Jiří KROUPA
Tři návraty k Rumohrovi. /Three Returns to Rumohr./.  /3-21/
Článek se věnuje osobě Karla Friedricha Rumohra, zakladatele vědecké disciplíny dějin umění, a to v souvislosti s pozdějšími ohlasy jeho teorií. První nalezneme u architekta Gottfrieda Sempera po polovině 19. století, následovaného Moritzem Thausingem, skrze něhož Rumohrovy ideje významně působily na program vídeňské školy dějin umění. V roce 1920 se k Rumohrovi vrací Julius Schlosser, ovlivňující Václava Richtera a Vincence Kramáře. Poslední stopy Rumohrova myšlení jsou v současnosti přítomné v pracích Michaela Baxandalla. Závěr studie se zabývá třemi koncepcemi pozdního osvícenství, tematizovanými v současném diskurzu dějin umění.

Karel SRP
Dějiny umění podle Meyera Schapira. /Meyer Schapiro and the History of Art./.  /22-40/
Mayer Schapiro patří k významným postavám, které přispěli k překotnému rozkvětu dějin umění na americkém kontinentě po druhé světové válce. Příspěvek Karla Srpa je vůbec první studií z pera českého autora, věnované tomuto historikovi umění, jenž vycházel z mnoha inspirací a proslul širokým spektrem zájmů. Článek si všímá všech důležitých Schapirových aktivit a vyzdvihuje jeho vlastní, nezanedbatelný přínos moderní uměnovědě.

Johana KOFROŇOVÁ
Problematika sakrálního prostoru po tridentském koncilu ve světle názorů církevních autorit. /The Approach to Sacred Space in the Writings of the Ecclesiastical Authorities after the Council of Trent./.  /41-54/
Příspěvek se soustřeďuje na interpretaci sakrálního prostoru bezprostředně po tridentském koncilu a na počátku 17. století. Z jednotlivých církevních představitelů si všímá názorů jezuity Molana, kardinála Paleottiho z Boloně, Karla Boromejského a několika dalších významných osobností. Na konkrétních stavbách pak sleduje koncepci jejich liturgického prostoru, odrážející jednotlivé teze.

Keith HOLZ
Exile Artists Look Back: Between the Tunnel Vision of Antifascism and the Constraints of Appeasement. /Exiloví umělci se ohlížejí zpátky: Mezi ideologií antifašismu a restriktivní politikou appeasementu./.  /55-68/
Studie Keitha Holze pojednává o šesti dílech německých umělců (Hanns Kralik, Heinz Lohmar, John Heartfield, Dorothea Koeppenová), kteří žili v letech 1933-1939 v pražském nebo pařížském exilu. V daných pracích se soustřeďovali na tematiku antifašismu, kritiku politiky appeasementu, uplatňované vůči Německu, dále na reflexi nástupu NSDAP k moci, problematiku postavení žen v nacistickém Německu a na perzekuci židů. V závěru autor pojednává v obecnější rovině o postavení a vyjadřování exilových umělců, ovlivněných dobovými událostmi včetně restriktivní politiky appeasementu.


ARCHIV / ARCHIVES

Jiří PADRTA
Dodatky ke knize: Guillaume Apollinaire, O novém umění..  /69-77/
Přítomný text napsal Jiří Padrta v roce 1968 jako doslov k českému výboru ze statí Guillauma Apollinaira, jehož vydání připravovalo nakladatelství Odeon. Zmíněná kniha však vyšla až o šest let později s doslovem Luboše Hlaváčka, čímž zůstával Padrtův text dosud nepublikován.

Lubomír SLAVÍČEK
K odchodu Vincence Kramáře ze Státní sbírky starého umění v roce 1939. (Dva neznámé dopisy Eugena Dostála a Alberta Kutala Kramářovi.).  /78-81/
Nález dvou neznámých dopisů, adresovaných Vincenci Kramářovi, je výsledkem pokračujícího bádání v jeho objemné pozůstalosti. Do širších souvislostí je uvádí text Lubomíra Slavíčka, který se zabývá důvody Kramářova nuceného odchodu ze Státní sbírky starého umění v roce 1939 i dobovým hodnocením jeho galerijní činnosti.


ZPRÁVY / NEWS

Friedrich FUCHS
Die Kunst der Parler und der Dom zu Regensburg..  /81-86/
První část článku sleduje vlivy pražského parléřovského stylu na sochařskou výzdobu řezeňského dómu. V části druhé autor uvažuje o spojitostech staršího architektonického řešení v Řezně s pražskou katedrálou sv. Víta. Nalezená kamenická parléřovská značka na soklu řezeňské stavby vypovídá u přímé účasti některého z členů této stavitelské rodiny, přičemž není vyloučena přítomnost samého Petra Parléře.

Petr PAVELEC
Pozdně gotické nástěnné malby v kostele sv. Máří Magdaleny v Chvalšinách..  /86-92/
Průzkum omítkových a malířských vrstev v kostele sv. Máří Magdalény v Chvalšinách, provedený v letech 1995-1996, odhalil dosud neznámé nástěnné pozdně gotické malby. Studie se zaměřuje v širším kontextu především na obraz Posledního soudu, umístěný na ploše východního klenebního čela. Vedle toho se věnuje i ostatním nalezeným malbám, pokrývajícím stěny a architektonické články interiéru kostela.

Andrzej KOZIEŁ
Unknown Silesian Source for the Statue of St Luitgard on Charles' Bridge in Prague..  /92-95/
Článek upozorňuje na nový pramen, který pravděpodobně působil na genezi sousoší sv. Luitgardy, díla Matyáše Bernarda Brauna. Tím byly grafické tisky s Viděním sv. Luitgardy, provedené podle návrhu Michaela Willmanna. Autor článku dokazuje, že tento slezský prototyp byl znám v českém cisterciáckém prostředí, čímž mohl přímo ovlivnit objednavatele sousoší, plaského opata Eugena Tyttla.

Pavla SADÍLKOVÁ
Fenomén smrti v české kultuře 19. století..  /95-96/


RECENZE / REVIEWS

Ivo KOŘÁN
Braunové.. (Martin Pavlíček)  /96-100/

Mojmír HORYNA…
Toskánský palác v Praze.. (Pavel Vlček)  /100-102/

Werner OECHSLIN
Moderne entwerfen. Architektur und Kulturgeschichte.. (Jindřich Vybíral)  /102-105/

Werner OECHSLIN
Stilhülse und Kern.. (Jiří Kroupa)  /105-108/

Ursula A. SCHNEIDER (ed.); Judith BAKACSY (ed.)
Paul Engelmann (1891-1965)…; Paul Engelmann und das mitteleuropäische Erbe…. (Christopher Long)  /109-111/

Vít HAVRÁNEK (ed.)
Akce slovo pohyb prostor. Experimenty v umění šedesátých let.. (Petr Wittlich)  /111-112/

Rostislav ŠVÁCHA (ed.)
Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře.. (Kateřina Lopatová)  /113-114/
Anotace..  /114-116/
Z přírůstků uměleckohistorické literatury..  /116-121/
Zásady úpravy textu..  /12/2