozšíří o několik dalších domácích i zahraničních odborníků. Vedoucím projektu je prof. František Šmahel.
Cílem projektu je ukázat na význam některých osobností, institucí a témat německé historiografie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a to specificky ze zorného úhlu tehdejšího i současného medievistického bádání. To však nevylučuje přesahy mimo pole medievistiky a přes rok 1945 v případě těch osobností, u nichž je to nezbytné pro celistvé studium jejich odborné dráhy. Část dílčích badatelských úkolů je orientována biograficky. Zhodnocení se tak dostane medievistickému dílu osobností jako Constantin von Höfler, E. F. Roessler, Gottlieb Biermann, Adolf Bachmann, Johann Loserth, Bertold Bretholz, Herbert Weinelt, Wilhelm Wostry, Hans Zatschek, Rudolf Koss, Theodor Mayer, Heribert Sturm či Eduard Winter. Pozornost však patří také rovině institucionální a tematické. Sem spadají profily časopisů a edičních projektů (Zeitschrift des Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Soupis památek uměleckých a historických), ale i výzkum pojetí jednoho historického tématu u různých autorů v synchronním i diachronním pohledu (zde na příkladu Kosmovy kroniky nebo husitské revoluce). Další rovinou bude shrnutí vývoje některých oborů medievistického bádání v německém prostředí českých zemí (pomocné vědy historické, kunsthistorie, historická regionalistika).
Projekt dává příležitost především mladým historikům, pro něž hlavní badatelské zaměření nepředstavují dějiny historiografie, nýbrž kteří jsou sami medievisty. To umožňuje obohatit tradiční přístup k dějinám dějepisectví o hledisko historika, který s historiografickými texty nepracuje jen jako s artefakty, ale užívá jich ve své každodenní badatelské praxi. I u biograficky tematizovaných statí tak lze očekávat významnou složku zasvěceného hodnocení a kritiky.
Pracovní team účastníků projektu byl sestaven počátkem roku 2001. Od té doby se uskutečnila tři další setkání. Jednotlivé workshopy byly vyplněny referáty o metodickém postupu a dílčích výsledcích zpracování jednotlivých témat. V rámci těchto seminářů se uskutečnily též dvě přednášky externích specialistů – Dr. Frank Hadler (Leipzig) pronesl 27. listopadu 2001 přednášku „Der Fall Josef Pfitzner“ a Doc. Alena Míšková (Praha) promluvila 24. února 2003 na téma „Němečtí historici za druhé světové války. Mezi mlčením, konjunkturalismem a přesvědčením o ‚konečném vítězství‘“.
Závěrečná konference projektu „Německá medievistika v českých zemích do roku 1945“ se bude konat ve Vile Lanna v Praze ve dnech 30. března – 1. dubna 2004. Počítá se s účastí několika pozvaných zahraničních referentů. Sborník textů v češtině vydá Výzkumné centrum pro dějiny vědy v rámci své řady „Práce z dějin vědy“, německé verze referátů pak vyjdou jako 4. svazek ediční řady CMS „Colloquia mediaevalia Pragensia“.
Die deutsche Mediävistik
in den böhmischen Ländern
bis zum Jahre 1945
Zu den sog. weißen Flecken innerhalb der Geschichte der Historiographie in Böhmen, Mähren und Schlesien zählt das fachwissenschaftliche, literarische und editorische Werk der einst in den böhmischen Ländern beheimateten deutschen Historiker. Die Wertung der deutschböhmischen Geschichtsschreibung erfolgte vornehmlich im Kontext des nationalen bzw. im höchsten Maße politischen Kampfes sowie einer Ideologisierung der Geschichte. Im allgemeinen Bewußtsein ist dieser Bereich der deutschen Kultur der sog. Nachmärzzeit (nach 1848) sowie der Zwischenkriegszeit nahezu unbekannt. Das Projekt „Die deutsche Mediävistik in den böhmischen Ländern bis zum Jahre 1945“ stellt sich das Ziel, die deutsche Historiographie als Bestandteil der wissenschaftlichen Erforschung des Mittelalters vorzustellen und deren Bedeutung aus der Perspektive des gegenwärtigen wissenschaftlichen Standards sowie - unter dem Aspekt des Vermächtnisses der deutschen Geschichtsschreibung für die aktuelle Forschung – deren Bedeutung aufzuzeigen.
