Oddělení jazykové kultury

Markéta Pravdová, Jitka Saturková (eds.)
O češtině 2

Česká televize, Edice ČT
Praha 2008

Volné pokračování knížky O češtině, které vzniklo ve spolupráci České televize a kolektivu autorů z Ústavu pro jazyk český AV ČR, vás opět lehkou a živou formou provede úskalími naší mateřštiny. Společně budeme pátrat po původu a významu některých výrazů, překonávat nástrahy vyjmenovaných slov, hloubat nad shodou a slovosledem v české větě a zjišťovat pravidla pro psaní interpunkčních znamének. Vypravíme se také do labyrintu titulů a zkratek, zjistíme zajímavosti o některých křestních jménech, příjmeních i jménech antických a hravě si poradíme s psaním velkých písmen. Tuto cestu nám zpestří komiksové scénky z různých profesních prostředí a řada známých osobností, které dokážou povídat o češtině poutavě, s láskou i nadhledem.

Jan Chromý, Eva Lehečková (eds.)
Rozhovory s českými lingvisty

Dauphin
Praha 2007

První svazek deseti rozhovorů s významnými českými jazykovědci – prof. F. Danešem, prof. E. Hajičovou, dr. P. Jančákem, prof. M. Komárkem, doc. I. Nebeskou, prof. B. Palkem, dr. J. Povejšilem, dr. M. Těšitelovou, prof. O. Uličným a prof. R. Večerkou.

Impulsem pro zachycení rozhovorů byla touha poznat a uchovat jedinečné pohledy těchto osobností na „věci lingvistické“: na jazykovědnou teorii, ale především na praktický život vědecký uprostřed Evropy během posledního půlstoletí. Individuální poznatky a zkušenosti jednotlivých zpovídaných vypovídají například o vztahu člověka k jazyku a jeho formování, o utváření profesní specializace vědce-lingvisty, o vědeckém prostředí vůbec a v neposlední řadě také přispívají k poznání vývoje české (jazykovědné) bohemistiky. Zachycené názory a vzpomínky, které pro svůj charakter nejsou a nemohou být součástí odborných publikací a které dosud nebyly důsledně zaznamenány, jsou zde podnětně konfrontovány: shodují se, doplňují a mnohdy i rozcházejí. Výsledkem je autentické mnohovrstevnaté svědectví o podmínkách lingvistické práce v určité době a o lidech, kteří byli nuceni se s těmito podmínkami vyrovnávat. Jednotlivé rozhovory nepromlouvají pouze o působení deseti zpovídaných lingvistů, ale i o mnoha jiných osobnostech, které vystupují v jejich vzpomínkách. Rozhovory jako celek však také formulují, třebaže mnohdy implicitně, obecnější výpověď o poslání vědce-lingvisty, abstrahující od konkrétního hic et nunc. Mohou tedy sloužit jako zdroj inspirace při promýšlení vlastního postoje k povolání jazykovědce.

Kolektiv autorů
O češtině

Česká televize, Edice ČT
Praha 2007

Knížka z Edice České televize, která vznikla ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR, není klasickou učebnicí. Byla vydána na základě ohlasu na pořad O češtině. Stejně jako pořad upozorňuje živou a humornou formou na prohřešky vůči mateřštině a doporučuje, jak se nejrozšířenějších chyb vyvarovat. Ke svému vztahu k češtině a k její nezakonzervované, stále se vyvíjející podobě a dnešní úrovni se vyslovuje i řada známých osobností. Komiksové scénky z různých profesních prostředí pobaví nejen svým vtipem, ale i překladem „z češtiny do češtiny“. Kniha byla nominována na ocenění Zlatá stuha 2007.

Hermann & synové
Praha 2007

Kniha Dar jazyka přináší deset textů Jiřího Hallera, dlouholetého vedoucího redaktora časopisu Naše řeč. Jedná se o historicky první výbor z díla tohoto významného českého jazykovědce.

