101/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických osobách,
práva a povinnosti při zpracování těchto údajů a stanoví podmínky,
za nichž se uskutečňuje jejich předávání do jiných států.
§ 2
Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze
(dále jen "Úřad").
§ 3
Působnost zákona
(1) Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají
státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci,
jakož i fyzické a právnické osoby, pokud tento zákon nebo zvláštní
zákon nestanoví jinak.
(2) Zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů,
ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.
(3) Zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které
provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.
(4) Zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních
údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.
(5) Zpracování osobních údajů pro účely statistické
a archivnictví stanoví zvláštní zákony.1), 2)
(6) Ustanovení § 5, 9, 11, 16 a 27 tohoto zákona se nepoužijí
pro zpracování osobních údajů
a) zpravodajskými službami,3)
b) Policií České republiky, včetně její Národní ústředny
Interpolu, při odhalování trestné činnosti,4)
c) Ministerstvem financí v rámci finančně-analytické činnosti
podle zvláštního právního předpisu,5)
d) Národním bezpečnostním úřadem při provádění bezpečnostních
prověrek podle zvláštního právního předpisu,6)
e) Ministerstvem vnitra při vydávání osvědčení podle zvláštního
právního předpisu,7) při vydávání krycích dokladů8) a při
činnosti útvaru inspekce ministra vnitra.9)
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
2) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona
č. 343/1992 Sb.
3) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České
republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
4) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb.
6) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech
a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České
republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro
výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním
příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru
nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 34a zákona č. 283/1991 Sb.
9) § 2 odst. 4 zákona č. 283/1991 Sb.
§ 4
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo
určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený
nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více
osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní
údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu
údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních
prostředků,
b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním,
rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství
v politických stranách či hnutích nebo odborových či
zaměstnaneckých organizacích, náboženství a filozofickém
přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním
životě subjektu údajů,
c) anonymním údajem takový údaj, který buď v původním tvaru nebo
po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo
určitelnému subjektu údajů,
d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,
e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava
operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí
s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky.
Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování,
ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo
pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření,
zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování,
blokování a likvidace,
f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor
postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich
dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo
pozdější zpracování,
g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě,
která je umožňuje dále zpracovávat,
h) blokováním osobních údajů vytvoření takového stavu, při kterém
je osobní údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak
zpracovávat,
i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich
nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení
z dalších zpracování,
j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky
zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za
něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo
pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona
nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto
zákona,
l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména
hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo
jako součást veřejného seznamu.
HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
§ 5
(1) Správce je povinen
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,
c) zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získal
v souladu s tímto zákonem. Je povinen ověřovat, zda jsou osobní
údaje pravdivé a přesné. Zjistí-li správce, že jím zpracovávané
údaje nejsou s ohledem na stanovený účel pravdivé a přesné,
zejména k námitce subjektu údajů, je povinen je blokovat a bez
zbytečného odkladu opravit nebo doplnit. Nelze-li je opravit
nebo doplnit, musí je bez zbytečného odkladu zlikvidovat.
Nepravdivé, nepřesné nebo neověřené osobní údaje lze
zpracovávat pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní zákon.10)
Tyto údaje se musí náležitě označit a vést odděleně od
ostatních osobních údajů,
d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu
a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,
e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu
jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje
uchovávány pouze pro účely statistické, vědecké a pro účely
archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na
ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního
života subjektu údajů,
f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly
shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat
k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt
údajů souhlas,
g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno
shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné
činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným
účelům, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem
subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
a) jestliže provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem nebo
nutné pro plnění povinností stanovených zvláštním zákonem,11)
b) jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do
jednání o smluvním vztahu nebo aby plnil ujednání smlouvy
uzavřené se správcem,
c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu
údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat
jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit
zpracování a údaje zlikvidovat,
d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se
zvláštním právním předpisem.12) Tím však není dotčeno právo na
ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů,
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv správce; takové
zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem
subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
(3) Provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě
zvláštního zákona,11) je povinen dbát práva na ochranu soukromého
a osobního života subjektu údajů.
