Základní badatelské zaměření Střediska spočívá ve teoretickém a terénním výzkumu doby římské a stěhování národů ve středoevropském prostoru, se samozřejmým důrazem na území Moravy. Jeho pracovníci se věnují zkoumání široké škály vztahů mezi Římskou říší a barbarským světem, v níž se v průběhu staletí střídají a prolínají období konfrontací a nekonfliktních sousedských vztahů, akulturace a integrace. Tento vývoj vede pak ke vzniku nových kulturních, socio-politických a etnických struktur v období stěhování národů a k položení základů, na nichž se utvářela raně středověká Evropa. Výzkumy Střediska jsou převážně mezinárodního charakteru a jsou vedeny v rámci řady mezinárodních společných projektů s partnery z Rakouska, Německa, Francie, Slovenska atd. Středisko ke svým terénním i teoretickým výzkumům rovněž využívá základny Archeologického ústavu v Dolních Dunajovicích. Odtud jsou prováděny a organizačně zajišovány terénní výzkumy, realizované především na nejvýznamnější římské lokalitě na našem území, Hradisku u Mušova. Další odkryvy realizuje Středisko pro dobu římskou a dobu stěhování národů na vybraných germánských sídlištích a pohřebištích, na tzv. krátkodobých táborech římské armády na našem území. Pracovníci Střediska se též aktivně podílí na záchranně archeologického dědictví našeho státu při četných záchranných výzkumech. Středisko je taktéž činné na poli popularizace výsledků vědeckého bádání, spolupracuje s různými institucemi na přípravě a realizaci výstav, jeho pracovníci pravidelně přednáší pro širokou veřejnost. Pracovníci střediska se podílí na výuce archeologie a klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

pracovníci oddělení:

• doc. PhDr. Jaroslav Tejral, DrSc. (vedoucí)
• Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.
• Mgr. Ondrej Šedo, Ph.D.
• Mgr. Soňa Klanicová

Projekty a badatelské programy: 

1. Doba římská

Výzkumy lokality Hradisko u Mušova.

V současnosti řeší pracovníci grantový projekt GA ČR „Aktuální úkoly výzkumu a záchrany římsko-antických památek u Mušova“. Nové archeologické nálezy římských stavebních a opevňovacích struktur na „Hradisku-Burgstallu“ u Mušova, stovky drobných předmětů a mincí antického původu i jejich poloha hluboko na neřímském území, zařazuje naleziště k nejvýznamnějším objevům limitní a římsko-provinciální archeologie ve střední Evropě. Výsledky zdejších výzkumů, jejichž zpracování je připraveno do tisku, mají široký mezinárodní ohlas a jsou využívány i pro prestižní projekty v rámci EU. Zbývá však řada nedořešených problémů. Kromě situací, naznačujících využívání plochy již v době augustovsko-tiberiovské, jde především o zjištění skutečného rozsahu a charakteru římských aktivit ve 2. st. a o problémy spojené s obdobím po markomanských válkách. Uzavření Commodova míru (180 po Kr.) zřejmě neznamenalo úplné přerušení římského kulturního vlivu. Projekt se dále zaměřuje na archeologické doklady katastrofických událostí v období, které později následovalo. Souvisejí zřejmě s novými migračními vlnami, zasahujícími naše země na poč. 3. stol. Nechybějí ani náznaky zhoršování podnebí. Výzkum má proto interdisciplinární charakter, jehož cílem bude též zachytit změny přírodního prostředí. Neodkladným a neméně důležitým cílem je však zajistit lokalitu, jejíž plocha na základě dosavadních zjištění nabyla značného rozsahu, z hlediska ochrany kulturního dědictví, nebo aktivity amatérských hledačů, které jsou zejména v poslední době značně rozsáhlé, způsobují nedozírné škody.

Migrace, akulturace a romanizace ve světle nových výzkumů.

