Bylo nalezeno 65 článků odpovídajících dotazu.
První český mezioborový výzkumný projekt zaměřený na studium odledněných oblastí na pobřeží Antarktidy začal v roce 1999. Studium biodiverzity a fyziologie stresu mechorostů ...
Kromě lišejníků amechů rostou vAntarktidě idva druhy krytosemenných rostlin - Colobanthus quitensis z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) a metlice Deschampsia antarctica ...
str. 117
Ačkoli na první pohled vypadají mechorosty velmi zranitelně, v drsných podmínkách Antarktidy nejen přežívají, ale mají dokonce nejvyšší rychlost produkce biomasy ze všech ...
str. 69-72
Nejúspěšnějšími autotrofními makroorganismy nezaledněných území Antarktidy jsou nepochybně lišejníky. Jejich husté a druhově bohaté porosty nacházíme nejen na klimaticky ...
str. 20-23
Přestože naprostá většina povrchu „bílého kontinentu“ je pokryta mocnou vrstvou ledu a nejeví žádné známky života, najdeme v Antarktidě i četná nezaledněná ...
str. 257-260
Závěrečný díl seriálu přináší zamyšlení nad specifickými rysy českého lesnictví. Soustředí se zejména na odborné a politické aspekty ve vývoji lesnického sektoru ...
str. 209-212
Již na počátku 90. let 20. stol. vyvstala v Evropě potřeba politické koordinace činnosti lesnických sektorů v jednotlivých zemích. V rámci několika ministerských ...
str. 161-164
Vývoj lesnictví ve druhé polovině 20. století silně ovlivnily ekonomické, sociální, environmentální a klimatické změny. Nutnost vyrovnat se s těmito změnami vedla ...
str. 112-115
Nedostatek dřeva jako energetické suroviny a stavebního materiálu vedl již od středověku k prvním pokusům o ochranu lesů a zlepšení jejich stavu. Pro vývoj ...
str. 65-68
Přestože člověk využíval les už od nejstarších dob, jeho výraznější vliv se datuje zejména od vzniku usedlého osídlení v neolitu. Kromě dřeva na otop a obydlí ...
str. 18-21
Mnohé dnešní kulturní lesy mají jen málo společného s lesy přírodními, které by bez vlivu člověka pokrývaly převážnou část střední Evropy. Vzhledem k topografickým ...
Díky mechanismu reverzní transkripce docházelo v průběhu evoluce k horizontálnímu přenosu exogenní genetické informace z RNA do DNA. Retroelementy také tvoří podstatnou část ...
Horizontální přenos byl podstatou evolučních inovací po miliardy let a můžeme oprávněně předpokládat, že stále představuje hlavní podnět pro vznik evolučních novinek. V průběhu ...
Bakterie jsou všudypřítomné a obsazují velmi speciální niky jako biofilmy nebo cytoplazmu prvoků, prostředí velmi vhodná pro horizontální přenos genů (HGT). Následkem toho jsou tyto ...
Stejně jako po miliardy let v minulosti si bakterie i dnes vyměňují genetickou informaci s příbuznými i nepříbuznými druhy. Podle odhadů může podíl genetického materiálu ...
K hlavním přechodovým událostem, které navodily převratné změny evolučních trendů, patří v první řadě zvýšení koncentrace kyslíku v atmosféře a následný vznik ozónové ...
Představa, že každý organismus má jediný genom a že evoluce probíhá na základě genových rekombinací a genetických mutací předávaných vertikálně, tedy z rodičů na potomstvo, ...
Poslední část seriálu se věnuje problematice výskytu zdravotních komplikací u jedinců klonovaných ze somatických buněk (zkracování koncových částí chromozomů - telomer, zřejmé ...
Zodpovědnost za selhání vývoje klonovaných embryí byla a stále je připisována nedostatečné či chybné reprogramaci přenášeného jádra embryonální či somatické buňky, která prochází ...
Zkušenosti získané studiem zákonitostí regulace embryonálního vývoje u obojživelníků vedly ke vzniku vědní oblasti zjednodušeně nazývané embryonální klonování. Článek přibližuje ...
Závěr seriálu o entomologické ilustraci je zaměřen na vědeckou ilustraci v Československu a České republice druhé poloviny 20. století. Čeští (a slovenští) ilustrátoři ...
Pokračování seriálu přibližuje podobně jako předchozí díl vývoj vědecké entomologické ilustrace na přelomu 19. a 20. století, ale v tomto případě je zaměřeno už výhradně ...
Přiblížení známých forem hnízdění a typů vajíček dinosaurů v souvislosti s rozvojem péče o potomstvo. Peří bylo v koevolučním vztahu s ranými stadii péče ...
Pokračování seriálu přibližuje vývoj vědecké entomologické ilustrace v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století a to na příkladech významných světových monografií ...
Pokračování seriálu o vývoji ptáků a jejich fylogenetických vztahů s dinosaury. Podrobné přiblížení historie objevování a současných znalostí o anatomii a morfologii ...
Pokračování seriálu o vývoji vědecké entomologické ilustrace přibližuje rozvoj entomologie v období osvícenství a počátcích systematické taxonomie v 18. a první ...
Nálezy vývojově nejstarších ptáků a jejich předků z období jury dosud chybí, ale z období křídy přibylo množství dokladů ptáků (např. Iberomesornis, Eoalulavis, Confuciusornis, ...
Další rozvoj zájmu o zobrazování hmyzu přineslo baroko. V naturalistické podobě se objevoval např. v zátiších a kyticích holandských a vlámských mistrů 17. století. ...
Současné fylogenetické poznatky řadí ptáky (Aves) do příbuzenstva s plazy s diapsidní lebkou, tedy mj. i s dinosaury. Fosilní doklady vývojově nejstarších ptáků a jejich ...
Úspěšný seriál o vývoji botanické ilustrace pokračuje pohledem na vývoj ilustrace entomologické. Ve třech následujících pokračování se seznámíme s nejvýznačnějšími díly ...
Molekulárně-genetické analýzy potvrzují monocentrickou hypotézu vzniku předků člověka Homo sapiens sapiens v Africe před asi 150-200 tisíci lety. Zakladatelská populace mohla vzniknout ...
V průběhu střídání dob ledových a meziledových se v Evropě postupně vyvíjela linie člověka vedoucí od afrického Homo ergaster, přes možná diskutabilní formu H. antecessor, ...
Evoluce člověka vzpřímeného probíhala v několika souběžných vývojových liniích. V Asii se vyvíjel klasický Homo erectus, jehož linie se rozdělila na kontinentální severoasijskou ...
Před více než 2 miliony let se ve východní Africe objevují první známí představitelé rodu Homo - H. habilis a H. rudolfensis. Žili souběžně s vegetariánskou linií bipedních ...
Klimatické změny ve východní Africe způsobily před 5-10 miliony let selekční tlak na lidoopy, který vedl k postupnému vzniku bipedie s řadou anatomických adaptací těchto primátů. ...
Pozoruhodné rostliny Namibie (5). Pouštní meloun naras bodlinatý a jiné tykvovité rostliny
Petr Kosina5/2002
Pozoruhodné rostliny Namibie (1) Využití původními obyvateli Kaokolandu.
Petr Kosina1/2002
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin V. Epifytní orchideje.
Jan Gloser6/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin IV. Atmosférické bromélie.
Jan Gloser5/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin III. Odolnost k extrémním teplotám a růst.
Jan Gloser4/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin II. Uhlíkový metabolismus.
Jan Gloser3/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin. I. Hospodaření s vodou.
Jan Gloser2/1999