Das vorliegende Projekt berücksichtigt Persönlichkeiten, Institutionen und Probleme der tschechischen deutschsprachigen Forschung zur Geschichte des Mittelalters im 19. und in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts, an dessen Ende eine internationale Konferenz im Frühjahr 2004 steht. Für die Realisierung dieses Forschungsvorhabens zeichnen das Zentrum für mediävistische Studien sowie das Forschungszentrum für die Geschichte der Wissenschaft (als gemeinsamer Arbeitsstelle des Instituts für Zeitgeschichte an der AdW der Tschechischen Republik und der Karlsuniversität) verantwortlich. Den Kern des Arbeitsteams bilden Doktoranden und jüngere, um das CMS zusammengeschlossene Historiker, an der Konferenz nehmen darüber hinaus weitere tschechische und ausländische Fachkollegen teil. Das Projekt steht unter der Leitung von Prof. František Šmahel.
Ziel des Forschungsprojektes ist es, die Bedeutung zahlreicher Persönlichkeiten, Institutionen und Themenstellungen der deutschen Historiographie in Böhmen, Mähren und Schlesien aufzuzeigen, und zwar sowohl unter dem Blickwinkel der damaligen wie der aktuellen mediävistischen Forschung. Dies schließt keinesfalls die Einbeziehung von Themen aus, die über die Mediävistik und – in zeitlicher Perspektive – über das Jahr 1945 hinaus reichen, und zwar gerade im Fall derjenigen Historiker, bei denen dies im Hinblick auf die vollständige Beschäftigung mit deren wissenschaftlicher Laufbahn unabdingbar erscheint. Ein Teil des Projektes ist auf die Biographien deutscher Historiker in den böhmischen Ländern ausgerichtet. Gewürdigt werden dabei die mediävistischen Arbeiten von Constantin von Höfler, E. F. Roessler, Gottlieb Biermann, Adolf Bachmann, Johann Loserth, Berthold Bretholz, Herbert Weinelt, Wilhelm Wostry, Hans Zatschek, Rudolf Koss, Theodor Mayer, Heribert Sturm und Eduard Winter. Aufmerksamkeit erfahren in gleichem Maße auch Institutionen und Themen. Hierzu zählen die Profile von Zeitschriften und Editionsvorhaben (Zeitschrift des Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Soupis památek uměleckých a historických), darüber hinaus aber auch Untersuchungen im Hinblick auf die Darstellung eines historischen Themas bei verschiedenen Autoren in synchroner und diachronischer Betrachtung (hier am Beispiel der Cosmas-Chronik oder der Hussitischen Revolution). Eine weitere Ebene gilt der Zusammenfassung der Entwicklung einiger Bereiche der mediävistischen Forschung im deutschen Milieu der böhmischen Länder (Historische Hilfswissenschaften, Kunstgeschichte, Historische Regionalistik).
Das Projekt wendet sich in erster Linie an jüngere Historiker, für die nicht die Geschichte der Historiographie bei ihren Untersuchungen im Mittelpunkt steht und die selbst Mediävisten sind. Damit wird die traditionelle Herangehensweise an die Geschichte der Geschichtsschreibung um die Sicht des Historikers bereichert, der mit historiographischen Texten nicht wie mit Artefakten umgeht, sondern diese für seine tägliche Forschungsarbeit nutzt. Auch bei biographisch ausgerichteten Themen darf im übrigen eine profunde Bewertung und kritische Auseinandersetzung mit der behandelten Persönlichkeit erwartet werden.
Das Arbeitsteam der am Projekt beteiligten Kollegen wurde zu Beginn des Jahres 2001 gebildet. Seit diesem Zeitpunkt haben drei Veranstaltungen stattgefunden. Einzelne Workshops wurden durch Vorträge über die methodische Herangehensweise und Teilergebnisse bei der Darstellung einzelner Themen ergänzt. Im Rahmen dieser Seminare fanden zwei Vorlesungen externer Spezialisten statt – Dr. Frank Hadler (Leipzig) referierte am 27. November 2001 zum Thema „Der Fall Josef Pfitzner“, Dozentin Dr. Alena Míšková (Prag) sprach am 24. Februar 2003 über „Die deutschen Historiker während des Zweiten Weltkrieges. Zwischen Schweigen, Konjunktur und der Überzeugung vom ‚Endsieg‘“.