(4) Bez souhlasu subjektu údajů lze osobní údaje zpracovávat
pro účely statistické nebo vědecké. Pro tyto účely zpracování je
nutno osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné. Při
zpracování osobních údajů pro tyto účely je však nutno zajistit
požadovanou úroveň jejich zabezpečení podle § 13.
(5) Souhlasem podle odstavce 2 však nemohou být dotčeny
povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a g). Souhlas je třeba
dát v písemné formě a musí z něho být patrné, v jakém rozsahu je
poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej
poskytuje. Souhlas může být kdykoliv odvolán. Tento souhlas musí
správce uschovat po dobu zpracování osobních údajů, k jejichž
zpracování byl dán souhlas.
(6) Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních
údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze
pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů,
pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo
v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele.
Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje dále
zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas.
Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu
subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní
údaje.
------------------------------------------------------------------
10) Například zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 153/1994 Sb., ve
znění zákona č. 118/1995 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), zákon
č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění
zákona č. 118/1995 Sb., a zákon č. 61/1996 Sb., ve znění
zákona č. 15/1998 Sb.
12) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních
hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 6
Pokud zmocnění nevyplývá z právního předpisu, může správce se
zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva
musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Musí v ní být zejména
výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu
se uzavírá. Jestliže zpracovatel ve smlouvě neposkytne dostatečné
záruky o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních
údajů, je taková smlouva neplatná.
§ 7
Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro
zpracovatele.
§ 8
Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti
stanovené tímto zákonem, je povinen jej na to neprodleně upozornit
a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá
za škodu, která subjektu údajů vznikla, společně a nerozdílně se
správcem údajů. Tím není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto
zákona.
§ 9
Citlivé údaje
Citlivé údaje je možné zpracovávat, jestliže
a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Souhlas musí
být dán písemně, podepsán subjektem údajů a musí z něho být
zřejmé, k jakým údajům je dáván, jakému správci údajů, k jakému
účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas může subjekt
údajů kdykoliv odvolat. Správce je povinen předem subjekt údajů
o jeho právech poučit. Tento souhlas musí správce uschovat po
dobu zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování byl
souhlas dán,
b) je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu
údajů nebo jiné osoby nebo odvrácení bezprostředního závažného
nebezpečí hrozícího jejich majetku, pokud není možno jeho
souhlas získat zejména z důvodů fyzické, duševní či právní
nezpůsobilosti, v případě, že je nezvěstný nebo z jiných
podobných důvodů. Správce musí ukončit zpracování údajů,
jakmile pominou uvedené důvody, a údaje musí zlikvidovat,
ledaže by subjekt údajů dal k dalšímu zpracování souhlas,
c) se jedná o poskytování zdravotní péče,13) jakož i jiné
posuzování zdravotního stavu podle zvláštního právního
předpisu, zejména pro účely sociálního zabezpečení,14)
d) je tak stanoveno zvláštním zákonem.15)
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
15) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb.,
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 158/1999 Sb.
§ 10
Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby
subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na
zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před
neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu
údajů.
§ 11
(1) Správce je povinen včas a řádně subjekt údajů informovat
o tom, že o něm shromažďuje údaje, v jakém rozsahu a pro jaký
účel, kdo je bude dále zpracovávat a pro jaký účel a komu mohou
být zpřístupněny či komu jsou údaje určeny. Součástí této
informace musí být též údaj o jeho sídle, případně o sídle
zpracovatele.
(2) Správce musí dále subjekt údajů poučit o tom, zda je
podle zákona povinen pro zpracování osobní údaje poskytnout, jaké
důsledky budou vyvozeny, pokud tak neučiní, a kdy je oprávněn
odmítnout poskytnutí osobních údajů nebo zda poskytnutí osobních
údajů je dobrovolné.
(3) Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu
k přístupu k osobním údajům, jakož i o dalších právech stanovených
v § 21 tohoto zákona.
