Rudolf Převrátil
Wallersteinovo pojetí dějin
Immanuel Wallerstein je znám zejména jako teoretik „světosystému“. Tento pojem je úhelným kamenem paradigmatu, kterým W. nahlíží světové dějiny – všímá si na nich vznikání, proměn a zániku světosystémů z dlouhodobého hlediska, tj. z hlediska „longue durée“, které převzal z historické školy Les Annales (Fernand Braudel). Hlavním tématem W. je vznik „kapitalistického světosystému“ v průběhu „dlouhého šestnáctého století“, přes čtyři století jeho rozvoje a prosperity až po nynější období jeho systémové krize. Podle W. jde o krizi konečnou, světosystém se bude muset proměnit v něco jiného, čehož podobu nelze předem určit. Lze ale definovat hlavní tendence, které vedou kapitalistický systém do terminální krize.
Několik základních pojmů teorie světosystému: jádro, periferie, semiperiferie, axiální dělba práce. W. vychází z marxovské tradice, definiční rysy světosystému nutno hledat v rovině ekonomiky. Kapitalistický světosystém je pro W. především „kapitalistickou světoekonomikou“, protože z této sféry vychází hlavní impulz, který určuje trajektorii světosystému: nutnost „nikdy nekončící akumulace kapitálu“. Vedle vlivu Karla Marxe má na W. značný vliv také Max Weber. Čerpá také ze soudobé teorie nevratných nelineárních systémů rozvíjené v přírodních vědách (Ilya Prigogine). W. není determinista, rozhodně ne ve smyslu „determinující role ekonomiky“, jak ji známe z vulgárních interpretací marxismu. Není ani historický determinista v běžném smyslu slova. Role kontingence jako něčeho odlišného od determinace a indeterminace, případně od koncepcí „chaosu“. Aktuální filosofický problém?
Značnou pozornost věnuje W. politické rovině dějinné trajektorie. Nepoužívá marxovskou koncepci třídy, ale staví na rozdělení na mocné a bezmocné, bohaté a chudé, privilegované a neprivilegované. „Vykořisťování a odmítání vykořisťování jako něčeho buď nevyhnutelného nebo spravedlivého zakládá pokračující antinomii moderní éry, spojující navzájem tyto protiklady v dialektice, která ve dvacátém století zdaleka nedosáhla svůj vrchol.“ (Z hlavního díla I.W., „Moderní světosystém“).

Milan Valach
Význam pokroku pro dialog  kultur
1.Pojem kultura je příliš velkou abstrakcí pro popis  či analýzu. Každá skutečná kultura představuje vnitřně rozporný a v čase se měnící systém.
2.Ve skutečném světě nikdy nedochází k dialogu kultur, ale vždy jen  k dialogu skutečných lidí, kteří jsou nositeli té či oné kultury, přesněji, její určité podoby.
3.To, co je trvalé, jsou lidé, kultury jsou proměnlivé.
4.Kultury nás rozdělují, lidskost nás spojuje. 
5.Vývoj jednotlivých společností směřuje z dlouhodobého hlediska k demokracii a růstu významu  hodnoty jednotlivých lidí oproti těm či oněm dočasným   kulturním formám.
6.V globalizující se společnosti je nutné pro vzájemné porozumění klást důraz na toto společné, tj. lidské, nikoliv na to, co nás odlišuje.

Martin Brabec
Cohenova teorie dějin – civilizační vývoj
Anglický politický filosof Gerald Gohen vytvořil jednu z nejpropracovanějších teorií dějin, vycházející z klasického historického materialismu (tzv. technologický materialismus). V dějinách dochází k růstu lidské produktivní schopnosti, což lidstvu umožní, aby se osvobodilo od materiální i  sociální nouze. Formy společností vznikají a zanikají podle toho, zda umožní či naopak omezí rozvoj této produktivní schopnosti. Materiální složka společnosti má při vývoji společnosti prioritu a postupná následnost jednotlivých forem společnosti je vysvětlována autonomním rozvojem této materiální složky. Cohen se snaží dát tomuto pojetí rigorózní podobu. V přednášce ukáži jeho definice základních termínů této teorie (výrobní síly, výrobní vztahy, nadstavba) a jejich vzájemné propojení za použití funkcionálního vysvětlení