Nové výsledky terénních výzkumů i teoretického bádání do značné míry změnily dosavadní představy o migračních pohybech barbarských populací k jihu v období markomanských válek. Důležité je zjištění o koncentraci cizorodých kulturních a zřejmě i etnických prvků ze vzdálenějších severních končin barbarského světa v místech, která podle svědectví ostatního nálezového materiálu byla doménou římské armády, případně i na území samotných provincií. Takovýto obraz umožňuje uvažovat o záměrném usazování externích barbarských družin v blízkosti římských vojenských struktur, ba dokonce o jejich využívání v rámci římských pomocných sborů. Zvláště po skončení markomanských válek způsobily takto navázané kontakty, zprostředkované nejspíše imigranty z některých oblastí kultury przeworské, příp. z oblastí při ústí Visly, nenadálý rozvoj obchodní i kulturní výměny mezi jihem a severem a přispěly k formování barbarských kultur mladší doby římské v severnějších pásmech Evropy. V zóně přiléhající k Dunaji jsme dokonce svědky částečné romanizace místního prostředí.

Transformation. Die Entstehung einer gemeinsamen Kultur in den Nordprovinzen des Römischen Reiches von Britannien bis zum Schwarzen Meer.

Úspěchy, kterých bylo v oblasti bádání o době římské dosaženo, vedly k tomu, že ARÚB byl přizván ke spolupráci na tomto projektu, který probíhá v rámci programu ”Culture 2000” při Evropské komisi. Kromě SRN (celý projekt koordinuje Römisch-Germanisches Zentralmuseum Mainz) se na něm podílí badatelé z Velké Británie, Holandska, Francie, Itálie, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Bulharska a Polska.

Společný projekt s Römisch-Germanisches Zentralmuseum v Mohuči Das germanische Königsgrab von Mušov in Mähren.

Výsledkem bylo stejnojmenné rozsáhlé dílo (3 svazky, 679 str.; 131 tab., ed. J. Tejral a J. Peška). Společného zpracování se účastnila řada předních badatelů z Německa (E. Künzl, S. Künzl, C. von Carnap Bornheim, A. B. Follmann-Schulz ad.), Rakouska (K. R. Krierer), Francie (M. Feugére), Dánska (J. Ilkjaer) a ČR (J. Tejral, J. Peška. E. Droberjar ad.). Publikace, které se dostalo neobyčejné odezvy zejména v zahraničí, vychází ze společného česko-německého projektu a byla vydána Römisch-Germanisches Zentralmuseum v Mohuči a Archeologickým ústavem AV ČR v Brně. Ve třech dílech detailně analyzuje jednotlivé složky neobyčejně bohatého inventáře germánského královského hrobu, zjištěného v blízkosti římských vojenských zařízení u Mušova, který byl uložen do země zřejmě v době markomanských válek Marka Aurelia (166-180). Inventář nevylučuje, že šlo o římského spojence. Nález sám a jeho zveřejnění představuje zásadní průlom v chápání proměn germánských společenských elit v době římské. Další větší studie, založená na novém archeologickém materiálu, dokládají, že v oblasti středního Podyjí již v době před římským vojenským zásahem vzniklo důležité germánské mocenské centrum a že právě zde se nacházela sídelní oblast hlavních aktérů válek – Markomanů, jejíž sporná lokalizace výrazně zasáhla do mezinárodní diskuse o sídelním vývoji germánských kmenů ve střední Evropě.

2. Doba stěhování národů

1999-2001 projekt CNRS a AV ČR ”La formation de la civilisation ”mérovingienne” en Europe orientale et occidentale”. Zaměřil se na poznání společných prvků kulturních a historických procesů, odehrávajících se v době definitivního rozpadu římských mocenskopolitických struktur i následného vytváření raně středověkých ”gentes” a barbarských království.Výsledkem byla celá řada studií a tři monografické sborníky. Na základě nejnovějších poznatků se pokusily poodhalit osudy místního svébského obyvatelstva, obývajícího naše země v prvních čtyřech stoletích po Kr., doložit rozpad jeho původních sídelních struktur, zachytit podstatu prvních akulturačních procesů v oblasti střední Evropy a nově definovat význam východních, jezdecko-nomádských elementů, pronikajících z východní Evropy. Publikované práce přinesly i nové pohledy na postupný zánik římských mocensko- politických struktur v Podunají a jejich proměny v důsledku stále intenzivnějšího prosycování římského vojenského aparátu barbarskými bojovými družinami, působícími jako nájemné vojsko jak k obraně hranice (limitanei), tak v rámci pozdně antické mobilní armády (comitatenses). 