(4) Jestliže správce nezískal osobní údaje od subjektu údajů,
poskytne mu kromě informací podle odstavců 1 a 2 před jejich
dalším zpracováním dále také informace o tom, kdo mu údaje
poskytl, informace o druhu osobních údajů a také obsah těchto
údajů.
(5) Údaje podle odstavce 1 není povinen správce poskytovat,
pokud
a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely statistické, vědecké
nebo archivnictví,
b) zpracování osobních údajů mu ukládá zákon,
c) zvláštní zákon16) stanoví, že není povinen osobní údaje
poskytovat.
(6) Rozhodnutí orgánu veřejné moci ani jiný úkon nelze bez
ověření vydat nebo učinit na základě výlučně automatizovaného
zpracování osobních údajů. To neplatí v případě, že takové
rozhodnutí nebo úkon byly učiněny ve prospěch subjektu údajů.
(7) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu
údajů požadovat informace podle zvláštních zákonů.17)
(8) Při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e)
je správce povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat
o tomto postupu.
------------------------------------------------------------------
16) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona
č. 118/1995 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona
č. 15/1998 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
17) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace
o životním prostředí, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím.
§ 12
(1) Informace podle § 11 odst. 1 až 4 jsou subjektu údajů
podávány písemně, ve srozumitelné formě a bez zbytečného prodlení.
Informace se však neposkytují, jsou-li součástí poučení podle
právního předpisu.
(2) Správce je povinen jednou za kalendářní rok bezplatně,
jinak kdykoli za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné
na poskytnutí informace, subjektu údajů na základě písemné žádosti
poskytnout informace o osobních údajích o něm zpracovávaných,
pokud tento zákon nebo zvláštní zákon16) nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
16) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona
č. 118/1995 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona
č. 15/1998 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů
§ 13
Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření,
aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu
k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným
přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož
i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po
ukončení zpracování osobních údajů.
§ 14
Zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které
zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo
zpracovatelem, mohou zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek
a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem stanoveném.
§ 15
(1) Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické
osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se
správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění
zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku
s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních
opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních
údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo
příslušných prací.
(2) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost
zachovávat mlčenlivost podle zvláštních zákonů.18)
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na
informační povinnost podle zvláštních zákonů.19)
------------------------------------------------------------------
18) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné
papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.
19) Například § 167 a 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
§ 16
Oznamovací povinnost
(1) Ten, kdo hodlá zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto
skutečnost oznámit Úřadu před započetím zpracovávání osobních
údajů. Oznámení je povinen učinit i správce, jestliže hodlá změnit
zpracování osobních údajů. Oznámení musí být učiněno písemně.
(2) Oznámení musí obsahovat následující informace:
a) název správce, adresu jeho sídla a identifikační číslo, pokud
bylo přiděleno,
b) účel nebo účely zpracování,
c) kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto
subjektů týkají,
d) zdroje osobních údajů,
e) popis způsobu zpracování osobních údajů,
f) místo nebo místa zpracování osobních údajů, jsou-li odlišná od
adresy sídla správce,
g) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým uvedené osobní údaje
mohou být zpřístupněny či sdělovány,
h) předpokládané přenosy osobních údajů do jiných států,
i) popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů
podle § 13,
j) propojení na jiné správce nebo zpracovatele.
(3) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení oznámení Úřadu
oznamovateli sdělit, že jeho oznámení registruje, nebo vydat
rozhodnutí podle § 17.
(4) Pokud Úřad oznámení zaregistroval, může dnem registrace
oznamovatel zahájit zpracování osobních údajů.
(5) Jestliže Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 3
oznamovateli nesdělí, že oznámení zaregistroval, ani nevydá
rozhodnutí, má se za to, že oznámení zaregistroval.
§ 17
(1) Zjistí-li Úřad, že oznamovatel nesplňuje podmínky
stanovené tímto zákonem, zpracování osobních údajů nepovolí.
(2) Jestliže oznámení neobsahuje všechny požadované
informace, vyzve Úřad oznamovatele, aby je ve stanovené lhůtě
doplnil.
