Vývoj a testování vlastního simulačního nástroje pro simulaci proudění a transportu rozpuštěných látek v rozpukaném porézním prostředí
Vývoj vlastního simulačního nástroje je založen na přístupu, který spojuje metody náhrady porézním médiem a stochastických diskrétních puklinových sítí a přitom vychází z poznatků geologů a hydrogeologů o charakteru puklinového prostředí a proudění v něm:
- Horninu samotnou je možno považovat za zcela nepropustnou, resp. její propustnost je zanedbatelná vzhledem k propustnosti puklin.
- I v horninových tělesech, která řadíme mezi nejkompaktnější, existují četné pukliny, které tvoří puklinovou síť.
- Většina puklin jsou tzv. malé pukliny, jejichž charakteristická délka zpravidla nepřesahuje jeden metr.
- Proudění podzemních vod malými puklinami je velmi pomalé.
- Malé pukliny mají díky svému počtu značný celkový objem a tím pádem i významnou storativitu a hrají tedy významnou roli v transportních procesech.
- Současnými prostředky je prakticky nemožné změřit všechny parametry důležité pro modely proudění a transportu pro všechny malé pukliny vyskytující se v dané oblasti. Malé pukliny proto není možno charakterizovat jinak, než statisticky.
- Většina kapaliny je vedena prostřednictvím relativně malého počtu puklin, které mají velké rozměry a velkou propustnost.
- Nejrychlejší tok kapaliny je možno pozorovat na průsečnicích hydraulicky významných puklin.
Vyvíjený model proudění kapaliny rozpukaným horninovým prostředím v sobě zahrnuje: objekty třírozměrné – porézní bloky nahrazující pukliny malých rozměrů; objekty dvojrozměrné – hydraulicky významné pukliny; případně též objekty jednorozměrné – reprezentující průsečnice puklin.
Vyvíjený model je podrobován řadě testů, jejichž cílem je verifikace použitého přístupu. Výsledky testovacích úloh jsou porovnávány s analytickými výpočty nebo s výsledky dosaženými pomocí jiných simulačních nástrojů (ModFlow, FEFlow) popřípadě s využitím jiných přístupů. Níže je uveden příklad jedné z realizovaných testovacích úloh.
|
 |
 |
 |