|
|
Close Help | ||||||||||||||
|
|
|
Close Help | ||||||||||||||
Prémie Otto Wichterleho jsou určeny perspektivním a talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR, nositelům vědeckých hodností (CSc., Dr., DSc., PhD., DrSc.), kteří v kalendářním roce podání návrhu nepřesáhli věkovou hranici 40 let.
Smyslem prémie je ocenit práci těchto mladých badatelů a zároveň prestižní i finanční odměnou za mimořádné vědecké výsledky motivovat k práci ve vědě a výzkumu i další mladé lidi.
Prémii tvoří diplom předsedy AV ČR a finanční odměna za úspěšné splnění zvláště významného vědeckého úkolu. Návrhy na udělení prémií podávají ředitelé vědeckých pracovišť AV ČR.
Prémie nese jméno Otto Wichterleho (1913–1998) vynikajícího českého chemika, vynálezce měkkých kontaktních čoček, vědce světového formátu a čestného předsedy Akademie věd ČR.
Zdroj: Odbor mediální komunikace AV ČR
Ve čtvrtek 21. května 2009 byly mladým vědeckým pracovníkům AV ČR slavnostně předány Prémie Otto Wichterleho, spojené s finanční odměnou na léta 2009-2011.
Prémie předával předseda AV ČR Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c.
Na Biologickém centru AV ČR, v. v. i., letos obdržel a osobně převzal diplom
Ing. Petr Novák, PhD.,
z Ústavu molekulární biologie rostlin.
V minulosti byla prémie Otto Wichterleho udělena těmto pracovníkům ÚMBR:
V průběhu doktorského studia na Ústavu molekulární biologie rostlin byla vědecká práce Dr. Nováka zaměřena na výzkum genů chmele, které se účastní biosynthesy sekundárních metabolitů důležitých pro výrobu piva. Během práce na svém doktorském tématu ovládl široké spektrum jak biochemických tak molekulárně biologických technik a výsledky jeho práce byly publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech.
Během své pětileté postdoktorandské stáže ve špičkové laboratoři Prof. B. Futschera (Arizona Cancer Center, University of Arizona, USA) v letech 2004-2008 se významně podílel na výzkumu rakoviny z epigenetického hlediska. Ovládl zde nejen různé techniky “DNA microarrays” ale rovněž významně přispěl k analýze dat získanými těmito technologiemi. Postupem času si osvojil množství bioinformatických technik jejichž využití přispělo k objevení některých nových epigenetických jevů, které byly popsány v prestižních mezinárodních časopisech.
Vzhledem k tomu, že moderní metody používané v současné biologii produkují čím dál více dat a jejich analýza vyžaduje nejen biologické znalosti, ale i znalosti informatiky a statistiky, stal se dr. Novák po svém návratu na Biologické centrum významným členem Oddělení molekulární cytogenetiky ÚMBR (vedoucí RNDr. Jiří Macas, PhD.), kde je zařazen jako vědecký pracovník na plný úvazek. Své znalosti bioinformatiky zde využívá k analýze dat pocházejících z masivně-paralelního sekvenovaní genomů několika rostlinných druhů. Oddělení, jehož další dva členové, Dr. Macas a Dr. Neumann, rovněž absolvovali dlouhodobé stáže v USA, dosahuje v rámci ústavu nejlepších a zcela mimořádných výsledků, zejména po publikační stránce.
Informace poskytl: prof. Ing. Josef Špak, DrSc. - ředitel Ústavu molekulární biologie, BC AV ČR, v. v. i.
 |
Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i. |