(3) Vznikne-li z oznámení důvodná obava, že při zpracování
osobních údajů by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, vyzve Úřad
oznamovatele, aby oznámení ve stanovené lhůtě doplnil, popřípadě
může sám provést šetření na místě samém.
(4) Po uplynutí lhůty stanovené podle odstavce 2 a 3 Úřad
oznámení zaregistruje nebo vydá rozhodnutí, jímž zpracování
osobních údajů nepovolí.
§ 18
Oznamovací povinnost podle § 16 se nevztahuje na zpracování
osobních údajů,
a) které jsou součástí evidencí veřejně přístupných,
b) jejichž zpracování je správci uloženo zákonem.20)
------------------------------------------------------------------
20) Například zákon č. 153/1994 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve
znění zákona č. 15/1998 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 158/1999 Sb.
§ 19
Jestliže správce hodlá ukončit svoji činnost, je povinen
Úřadu neprodleně oznámit, jak naložil s osobními údaji, pokud se
na jejich zpracování vztahuje oznamovací povinnost.
§ 20
Likvidace osobních údajů
(1) Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je
povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro
který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti
subjektu údajů podle § 21.
(2) Zvláštní zákon stanoví výjimky týkající se uchovávání
osobních údajů pro účely archivnictví a uplatňování práv
v občanském soudním řízení, trestním řízení a správním řízení.
Ochrana práv subjektů údajů
§ 21
(1) Pokud subjekt údajů zjistí, že došlo k porušení
povinností správcem nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na
Úřad s žádostí o zajištění opatření k nápravě.
(2) Došlo-li k porušení povinností správcem nebo
zpracovatelem, má subjekt údajů právo požadovat
a) aby se správce či zpracovatel zdržel takového jednání,
odstranil takto vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu
nebo jiné zadostiučinění,
b) aby správce či zpracovatel provedl opravu nebo doplnění
osobních údajů tak, aby byly pravdivé a přesné,
c) aby osobní údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány,
d) zaplacení peněžité náhrady, jestliže tím bylo porušeno jeho
právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či
právo na ochranu jména.
(3) Odpovědnosti podle odstavce 2 se zprostí ten, kdo
prokáže, že porušení povinnosti nebylo možno zabránit ani při
vynaložení veškerého úsilí, které lze od něj požadovat. Přesto
však může subjekt údajů požadovat, aby se správce nebo zpracovatel
zdržel závadného jednání, odstranil závadný stav, provedl opravu,
doplnění, blokování nebo likvidaci osobních údajů.
(4) Způsobil-li správce nebo zpracovatel subjektu údajů
škodu, odpovídají za ni společně a nerozdílně podle zvláštních
právních předpisů.21)
(5) Došlo-li k porušení povinností uložených tímto zákonem
jak u správce, tak u zpracovatele, odpovídají za ně společně
a nerozdílně. Subjekt údajů se může domáhat svých nároků
u kteréhokoliv z nich.
(6) O opatřeních provedených podle odstavce 2 písm. a) až c)
je správce povinen bez zbytečného odkladu zajistit informování
každého subjektu, jemuž byly v rámci zpracování osobní údaje
poskytnuty, s výjimkou informací o poskytnutí omluvy či jiného
zadostiučinění.
------------------------------------------------------------------
21) Například zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za
škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích
a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 22
Právo na zablokování či likvidaci osobních údajů nemůže
subjekt údajů požadovat, jestliže je správce povinen osobní údaje
zpracovávat na základě zákona nebo pokud by tím mohla být
způsobena újma na právech třetích osob.
§ 23
Náprava nemajetkové újmy
(1) Jestliže osoba, která vykonává pro správce či
zpracovatele činnosti na základě smlouvy, poruší uložené
povinnosti, má subjekt údajů právo požadovat,
a) aby se zdržela takového jednání, odstranila takto vzniklý stav
či poskytla na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění,
b) aby zlikvidovala osobní údaje, které neoprávněně zpracovává,
c) aby zaplatila peněžitou náhradu újmy, která vznikla porušením
jeho práva na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či
práva na ochranu jména.