Die Schlußkonferenz des Projektes „Die deutsche Mediävistik in den böhmischen Ländern bis zum Jahre 1945“ findet in der Villa Lanna in Prag vom 30. März – 1. April 2004 statt. Hieran werden auch mehrere ausländische Referenten teilnehmen. Ein Sammelband mit den Beiträgen in tschechischer Sprache gibt das Forschungszentrum für die Geschichte der Wissenschaft im Rahmen der dort laufenden Reihe „Práce z dějin vědy“ heraus, die deutsche Fassung der Beiträge erscheint dann als Band 4 der vom CMS betreuten Reihe „Colloquia mediaevalia Pragensia“.
Zasedací místnost Centra medievistických studií, 14 hodin
Program:
Zdeňka Stoklásková (FF MU Brno): Bertold Bretholz. Svoboda vyznání a univerzitní dráha
Dušan Foltýn (CMS Praha): Podíl Němců na Soupisu památek uměleckých a historických
Vojtěch Černý (CMS Praha): Woldemar Lippert a česko-saské kontakty
Eva Doležalová (CMS Praha): Heinz Zatschek
Ivan Hlaváček (FF UK Praha): Pomocné vědy historické na německé univerzitě v Praze
Zasedací místnost Centra medievistických studií, 14 hodin
Program:
Úvodní slovo (prof. PhDr. František Šmahel)
doc. PhDr. Alena Míšková (PedF UK Praha): Němečtí historici za druhé světové války.
Mezi mlčením, konjunkturalismem a přesvědčením o „konečném vítězství“
(diskuse)
Mgr. Martin Čapský (FPF SU Opava): Gottlieb Biermann
Mgr. Pavel Soukup (VCDV Praha): Potíže s kariérou? Černovické období Johanna Losertha
(diskuse)
Zpráva o 4. pracovním setkání projektu
Setkání účastníků a příznivců projektu započalo v zasedací místnosti Centra medievistických studií ve 14 hodin. Po úvodním slově prof. Františka Šmahela byla na programu přednáška doc. PhDr. Aleny Míškové s názvem Němečtí historici za druhé světové války. Mezi mlčením, konjunkturalismem a přesvědčením o „konečném vítězství“. Doc. Míšková nastínila spektrum možných postojů, které zaujímali historikové na německé univerzitě k nacistickému režimu, na příkladě W. Wostryho, W. Weizsäckera, J. Pfitznera a E. Wintera. Po přestávce pokračovalo pracovní setkání projektu Německá medievistika referáty Mgr. Martina Čapského o Gottliebu Biermannovi a Mgr. Pavla Soukupa o černovickém období Johanna Losertha. Po diskusi k předneseným referátům vystoupil prof. Šmahel se závěrečným příspěvkem, v němž naznačil tematické okruhy, jimž bude třeba se věnovat, i problémy, které bude možno během práce na projektu pouze naznačit. Zároveň vylíčil podobu závěrečné konference, která bude pořádána ve spolupráci s Výzkumným centrem pro dějiny vědy a jeho vedoucím dr. Antonínem Kostlánem.
Konference se bude konat ve Vile Lanna v Praze ve dnech 30. března – 1. dubna 2004. Akce nebude prezentována jako mezinárodní symposium, přesto se počítá s účastí několika pozvaných zahraničních referentů. Jednací řečí bude čeština, příspěvky německých a rakouských účastníků budou proneseny v němčině. Počítá se s dvojí publikací výsledků konference. Sborník v češtině vydá ještě v roce 2004 Výzkumné centrum pro dějiny vědy v rámci své řady „Práce z dějin vědy“, německé verze referátů pak vyjdou v ediční řadě CMS „Colloquia mediaevalia Pragensia“.