Merovejská civilizace a střední Podunají. Výzkum probíhal opět v rámci česko-francouzského výzkumného programu ”La formation de la civilisation mérovingienne” a projektu GA ČR č. 404/99/0427 ”Oblast severně od středního Dunaje mezi rozpadem západořímské říše …”. Důležité výstupy ve formě větších studií a zejména pak rozsáhlá monografie ”Beiträge zur Archäologie und Geschichte des mittleren Donaugebietes in der Völkerwanderungszeit”, přinášející zpracování a rozsáhlý katalog veškerých podunajských nálezů, byly věnovány otázce vzniku raně středověkých ”gentes” a barbarských království, vyrůstajících v oblasti středního Podunají jako důsledek mocných migračních a převrstvovacích pohybů v průběhu 5. století. Ukazují na zvláštní význam jezdecko-nomádských prvků v období Attilova hunského kmenového svazu při vytváření nových kulturních a mocensko-politických struktur u barbarských kmenů ve středním Podunají, které vyvrcholilo ve druhé polovině 5. stol., po rozpadu tzv. ”hunské říše”. Práce vykreslují nový, do značné míry modifikovaný obraz archeologického a historického vývoje v oblasti středního Podunají v průběhu 5. stol. a všímají si zejména společných jevů, které spojují oblast středního Podunají s merovejským západem. Dokládají souběžnost vývoje v obou oblastech a značný význam pozdně antických a mediteránních tradic při formování kultur časného středověku. 

Naše země na počátku středověku. Výzkum je zaměřen na poznání poměrů v našich zemích v době poslední fáze neslovanského osídlení. Byl řešen převážně rámci projektu GA ČR č. 404/99/0427. Jeho výsledkem je inventarizace a katalogizace veškerých nálezů, včetně materiálu z nových velkých nekropolí (Šakvice, Holubice, Čejkovice, Lužice, Bučovice, Šakvice), charakterizovaných výraznými prvky merovejské kultury a příznačnou labsko-germánskou keramikou. Kromě vyhotovení katalogů bylo problému těchto pohřebiš, připisovaných historickým Langobardům, věnováno několik větších studií. První koriguje dosavadní archeologickou chronologií nálezů ze 6. stol. na základě materiálu z Maďarska a Itálie, druhá, pro sborník ”Die Langobarden-Herrschaft und Identität”, vydávaný Forschungstelle für Geschichte des Mittelalters Rakouské akademie věd, se zabývala problémem etnické a kulturní kontinuity, případně diskontinuity v oblasti středního Podunají na počátku středověku. Studie má význam také pro datování prvotní slovanské osídlovací vlny. 

3. Ostatní

Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum. 

Kromě dalších důležitých mezinárodních projektů (viz seznam) se proces integrace vědeckého bádání, pěstovaného ve Středisku pro výzkum doby římské a doby stěhování národů, s vědou ve vyspělých evropských státech, projevuje v dlouhodobém programu ”Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum”, v němž, spolu s ARÚB, participuje větší počet zahraničních institucí, především Institut für Ur- und Frühgeschichte der Universität Wien, Archäologisches Institut der Universität zu Köln am Rhein, Archäologisches Landesmuseum von Schleswig, Archeologický ústav SAV v Nitře a další. Cílem je diskuse o nejpalčivějších otázkách časně historického vývoje ve střední Evropě. Probíhá na každoročních konferencích, pořádaných střídavě v jednotlivých zemích. Pořadatelem anebo spolupořadatelem je vždy ARÚB. Od roku 1999 bylo organizováno 7 mezinárodních setkání (Nitra, Brno-Kravsko, Wien-Zwettl, Schleswig-Schloss Gottorf, Nitra, Wien).

Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. 

Jako mezinárodní uznání výsledků archeologického bádání Střediska v rámci ARÚB lze chápat skutečnost, že jsme byli vyzváni k vytvoření některých hesel pro základní vědeckou edici Reallexikon der Germanischen Altertumskunde (Hoops Lexikon, Göttingen). Vypracována byla mj. hesla Markommanen, Markommanenkriege, Mušov, Smolín atd. 

Výstavy

Výběrová bibliografie