(2) Neposkytne-li tato osoba na svoje náklady omluvu nebo
jiné zadostiučinění nebo nezaplatí peněžitou náhradu, je povinen
za ni tuto povinnost splnit správce nebo zpracovatel.
(3) Poruší-li uložené povinnosti osoba, která je ke správci
nebo zpracovateli v pracovním poměru, řídí se její odpovědnost
zákoníkem práce.
§ 24
Osoby uvedené v § 23 se odpovědnosti zprostí, pokud prokáží,
že porušení předpisů nezavinily. Přesto však může subjekt údajů
požadovat, aby se zdržely jednání porušujícího stanovené
povinnosti, odstranily stav z takového jednání vzniklý
a zlikvidovaly osobní údaje, které neoprávněně zpracovávají.
§ 25
Náhrada škody
V otázkách neupravených tímto zákonem se použije obecná
úprava odpovědnosti za škodu.22), 23).
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 26
Povinnosti podle § 21 až 25 se obdobně vztahují i na osoby,
které shromáždily osobní údaje neoprávněně.
HLAVA III
PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO JINÝCH STÁTŮ
§ 27
(1) Do jiných států mohou být osobní údaje předány za
podmínky, že právní úprava státu, kde mají být zpracovány,
odpovídá požadavkům stanoveným v tomto zákoně.
(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, může být
předávání osobních údajů uskutečněno, jestliže
a) předávání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu
subjektu údajů, který je oprávněn jej učinit,
b) je to nezbytné k ochraně práv nebo uplatňování nároků subjektu
údajů,
c) jde o osobní údaje, které jsou součástí evidencí veřejně
přístupných nebo přístupných těm, kdo prokáží právní zájem,
avšak jen pokud se týče individuálně určeného údaje nebo údajů,
d) předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika
vázána,
e) předávání je nutné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi
subjektem údajů a správcem nebo smlouvy, která je uzavírána
v zájmu subjektu údajů, nebo
f) je to nezbytné pro záchranu života nebo pro poskytnutí
zdravotní péče subjektu údajů.
(3) Předávání osobních údajů může být uskutečněno v jiných
případech, je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a pokud
z dvoustranné smlouvy mezi správcem a přijímacím subjektem
vyplývá, že přijímací strana zajistí požadovanou ochranu osobních
údajů.
(4) Správce je povinen požádat Úřad o povolení k předání nebo
předávání osobních údajů do jiných států. O žádosti Úřad rozhodne
bezodkladně, nejpozději do 7 kalendářních dnů. Pokud v této lhůtě
Úřad nerozhodne, má se za to, že s předáním osobních údajů
souhlasí, a to na dobu, která je uvedena v žádosti. Hrozí-li
nebezpečí z prodlení, vydá Úřad rozhodnutí neprodleně. Odvolání
proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Vydá-li Úřad rozhodnutí o předávání osobních údajů,
stanoví také dobu, po kterou může správce předávání provádět.
Pokud správce poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, Úřad toto
povolení odejme. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Povinnosti podle odstavců 4 a 5 nemá správce v případě,
že tak stanoví zvláštní zákon.24)
------------------------------------------------------------------
24) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995
Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona č. 15/1998 Sb.,
a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA IV
POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU
§ 28
(1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje
nezávisle a řídí se pouze zákony a jinými právními předpisy.
(2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.
(3) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního
rozpočtu České republiky.
§ 29
(1) Úřad
a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto
zákonem při zpracování osobních údajů,
b) vede evidenci oznámení učiněných podle § 16 a registr
povolených zpracování osobních údajů (dále jen "registr"),
c) přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení tohoto zákona,
d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své
činnosti,
e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,
f) projednává přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty
podle tohoto zákona,
g) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv,
jimiž je Česká republika vázána,
h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států.
(2) Při výkonu dozoru ve formě kontroly se postupuje podle
zvláštního právního předpisu.25)
(3) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí
zpravodajské služby, stanoví zvláštní právní předpis.26)
------------------------------------------------------------------
25) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
26) § 12 zákona č. 153/1994 Sb.
HLAVA V
ORGANIZACE ÚŘADU
§ 30
(1) Úřad se skládá z
a) předsedy,
b) inspektorů,
c) zaměstnanců.