Zasedací místnost Centra medievistických studií, 10 hodin
Program:
Dopolední blok: Osobnosti a instituce
PhDr. Blanka Zilynská (AUK Praha): Konstantin Höfler. Úvodní zamyšlení
Mgr. David Kalhous (FF MU Brno): Nástin vývoje ZVGMS
Mgr. Jiří Němec (FF MU Brno): Eduard Winter a jeho pojetí raného humanismu
Odpolední blok: Témata a struktury
Mgr. Robert Novotný (CMS Praha): Spor české a německé historiografie o pojetí husitství
Mgr. Robert Šimůnek (HÚ AV ČR Praha): Regionální německá medievistika: úvahy o koncepci a smyslu studia
Zasedací místnost Centra medievistických studií, 14.00 hodin
PhDr. Eduard Mikušek (SOA Litoměřice): Historik a archivář Kurt Oberdorffer
Mgr. Jiří Němec (FF MU Brno): Eduard Winter
Doc. PhDr. Hana Pátková (UJEP Ústí nad Labem): E. F. Roessler jako editor
Mgr. Pavel Soukup (VCDV - CMS Praha): Johann Loserth a doba Karla IV.
Mgr. Petr Kopal (VCDV Praha): Bertold Bretholz a Kosmova kronika
Budova AV na Národní třídě, místnost 206, 13.00 hodin
Dr. Frank Hadler: "Der Fall Josef Pfitzner"
Dvoudenní akce v rámci společného projektu Výzkumného centra pro dějiny vědy a Centra medievistických studií byla zahájena v pondělí 26. listopadu ve 14 hodin kolokviem účastníků projektu ve studovně CMS. Po přípravné a informativní schůzce počátkem roku 2001 šlo o první setkání, na němž měli účastníci možnost prezentovat dílčí výsledky své práce. Příspěvky referentů byly součástí širší neformální diskuse u kulatého stolu, kterou řídil prof. František Šmahel. Přítomni byli Tomáš Borovský, Martin Čapský, Petr Elbel, Frank Hadler, David Kalhous, Petr Kopal, Antonín Kostlán, Eduard Mikušek, Vincent Múcska, Jiří Němec, Robert Novotný, Hana Pátková, Pavel Soukup, Robert Šimůnek, František Šmahel a Blanka Zilynská, omluvili se Kateřina Engstová, Martin Nodl, Jan Havránek, Petr Hlaváček, Dalibor Janiš, Karel Maráz a Zdenka Stoklásková.
Na úvod jednání prof. Šmahel přivítal oba zahraniční hosty, dr. Hadlera a dr. Múcsku, a upozornil na jejich úterní vystoupení. Stručně pak připomenul tematické vymezení projektu, který je zaměřen na jazykově německé bádání o středověku v českých zemích, nevyhýbá se však ani přesahům mimo pole medievistiky a přes rok 1945 v případě těch osobností, u nichž je to nezbytné pro celistvé studium jejich odborné dráhy. Pokud jde o budoucnost projektu, počítá se s uspořádáním dalších dvou pracovních kolokvií na jaře a na podzim 2002 a se závěrečnou konferencí v roce 2003. Zde přicházejí v úvahu dvě možnosti - jako minimální varianta odborná konference domácích mladých badatelů sdružených kolem CMS a VCDV, doplněných některými dalšími specialisty, jako druhá možnost pak velká mezinárodní konference, která by mapovala oblast německé medievistiky v Čechách komplexně. Takovou konferenci by bylo možné uspořádat jen ve spolupráci s GWZO nebo jiným partnerským pracovištěm. Konferenční sborník bude v každém případě publikován německy v řadě Colloquia mediaevalia Pragensia, vydávané Centrem medievistických studií.
Jako první z referentů dostal slovo dr. Mikušek, který představil profesní osudy historika a archiváře Kurta Oberdorffera a jeho organizátorskou činnost v Československu, v protektorátu i v poválečném Německu. V diskusi dr. Hadler upozornil na dva fenomény významné v daném kontextu - nacionálněsocialistickou angažovanost některých historiků a diskontinuitní životopisy těch osobností, které po válce znovu budovaly kariéru na území Německa. To potvrdil i příspěvek Mgr. Němce, který se věnoval životu Eduarda Wintera. Podrobnější seznámení s Winterovým dílem předsedající s ohledem na časový plán kolokvia odročil na příští setkání.
