Oddělení institucionálních fondů po r. 1952
Činnost oddělení institucionálních fondů po roce 1952
Prioritní činností Oddělení institucionálních fondů od roku 1952 je zajištění řádného provádění spisové služby na všech pracovištích Akademie věd ČR, odborech Kanceláře AV ČR (KAV) a u oborových Českých národních komitétů, formou předarchivní péče a skartačního dohledu (výběr archiválií ve skartačním řízení).
Děje se tak dle Dohody o spolupráci mezi Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i. a Akademií věd ČR – KAV, na jejímž základě vykonává Archiv AV ČR funkci kontrolního článku státní správy v zajišťování jednotné spisové a skartační služby vůči celé Akademii věd. V tomto rámci poskytují pracovníci oddělení i školení, odborné konzultace a metodickou pomoc osobám zodpovědným za spisovou službu pracovišť a vykonávají správní nahlédací a rešeršní činnost. Archiv prostřednictvím oddělení sleduje spisovou službu také u společností koordinovaných Radou vědeckých společností ČR, kterým nabízí odbornou pomoc při správě písemností, archivaci, odborném zpracování a zpřístupnění jejich fondů badatelům.
Oddělení vede evidenci Národního archivního dědictví, do níž vedle archivních souborů trvale uložených v archivu začleňuje také archivní fondy a sbírky uložené na pracovištích Akademie věd ČR, které vznikly jejich činností a aktivně je využívají k plnění svého poslání.
Oddělení se zajímá o aktuální stav archivní legislativy a trendy „archivnictví 21. století“ – vedení elektronického podacího deníku, elektronického podpisu, digitalizaci a archivaci dat v digitální podobě. Dále pracovníci oddělení pečují o přibližně 300 fondů a sbírek (cca 3 km archiválií). Vznikly především činností ústavů a orgánů Československé akademie věd v letech 1952–1992, resp. Akademie věd ČR (od roku 1993). Jsou to archiválie jako např. Zápisy z valných shromáždění ČSAV a ze zasedání Prezídia ČSAV, zápisy ze zasedání Akademické rady AV ČR, materiály sekretariátů předsedů a místopředsedů ČSAV a AV ČR, sekcí a vědeckých kolegií ČSAV, výkonného aparátu řídících orgánů ČSAV, fondy jednotlivých pracovišť ČSAV a AV ČR a dokumentační sbírky; podrobně viz zde. Svěřené archiválie jsou postupně zpracovávány a zpřístupňovány pořádacími pracemi a tvorbou archivních pomůcek (především inventářů). Archiváři vytvářejí a aktualizují nadfondové pomůcky, např. databázi základních údajů o pracovištích Akademie věd ČR (reorganizační změny, funkcionáři, členové vedoucích a poradních orgánů AV ČR od roku 1993) nebo databáze Sbírky základních dokumentů ČSAV a AV ČR. Pracovníci oddělení participují na akvizicích, využitím fondů a sbírek se účastní na vědecké a výzkumné činnosti pracoviště. Oddělení se podílí na vydavatelské, publikační a popularizační činnosti ústavu.
Aktivity
Péče o archiválie: Fotografické sbírky – revize, definitivní uspořádání a uložení, digitalizace a zpřístupnění
V archivu je uložena rozsáhlá a obsahově ojedinělá sbírka fotografického materiálu představující nenahraditelnou dokumentaci k dějinám vědy a kultury. Zahrnuje různé typy materiálu: pozitivy černobílé a barevné, negativy, skleněné negativy, skleněné diapozitivy, zčásti kolorované a digitální fotografie. Z hlediska tematického členění se skládá z několika celků: sbírka Bohumila Vavrouška, soubory reportáží ČSAV a AV ČR, významné celky fotografického materiálu obsažené v osobních a institucionálních fondech a vlastní fotosbírka archivu. Zpracování, ošetřování a zpřístupnění souborů sbírky. V rámci ochrany citlivého fotografického materiálu a jeho zpřístupnění se připravuje digitalizace na internetových stránkách MÚA AV ČR, v.v.i., dále formou jednotlivých tematických edic, elektronických databází a dalších popularizačních projektů.
Péče o archiválie: Využití a zveřejnění unikátních fonografických dokumentů z fondu ČAVU
převáděných do moderních médií, ve spolupráci s Etnologickým ústavem.
Edice: Korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala
Edice korespondence dvou významných historických osobností, jejíž zpřístupnění pomůže rozkrýt počátek budování československé vědy v závislosti na politických prioritách samostatného Československa. Edice se bezprostředně týká první české profesorky Milady Paulové a prvního kancléře T. G. M. Přemysla Šámala a zároveň je s nimi neodmyslitelně spjata osoba profesora Jaroslava Bidla, který stál u zrodu kateder o dějinách slovanských národů na nově budovaných univerzitách v Brně a Bratislavě.
Edice: Ferdinand Špíšek: Moje paměti a úvahy
Publikování významných inventářů
Příprava publikace inventářů vědeckých společností a Komise pro organizaci vědeckých společností při ČSAV včetně doprovodné studie.