(2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a pověření
zaměstnanci (dále jen "kontrolující").
(3) Na předsedu Úřadu, inspektory a zaměstnance se vztahují
ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Platové poměry zaměstnanců Úřadu se řídí právními
předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců orgánů státní
správy.27)
(5) Zaměstnancům Úřadu přísluší náhrada cestovních výdajů
podle zvláštního právního předpisu.28)
------------------------------------------------------------------
27) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve
znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech
zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů
a obcí, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 31
Kontrolní činnost Úřadu se provádí na základě kontrolního
plánu nebo na základě podnětů a stížností občanů.
§ 32
Předseda Úřadu
(1) Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident
republiky na návrh Senátu Parlamentu České republiky.
(2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 5 let. Může být
jmenován maximálně na 2 po sobě jdoucí období.
(3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České
republiky, který
a) je způsobilý k právním úkonům,
b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem29) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti
jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.
(4) Bezúhonnou je pro účel tohoto zákona fyzická osoba, která
nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo i trestný
čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních
údajů.
(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce
poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv
funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy
a členství v politických stranách a hnutích.
(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být
v dalším pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost
s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké,
pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato
činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost
a nestrannost Úřadu.
(7) Z funkce je předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat
některou z podmínek pro jeho jmenování.
(8) Z funkce může být předseda odvolán také tehdy, jestliže
nevykonává po dobu 6 měsíců svoji funkci.
------------------------------------------------------------------
29) Zákon č. 451/1991 Sb.
Inspektoři Úřadu
§ 33
(1) Inspektora jmenuje a odvolává prezident republiky na
návrh Senátu Parlamentu České republiky.
(2) Inspektor je jmenován na období 10 let. Může být jmenován
opakovaně.
(3) Inspektor vykonává kontrolu, řídí kontrolu, vypracovává
kontrolní protokol a provádí další úkony, jež souvisejí s úkoly
Úřadu.
(4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů Úřadu.
§ 34
(1) Inspektorem může být jmenován občan České republiky,
který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, splňuje podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem29) a má ukončené odborné
vysokoškolské vzdělání.
(2) S výkonem funkce inspektora je neslučitelná funkce
poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv
funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy
a členství v politických stranách a hnutích. Inspektor nesmí
zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru ani
vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku
a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické
a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo
neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(3) Z funkce je inspektor odvolán, přestal-li splňovat
některou z podmínek pro jeho jmenování.
------------------------------------------------------------------
29) Zákon č. 451/1991 Sb.
HLAVA VI
ČINNOST ÚŘADU
§ 35
Registrace
(1) Do registru povolených zpracování osobních údajů se
zapisují údaje z oznámení podle § 16 odst. 2.
(2) Registraci nebo její zrušení zveřejňuje Úřad nejdéle do
2 měsíců ve Věstníku Úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon, že se
registrace nebo její zrušení nezveřejňuje. Oznámení o registraci
nebo oznámení o zrušení registrace může Úřad zveřejnit i jiným
vhodným způsobem.
(3) Registr je veřejně přístupný s výjimkou údajů uvedených
v § 16 odst. 2 písm. e) a i).
§ 36
Výroční zpráva
(1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace
o provedené kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace
a zhodnocení stavu v oblasti zpracovávání a ochrany osobních údajů
v České republice a zhodnocení ostatní činnosti Úřadu.
(2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu pro informaci
Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě
České republiky do 2 měsíců po skončení rozpočtového roku
a zveřejňuje ji ve Věstníku Úřadu.
