Oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do r. 1952
Činnost oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do roku 1952
Pracovníci Oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do r. 1952 pečují o více než 300 archivních fondů a sbírek (cca 1,5 km archiválií).
Část z nich vznikla činností starších vědeckých společností, existujících zhruba do založení Československé akademie věd (celkem 38, z nejdůležitějších např. předchůdcovské instituce jako Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Československá národní rada badatelská, Masarykova akademie práce).
Další částí jsou osobní fondy,jejichž původci byli významné vědecké osobnosti (např. Bedřich Hrozný, Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle, Zdeněk Nejedlý, Karel Domin, Milada Paulová).
Svěřené archiválie jsou postupně zpracovávány a zpřístupňovány pořádacími pracemi a tvorbou archivních pomůcek (především inventářů). Důležitou součástí zpřístupňování archivních pramenů je vydávání soupisů a edic, jakož i odborných archivních studií. Pracovníci oddělní se využitím fondů a sbírek podílejí na vědecké a výzkumné činnosti pracoviště. Oddělení poskytuje informace a rešerše o fondech a z fondů a podílí se na vydavatelské, publikační a popularizační činnosti ústavu. Trvalým úkolem oddělení je vyhledávání a akvizice písemných pozůstalostí (výběr archiválií mimo skartační řízení) i získávání dalších doplňkových pramenů pro oral history formou interview s významnými vědci a pamětníky vývoje vědy za posledních padesát let.
Aktivity
Péče o archiválie: Kartotéka věcného členění spisů ČAVU
Přepis do databázového elektronického souboru a jeho případné zpřístupnění on-line; rozpis věcných hesel z knih protokolu ČAVU, uchovaný ve fondu v podobě kartotéčních lístků, výrazně usnadní orientaci v rozsáhlém fondu České akademie věd a umění.
Péče o archiválie: Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung, Reichenberg
Významný archivní fond německé vědecké instituce v meziválečném Československu se zpracovává. Jeho první část, sbírka archiválií zvaná Sudetoněmecký archiv, je již opatřena inventářem a plně zpřístupněna a poslední část fondu, registratura Ústavu z let 1939–1940, bude následovat.
Péče o archiválie: Svědkové a spolutvůrci dějin Akademie věd
Katalog pamětnických interview poskytne základní informaci o interview dosud uskutečněných a dochovaných v A AV spolu se stručnými charakteristikami pamětníků, kteří je poskytli, shrnutím jejich výpovědí a přepisy některých částí interview.
Edice
Kritické edice cenných pramenů z osobních fondů uložených v A AV, vypovídající nejen o vědě, ale i společenském dění především v druhé polovině 20. století. V současné době se zpracovávají:
zápisy Josefa Charváta – deník z roku 1945
František Bauer: Paměti (2. světová válka)
Výzkum: České vědecké pracovnice v druhé polovině 20. století
Projekt si klade za cíl odpovědět na otázku, jak vypadalo zastoupení žen ve vědě a výzkumu, odrážející se mj. v udělování vědeckých hodností. Analýza je zaměřena na tzv. vědeckou výchovu poskytovanou ČSAV (tituly CSc., resp. DrSc.). V případných následných „case-studies“ by pak byly sledovány profesionální kariéry nejvýznamnějších představitelek různých vědních disciplín a jejich srovnání jak se stavem v první polovině století, tak se stavem v okolních zemích.
Výzkum: Vědecký exil z Československé akademie věd v letech 1953–1989
Projekt zahájený v roce 2008 je zpracováván společně s ÚSD a dalšími dvěma ústavy AV; Archiv se podílí především vytvořením základní personální databáze, výběrem dokumentů pro edici a sběrem interview s pamětníky, a to i s těmi, žijícími nadále v zahraničí.