Jihočeská univerzita, České Budějovice, PedF Katolícká univerzita v Ružomberku, PedF Masarykova univerzita, Brno, FF Ostravská univerzita, FF Państwowa wyższa szkoła zawodowa w Nysie, IN Prešovská univerzita, FF Prešovská univerzita, FHPV Slezská univerzita v Opavě, FPF Trnavská univerzita v Trnave, PedF Universität Giessen Univerzita Hradec Králové, PedF Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, PedF Univerzita Karlova, Praha, FF Univerzita Karlova, Praha, PedF Univerzita Komenského, Bratislava, FF Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, FF Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, FHV Univerzita Palackého, Olomouc, FF Uniwersytet A. Mickiewicza, Poznań, IFP Uniwersytet Śląski, Katowice, IFS Uniwersytet Warszawski, ISZP Ústav slovenskej literatúry SAV, Bratislava Západočeská univerzita, Plzeň, PedF

• Historie
• Cena V. Macury
  • Laureáti
• Bibliografie
• Ediční pokyny
• Kontakty

• 2009
• 2008
• 2007
• 2006
• 2005
• 2004
• 2003
  • Program
• 2002

2003: Vteřina a dějiny, zastavení a trvání

Celostátní studentská literárněvědná konference

Dne 14. května 2003 se pod organizační záštitou Ústavu pro českou literaturu AVČR a Katedry české literatury Pedagogické Fakulty UK uskutečnila Celostátní studentská literárněvědná konference Vteřina a dějiny, zastavení a trvání. Účastníci konference měli za úkol zabývat se ve svých zkoumáních kategorií času. Takto stanovené téma jim poskytlo širokou škálu možností. Přednesené příspěvky se týkaly v podstatě dvou základních okruhů - jednak pojednávaly o času, jenž se jako jedna ze základních kategorií lidské zkušenosti stává tématem literárních děl, jednak rozvíjely čas konstrukční - čas textu, čas příběhu a jejich vzájemné vztahy. (Některé příspěvky se vymezeného tématu dotkly spíše okrajově, jejich těžiště leželo jinde.)

Oba tematické okruhy např. zahrnul do svého referátu Lukáš Krečmer (FPF SU Opava). Oním "zápasem s časem" v názvu svého příspěvku mínil autor zápas s časem dějin, s historickou určeností, který podle něj vedou postavy v Křesadlově Fuze Trium. V následné diskusi k příspěvku bylo upřesněno, že dějinný čas fikčního světa nelze - přes nejrůznější dobové reminiscence - ztotožňovat bez výhrad s reálnou dějinnou epochou a že v tomto ohledu odkazy k aktuálnímu světu (jména historických osobností apod.) mohou být pouze pastí nastraženou na naivního čtenáře. Druhá část příspěvku byla věnována specifickému zacházení s časem konstrukčním v  od téhož autora. Toto specifické zacházení nazval Lukáš Krečmer "rekonstruováním chronologie" a "hledáním ztracené kauzality": východiskem narativu je pro čtenáře informačně neúplná, a proto "záhadná" situace, poté následuje vysvětlující analepse postupující chronologicky až k prve zmíněné situaci - její "záhadnost" se tímto následným doplňováním čtenářových vědomostí alespoň poněkud vyjasňuje, ačkoliv její vysvětlení nemusí být úplné.

O různých podobách času tematizovaného v jednom díle hovořila Jana Vočková (FPF SU Opava) ve svém přípěvku Čas jako stavební prvek a prostředek dynamiky děje v románu I. B. Singra Otrok. Sledován byl cyklický čas židovských náboženských rituálů, cyklus přírodního dění, čas dějin (který jako by měl také tendenci se opakovat v cyklech určovaných pogromy a obdobími relativního klidu) a lineární čas příběhu hlavních postav. Autorka příspěvku shledala ve vztahu k času zajímavou paralelu mezi hlavním hrdinou sledovaného díla a postavou Robinsona - obě shodně předvádějí lidskou potřebu nést si jako prvek vlastní integrity své strukturování času i v prostředí, které je samo nenabízí.

Odpoledne byly mimo jiné předneseny dva referáty k dílu Vladimíra Holana. Karel Piorecký (PedF UK Praha) se v příspěvku Holanův čas bolesti věnoval zobrazení času ve sbírce Bolest. Sledoval zejména tendenci k povyšování této kategorie do roviny mýtu. Na jedné straně stojí tematizování osudového okamžiku maximálního významu v minimálním časovém rozpětí bez možnosti okamžik vrátit nebo alespoň prodloužit; na straně druhé tematizace utkvělé ustavičnosti, popírání lineárního plynutí času rozrušováním časové triády minulost-přítomnost-budoucnost (anachroničnost, časové přesmyčky). Za důsledným vyhýbáním se jakýmkoli aktuálním referencím ke konkrétním reáliím doby vzniku sbírky je podle Karla Pioreckého třeba vidět celkové znechucení dějinností (a dějinami).

Zrušení času dějin spolu se zrušením hranic mezi fiktivními světy literárních děl konstatovala jako konstitutivní rys časoprostoru  Noci s Hamletem také další referující Petra Karásková (PedF UK Praha).

K času čtení (a času interpretace) se - poněkud volněji - vztahoval příspěvek Gabriela Plesky s poetickým názvem Dost už pění nad lelují (Některé transtextové souvislosti rostlinných motivů z Pečetního prstenu Josefa Palivce). Tento referát byl v podstatě zachycením dobrodružného poznávacího procesu - od stanovení hypotézy (užití rostlinných motivů v Pečetním prstenu možná není vedeno jen hlediskem libozvučnosti ani jen jejich významem vzhledem k tradičním kulturním kódům, v nichž růže je květinou básníků a znamená lásku a lilie nevinnost; možná používání motivů rostlin souvisí s encyklopedickými znalostmi o těchto rostlinách, jak nám je nabízí botanika) přes ověřování této hypotézy (úctyhodná heuristická práce s přírodovědným materiálem) až k závěru, že zde s největší pravděpodobností interpretační klíč neleží.

Cena Vladimíra Macury za nejpodnětnější příspěvek byla udělena Ivě Homolové (FF MU Brno) za její referát J. E. Vocel: Meč a kalich. Iva Homolová se při svém rozboru soustředila na titulní motivy meče a kalicha a jejich významové proměny v průběhu díla; ukázala na souvislosti mezi Vocelovým dílem a stereotypy v národním historickém povědomí, konstituujícími se v 19. století (nezřídka ale přetrvávajícími v nepříliš modifikovaných podobách dodnes).

Čestné uznání získal Karel Piorecký (PedF UK Praha) za výše zmíněný příspěvek a Kateřina Farkasová (PedF MU Brno) za své zamyšlení se nad Blouděním Jaroslava Durycha.

Lucie Peisertová
(otištěno in Česká literatura 2003, č. 4, s. 528-530)