§ 37
Oprávnění kontrolujících
Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni
a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do
jiných prostor kontrolovaných správců a zpracovatelů nebo
každého, kdo zpracovává osobní údaje, (dále jen
"kontrolovaný"), pokud to souvisí s předmětem kontroly; do
obydlí mohou vstupovat pouze v případě, že tato slouží také
k provozování podnikatelské činnosti,
b) požadovat na kontrolovaných a na jiných osobách, aby ve
stanovených lhůtách předložily originální doklady a další
písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích, výpisy
a zdrojové kódy programů, pokud je vlastní, výpisy a opisy dat
(dále jen "doklady"), pokud to souvisí s předmětem kontroly,
a provádět vlastní dokumentaci,
c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem,30) jakož i dalšími
skutečnostmi, které jsou chráněny povinností mlčenlivosti,
d) požadovat na fyzických i právnických osobách poskytnutí
pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících
skutečnostech,
e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí
musí kontrolovanému písemně potvrdit a na jeho žádost mu
ponechat kopie převzatých dokladů,
f) pořídit kopie obsahu paměťových médií, obsahujících osobní
údaje, nacházejících se u kontrolovaného,
g) požadovat, aby kontrolovaní podali ve stanovené lhůtě písemnou
zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,
h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných v případech,
kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.
------------------------------------------------------------------
30) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38
Povinnosti kontrolujících
(1) Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolující, u nichž se
zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným nebo k předmětu kontroly
jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
(2) Kontrolující je povinen bezprostředně po tom, co se dozví
o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to
předsedovi Úřadu.
(3) O námitce podjatosti kontrolujícího rozhodne předseda
Úřadu bez zbytečného odkladu. Do rozhodnutí o námitce podjatosti
činí kontrolující pouze úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti se nelze odvolat.
(5) Kontrolující jsou povinni
a) prokázat se kontrolovanému průkazem kontrolora,
b) oznámit kontrolovanému zahájení kontroly,
c) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných,
d) předat neprodleně převzaté doklady, jakož i kopie paměťových
médií kontrolovanému, pominou-li důvody jejich převzetí,
e) řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě,
zničení, poškození nebo zneužití,
f) pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu
kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Povinností
mlčenlivosti není dotčena oznamovací povinnost podle zvláštních
zákonů. Povinnost mlčenlivosti přetrvává i po skončení
pracovněprávního vztahu k Úřadu. Povinnosti mlčenlivosti může
kontrolujícího zbavit předseda Úřadu. Povinnost mlčenlivosti se
nevztahuje na anonymizované a zobecněné informace.
(6) Kontrolní protokol obsahuje zejména popis zjištěných
skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních
předpisů, které byly porušeny, a opatření, která byla uložena
k nápravě, a stanovení lhůt, do kdy je třeba je učinit.
V kontrolním protokolu se uvádí označení Úřadu a jména
kontrolujících na kontrole zúčastněných, označení kontrolovaného,
místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, skutečný stav,
označení dokladů a ostatních dokumentů a zjištění, o které se
protokol opírá. Kontrolní protokol podepisují kontrolující, kteří
se kontroly zúčastnili.
(7) Povinností kontrolujících je seznámit kontrolované
s obsahem kontrolního protokolu a předat jim jeho stejnopis.
Seznámení s kontrolním protokolem a jeho převzetí potvrzují
kontrolovaní podpisem kontrolního protokolu. Odmítne-li
kontrolovaný seznámit se s kontrolním protokolem nebo toto
seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v kontrolním
protokolu.
§ 39
Každý je povinen v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout
kontrolujícím při výkonu jejich činnosti potřebnou součinnost.
Opatření k nápravě
§ 40
(1) Zjistí-li kontrolující, že došlo k porušení povinností
uložených tímto zákonem, uloží inspektor, jaká opatření je třeba
učinit, aby byly zjištěné nedostatky odstraněny, a stanoví lhůtu
pro jejich odstranění.
(2) Byla-li uložena likvidace osobních údajů, jsou osobní
údaje do likvidace blokovány. Proti uložení likvidace může správce
podat námitku k předsedovi Úřadu. Do doby, než bude o námitce
rozhodnuto, musí být osobní údaje blokovány. Proti rozhodnutí
předsedy lze podat žalobu podle předpisů o správním soudnictví. Do
doby, než bude soudem rozhodnuto, jsou údaje blokovány.
(3) Kontrolovaný je povinen ve stanovené lhůtě podat zprávu
o přijatých opatřeních.
§ 41
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje
podle správního řádu,31) pokud ustanovení tohoto zákona nestanoví
jinak.