Scientia
Praha 2002

Knížka Na co se nás často ptáte obsahuje výběr odpovědí na nejčastěji kladené otázky. Knížku vydalo nakladatelství Scientia a můžete si ji objednat na adrese obchod@scientia.cz. Koupit si ji můžete ve Fišerově knihkupectví v Kaprově ulici a na Filozofické fakultě UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1, nebo v Kanzelsbergerově knihkupectví na Václavském náměstí.

Čtyři jazykovědci, pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., odpovídají populární, srozumitelnou formou na dotazy o češtině, které jim kladou tazatelé v jazykové poradně. Z bohaté agendy jazykové poradny, zejména z elektronické korespondence a z dnes již rozsáhlé internetové stránky odpovědí na časté dotazy, vybrali 199 "problémů", hesla seřadili abecedně a na názorných příkladech podali výklad. Čtenáři se například dozvědí o pravopisných záludnostech sloves dobít a dobýt, nabít a nabýt, o tom, proč píšeme černošští, ale brandýští, kam patří a kam nepatří ve větě čárka, proč je ve slově dceřiný jedno "n", odkud pochází slovo hospic a jak ho skloňovat, o tom, že správně píšeme abyste a kdybyste, ale nikoli aby jste, kdyby jste, a ještě mnoho dalšího. Protože jde o výklad takových jevů, v nichž uživatelé češtiny chybují často, hodí se knížka jako pomocník pro každodenní život s češtinou.

Albatros
Praha 2002

Texty diktátů napsal Jiří Dědeček
Odborný jazykový komentář opatřila PhDr. Ivana Svobodová

Z textu na přebalu knihy (Jiří Dědeček):
Umět dobře česky by mělo být touhou i cílem každého, kdo žije v této zemi a chce ve svém životě obstát. Čeština není snadná řeč, a naučit se ji bezchybně není jistě jednoduché. A tak pro ty, kteří v českém pravopise ještě trochu klopýtají, tu jsou nastraženy Veselé diktáty. Jak už název napovídá, s jejich procvičováním našeho jazyka by rozhodně neměla být nuda. A snad si díky jim skvěle zapamatujete některé pravopisné záludnosti a zdánlivě nepřekonatelné těžkosti. Dvacítka zábavných diktátů je určena hlavně vám, dětem školou povinným, ale to neznamená, že byste je naopak vy nemohly "použít proti" svým starším sourozencům, kamarádům, či dokonce rodičům. Každý v nich asi objeví svou Achillovu patu. Tak ať se vám všem daří a je vám přitom veselo!

Euroslavica
Praha 1996

Z anglického resumé:
The monography Slavic sentence offers a complex inquiry into the simple sentence in the present-day Slavic languages. It belongs to the semantically and pragmatically oriented syntactic studies. The aim of the contrastive analysis presented is to find major similarities and differences between Slavic languages, especially categorial ones, which result from a similar or, on the contrary, different linguistic grasping of reality in the respective languages.
This book consists of three parts. The first part brings an analysis of the simple sentence and its structure, the second and third parts deal with functional sentence perspective and related phenomena.

Academia
Praha 1996

Z textu na přebalu knihy:
Svůj mateřský jazyk právem považujeme nejen za nástroj dorozumění, ale také za kulturní hodnotu, jíž si vážíme a kterou také obdivujeme. Opírá se však tento obdiv - a spolu s tím i často velice kritické postoje k užívání mateřštiny v každodenním životě - o opravdové znalosti toho, jaká dnešní čeština skutečně je? Jak se mění a jak reaguje na okolní svět? Jak se vyvíjí samo poznání jazyka? Autoři této knížky, pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i., se snaží na tyto otázky odpovídat. Chtějí tak své čtenáře přesvědčit, že dobrá znalost jazyka nevyplývá jen ze školských pouček, ale že je výsledkem mnoha pozoruhodných, často překvapivých souvislostí. Kniha je určena všem zájemcům, kteří o češtině (a o jazyce vůbec) potřebují vědět víc. Učitelům, studentům (i jejich rodičům), ale také těm, jejichž práce je bez drobných vyjadřovacích schopností a hlubšího porozumění jazyku nemyslitelná.

O oddělení

Lidé

Výzkum