historie pocitani ve FZU

6. Superpočítače a osobní počítače

Společenský zvrat v listopadu 1989 vedl také k radikální změně v přístupu k výpočetní technice špičkové úrovně: prakticky přes noc zanikly výrobní firmy v bývalých socialistických zemích a trh byl rychle zaplavován stejnou technikou, která byla na Západě běžná již řadu let. Připočte-li se k tomuto faktu ještě zrychlující se vývoj v oblasti počítačů a revoluce v oblasti komunikací, je přirozené, že ani koncepce výpočetní techniky Fyzikálního ústavu z osmdesátých let nemohla obstát.

Většinu výpočetních a automatizačních funkcí v ústavu stejně jako v celém státě ovládly osobní počítače, začala se budovat lokální síť na bázi standardu Ethernet , nejprve dodavatelsky, pak pro nedostatek finančních prostředků a také vzhledem k nízké kvalitě dodavatelských prací vlastními silami.

Již v roce 1991 byl ústavu nabídnut počítač Cray Y-MP EL , který byl pořízen především z mimořádných prostředků Akademie věd, ale také s přispěním 8 akademických ústavů. Byl to v roce 1992 první vektorový superpočítač v bývalých komunistických zemích a stojí snad za zmínku, že i když šlo o nejmenší počítač z rodiny Cray , váhaly americké úřady i stále ještě fungující COCOM několik měsíců než povolily jeho vývoz do Československa; intervenovat musel i ministr zahraničí!

Spolu s tímto počítačem vstoupily do Fyzikálního ústavu i první unixové pracovní stanice, které byly původně zamýšleny jako vstupní brána k superpočítači, ale postupně se stávaly hlavní základnou vědeckých výpočtů. Byly to především produkty firmy Sun Microsystems . Systém Siemens po 11 letech bezporuchové činnosti byl odstraněn - v té době byl jeho výkon již srovnatelný s běžným stolním počítačem! Výpočty přestaly být problémem, pro ty tento systém již nechyběl, ale bylo třeba najít náhradu v ostatních funkcích, především ve správě a archivaci dat. Stovky magnetických pásek, na nichž byla uchovávána data uživatelů, musely být roztříděny a ve spolupráci s uživateli zpracovány, aby nedošlo ke ztrátě cenných souborů, které byly ovšem skryty v záplavě nepotřebných, o nichž jejich majitelé již mnohdy nevěděli, že jim je výpočetní středisko stále uchovává.

Počítač Cray byl využíván nejen pro vektorizovatelné výpočty v celé Akademii i mimo ni, ale také po celou dobu svého provozu (do r. 1998) sloužil pro archivaci a zálohování pro stále se rozšiřující ústavní síť a stal se po systému Siemens srdcem této sítě. I on byl v době své likvidace výpočetním výkonem na úrovni svého stolního současníka, ale právě jeho další funkce musely být převedeny na nové pracovní stanice.

Po celá devadesátá léta se výpočetní a komunikační síť Fyzikálního ústavu i navzdory finančním a personálním problémům - zvláště v jejich první polovině - bouřlivě rozvíjela až dospěla do současné podoby, kdy je téměř na každém pracovním stole osobní počítač, pro náročnější výpočty jsou k dispozici unixové stanice a externí vektorový počítač. Pro zálohování a archivaci je vyhrazeno speciální zařízení a instaluje se vysokokapacitní pásková knihovna. Všechny výpočetní prostředky jsou propojeny lokální sítí, která je napojena přes pražskou síť PASNET na celosvětový Internet a zesiluje se úloha síťových informačních zdrojů - ústav je ve svém vybavení v mnoha ohledech na špičkové světové úrovni.

Odkazy na některé publikace, které v souvislosti s výpočetní technikou v ústavu vznikly

[1]    Línek, A. : Stroj pro výpočet strukturních faktorů. Čs.čas.fys. 3, 1953, str. 388
[2]    Línek, A. : Nový stroj pro výpočet Fourierových řad ”SUPERELIŠKA”. Fysikální věstník 2, 1954, č. 4/5, str.3
[3]    Línek, A., Novák, C. : Matematické stroje laboratoře krystalových struktur Ústavu technické fysiky ČSAV.
                Stroje na zpracování informací, Sborník III, 1955, str. 309
[4]    Černý, V., Oblonský, J. : Stroj na výpočet krystalových struktur. Stroje na zpracování informací, Sborník III, 1955, str. 31
[5]    Oblonský, J. : Stroj na Fourierovy synthesy. Stroje na zpracování informací, Sborník III, 1955, str. 49
[6]    Línek, A. : Počítací stroj pro výpočet Fourierových map. Čs.čas.fys. 5, 1955, str. 212
[7]    Línek, A., Novák, C. : Poznámka ke zkoušení stroje pro výpočet Fourierových map. Čs.čas.fys. 5, 1955, str. 474
[8]    Línek, A. : Stroj pro tisk Fourierových map. Stroje na zpracování informací, Sborník IV, 1956, str. 177
[9]    Línek, A., Drašnar, J. : A fast machine for Fourier synthesis. Čs.čas.fys. 7, 1955, str. 606
[10] Novák, C. : Číslicový generátor goniometrické funkce pro stroj pro výpočet strukturních faktorů. Čs.čas.fys. 8, 1958, str. 109
[11] Línek, A., Novák, C. : Structure factor computing machine. Czech.J.Phys. 10B, 1960, str. 397
[12] Línek, A., Novák, C. : Specielní zařízení pro tisk. Stroje na zpracování informací, Sborník VIII, 1962, str. 121
[13] Línek, A., Nadrchal, J., Novák, C. : Výpočet strukturních faktorů na stroji URAL-1.
               Stroje na zpracování informací, Sborník VIII, 1962, str. 189
[14] Línek, A., Novák, C. : Stabebnicový program pro výpočet strukturních faktorů pro stroj URAL-1. Čs.čas.fys. 12A, 1962, str. 327
[15] Nadrchal, J.: Programování pro samočinný počítač Zuse Z-22/R, ÚFPL 1964
[16] Nadrchal, J.: Translative System CARP for Programs in Freiburg Code to Code SLIP for GIER, Inf. Proc. Mach. 16(1972), 177.
[17] Nadrchal J., Sklenář I., Kříž V., Král J.: An implementation of ALGOL 68 for a small computer,
              Software - Practice and Experience 13(1983), 597