Referát doc. Pátkové přenesl posluchače do 19. století a zhodnotil editorské dílo E. F. Roesslera v kontextu vývoje ediční metody. Po krátké diskusi následovaly příspěvky Mgr. Soukupa o Johannu Loserthovi a Mgr. Kopala o Bertoldu Bretholzovi. V obou případech se referenti z časových důvodů omezili na biografické úvody. Všechny příspěvky provázela bohatá diskuse, během níž zaznělo i sdělení Mgr. Kalhouse o možnosti zapojení případných bibliografických přehledů Zeitschrift des Vereins für Geschichte Mährens und Schlesiens a Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen im Böhmen do internetového projektu prof. S. Jenkse. O smyslu bibliografických přehledů a o recenzní o citační praxi v dějinách dějepisectví diskutovali Mgr. Šimůnek a prof. Šmahel, na možnosti využití výpočetní techniky upozornil dr. Kostlán. Mgr. Šimůnek vyjádřil obavy z převládnutí biograficko-bibliografické metody, na jeho připomínku reagoval Mgr. Soukup. Během kolokvia se ukázalo, že připravené příspěvky hloubkou pohledu přesahují původně zamýšlený pracovní charakter setkání. Jejich analytické části byly přesunuty na příští setkání, jemuž bude nutno vyhradit odpovídající čas. V následující debatě nastínili svůj dosavadní postup a obrysy příspěvků na jarní kolokvium Mgr. Slezáková (J. A. Tomaschek), Mgr. Šimůnek (jihočeská regionální historiografie), Mgr. Borovský (Bretholzova koncepce českých a moravských dějin), Mgr. Elbel (Herbert Weinelt, dějiny osídlení a tzv. "Volkskunde") a Mgr. Čapský (Gottlieb Biermann a dějiny středověkého Slezska).
V diskusi o podobě budoucí konference předestřel dr. Hadler svou představu celkového pokrytí problematiky: vedle biografické roviny by bylo třeba sledovat rovinu institucionální (časopisy, spolky, archivy) a rovinu tematickou - pojetí jednoho historického tématu u různých autorů v synchronním i diachronním pohledu. Prof. Šmahel připomenul meze projektu, který má dát příležitost účasti na kvalitní konferenci a publikaci mladým historikům, pro něž dějiny dějepisectví nepředstavují hlavní badatelské zaměření, zvolené téma spíše vhodně propojuje okruh zájmu VCDV a CMS. Na závěr prof. Šmahel kladně zhodnotil výsledky této fáze projektu a výhledy na příští rok a ocenil regionální pestrost námětů i samotné badatelské skupiny.
Přednášky zahraničních hostů se uskutečnily v úterý 26. listopadu 2001 v rámci celodenního "Setkání doktorandů CMS". Zasedací místnost v budově Akademie na Národní třídě poskytla přednáškám důstojné prostředí a umožnila přivítat širší auditorium. Ve 13 hodin vyslechli účastníci setkání, posíleni početnými příchozími převážně z řad pracovníků VCDV, přednášku dr. Hadlera "Der Fall Josef Pfitzner". Přednášející načrtl Pfitznerův vývoj od sudetoněmeckého historika k funkcionáři protektorátní správy, sledoval Pfitznerovo historické dílo, jeho osobní i odborné kontakty a jeho činnost na pražském magistrátu. V následné diskusi vystoupil s koreferátem prof. Jan Havránek, poznámkami a dotazy reagovali Mgr. Nodl, Mgr. Kalous a Mgr. Frei. Program pak pokračoval přednáškou dr. Múcsky o vývoji slovenské medievistiky od roku 1990 a o jejím současném stavu. Na přednášku navázala diskuse vedená prof. Šmahelem, z níž vyplynul zájem o navázání vztahů, resp. prohloubení vzájemné informovanosti mezi slovenskou a českou historickou vědou.
Kolokvium "Německá medievistika v českých zemích do roku 1945" uzavřelo první fázi práce na projektu a otevřelo slibnou perspektivu do příštího roku. Přednesené příspěvky naznačily, že na dvou setkáních plánovaných na rok 2002 bude možné mapovat oblast německé medievistiky ve větší šíři i hloubce.
| 