------------------------------------------------------------------
31) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění zákona č. 29/2000 Sb.
§ 42
Provozováním informačních systémů nakládajících s osobními
údaji podle dosavadních předpisů se rozumí zpracování osobních
údajů.
§ 43
Oprávnění a povinnosti při dozoru
Oprávnění a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných osob
se řídí zvláštním právním předpisem,25) pokud tento zákon
nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
25) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
HLAVA VII
SANKCE
§ 44
Přestupky
(1) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 50 000 Kč bude
potrestána osoba, která je ke správci nebo zpracovateli
v pracovním nebo jiném obdobném poměru nebo pro něj vykonává
činnosti na základě dohody, nebo osoba, která v rámci plnění
zákonem uložených oprávnění a povinností přichází do styku
s osobními údaji správce nebo zpracovatele, pokud poruší povinnost
mlčenlivosti uloženou podle tohoto zákona.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 25 000 Kč bude
potrestána osoba uvedená v odstavci 1, pokud poruší jinou
povinnost stanovenou tímto zákonem.
(3) Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní
právní předpis.32)
(4) K projednávání přestupků je příslušný Úřad.
------------------------------------------------------------------
32) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 45
Pořádková pokuta
Osobě, která neposkytne Úřadu při výkonu kontroly potřebnou
součinnost, může být uložena pořádková pokuta do výše 25 000 Kč,
a to i opakovaně.
§ 46
Pokuty správcům a zpracovatelům
(1) Pokutou do výše 10 000 000 Kč bude potrestán správce nebo
zpracovatel, který poruší povinnost uloženou mu podle tohoto
zákona.
(2) Pokud správce nebo zpracovatel do 1 roku ode dne, kdy
nabylo rozhodnutí o uložení pokuty právní moci, porušil povinnosti
uložené mu tímto zákonem opakovaně, může mu být uložena pokuta do
výše 20 000 000 Kč.
(3) Správce nebo zpracovatel, který maří kontrolu prováděnou
Úřadem, může být potrestán pořádkovou pokutou do výše
1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
(4) Porušení povinností projednává Úřad.
(5) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází Úřad
zejména z povahy, závažnosti, způsobu jednání, míře zavinění, doby
trvání a následků protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán
porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu vybírá Úřad. Pokutu vymáhá územní finanční orgán
podle zvláštního právního předpisu.33)
(8) Výnos pokut je příjmem rozpočtu republiky.
------------------------------------------------------------------
33) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
HLAVA VIII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 47
Opatření pro přechodné období
(1) Každý, kdo zpracovává ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona osobní údaje a na něhož se vztahuje povinnost oznámení
podle § 16, je povinen tak učinit nejpozději do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Zpracování osobních údajů prováděné před účinností tohoto
zákona je nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 1 roku od
účinnosti tohoto zákona.
§ 48
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů
v informačních systémech.
ČÁST DRUHÁ
§ 49
Novela trestního zákona
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona
č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1966 Sb.,
zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona
č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb.,
zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona
č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb.,
zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního
soudu ČSFR ze 4. 9. 1992, zákona č. 290/1993 Sb., zákona
č. 38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb.,
zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 103/1997 Sb., zákona
č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb.,
zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb.,
zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona
č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.
a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 178 odstavec 1 zní:
"(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní,
jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné
v souvislosti s výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím
svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým
trestem.".
2. V § 178 odst. 2 se za slovo "kdo" vkládá slovo "osobní".
ČÁST TŘETÍ
§ 50
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se
mění takto:
1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
"(3) Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů
a informací podle zvláštního právního předpisu.1)
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na
informace o životním prostředí.".
2. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně
poznámky pod čarou č. 3a) zní: "Na tyto subjekty se pro tento účel
nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního
právního předpisu.3a)
------------------------------------------------------------------
3a) § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů a o změně některých zákonů.".
3. V § 8 se odstavce 1 a 2 včetně nadpisu a poznámky pod
čarou č. 5) zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s výjimkou
ustanovení § 16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem
1. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
