|
|
Close Help | ||||||||||||||
|
Úvahy a postřehy Určitě je vždycky dobré dát každou zajímavou nebo důležitou myšlenku či informaci do písemné podoby, aby nám tak snadno nezapadla v naší paměti a aby se tak lépe zachovala. Navíc je vždycky dobré nenechávat si věci pro sebe, ale podělit se o ně s ostatními. A právě k naplnění této myšlenky neizolovat se před ostatními, neskrývat své úvahy a záměry a nakonec i těžit z pravidla "více hlav více rozumu" má posloužit tato část mé prezentace.
(27.5.2002) Už dříve jsem upozorňoval, že se každého z nás určitě dotkne přečíslování pevných telefonních stanic, které proběhne v noci na 22. září 2002. Souvisí to s novou možností pohybu na trhu telefonních operátorů. Bude tedy dobré orientovat se v tom a vědět, co znamená Volba operátora Služba volba operátora umožňí zákazníkům připojeným pevnou linkou zvolit si u jednotlivých volání vytočením čtyřmístného předčíslí kteréhokoliv jiného operátora, přes jehož síť se konkrétní hovor uskuteční. Zákazník pak za tento hovor zaplatí cenu stanovenou alternativním operátorem. Tento způsob volby operátora, při kterém si účastník vybírá provozovatele pro každé volání zvlášť, se nazývá Call-by-Call, Carrier Selection. Zákon ukládá zavedení této služby do 30. června 2002. Naproti tomu, pevné nastavení předvolby, kdy je operátor pevně přednastaven, se nazývá Carrier Preselection. Účastník si vybere operátora předem a všechna další volání jsou potom automaticky směrována přes vybraného operátora bez nutnosti vytáčení speciálních kódů. Službu účastník objedná u vybraného operátora, který službu objedná u Českého telecomu. Zákon ukládá zavedení služby od 1. ledna 2003. Přečíslování telefonních stanic V noci z 21. na 22. září 2002 dojde v ČR k zásadní změně v používání telefonních čísel. Je to vyvoláno celosvětově platnými mezinárodními doporučeními, na základě kterých vydal Český telekomunikační úřad dne 24. 9. 2000 nová pravidla číslování (číslovací plán). Otevírá se tím prostor pro další výhledové služby, např. mobilní sítě a možnost začlenění dalších operátorů do sítě v rámci liberalizace telekomunikačního trhu. Změny v číslech jsou vynuceny tím, že číselná kapacita se vyčerpala. Musí tedy dojít k přerozdělení číslovacího prostoru. V rámci uvažovaných změn je výhodné současně provést i přechod od otevřeného schématu číslování k uzavřenému. Pro uzavřené schéma číslovacího plánu je charakteristické, že je vždy nutné volit národní číslo, bez ohledu na to, zda voláme místně, nebo meziměstsky. Znamená to, že budeme volit vždy stejný počet 9 číslic. Počet současných 159 číslovacích oblastí (UTO) bude redukován na 72 nových číslovacích oblastí ve 14 telefonních obvodech, přičemž:
Účastníky připojené dosud na analogovou ústřednu čeká nejdříve přečíslování do digitální sítě. Zásadní změna platná pro všechny účastníky bude spočívat v tom, že účastník bude volit vždy celé národní číslo, a to bez přestupného čísla do meziměstské sítě (prefixu) "0". Přestupné číslo do mezinárodní sítě zůstává "00". Změny pro účastníky lze rozdělit podle složitosti do čtyř základních skupin:
Každému účastníkovi již byla doručena informace o přečíslování. Na internetových stránkách většiny operátorů (viz odkazy na konci) je v provozu převodní formulář, kde je možné získat údaje o nových číslech libovolných účastníků pevné telefonní sítě. Předpokládá se, že přehled bude vydán i v tiskové podobě a na CD. Od června 2002 bude k dispozici i automatická služba pro přečíslování na tel. čísle 14111, kde po volbě existujícího čísla bude automaficky oznámeno nové číslo platné po přečíslování. Přenositelnost čísla Přenositelnost čísla je jedna z nejzajímavějších a možná nejsložitějších služeb moderních telekomunikačních sítí. Umožňuje každému člověku zachovat si své telefonní číslo při změně operátora, místa bydliště, či pouze služeb (např. přechod na ISDN). Zdaleka ne všude je přenositelnost nabízena ve všech třech zmíněných variantách. Největší důraz se klade na zachování čísla při změně operátora. V ČR toto musí být podle zákona zajišťováno již od 1. ledna 2003. Omezení může nastat při geografické přenositelnosti. Pokud účastník nemění svůj telefonní obvod, nic nebrání ponechat si své účastnické číslo. Přenesení účastnického telefonního čísla do jiného obvodu však nebude možné, protože účastnické číslo nese informaci o tarifu. Přenositelnost čísla výrazně posiluje konkurenci mezi operátory, kdy zákazníci mohou snadno přejít k jiné společnosti, jež aktuálně nabízí např. nižší poplatky nebo lepší služby. Tuto myšlenku mohou poněkud komplikovat nevhodné smlouvy s několikaletými úpisy operátorům, různé poplatky nebo nutnost koupě nového telefonu. Ostatně i sama služba přenositelnosti čísla není zadarmo. Uživatel si tedy změnu operátora musí dobře rozvážit, i když mu číslo zůstane zachováno. Další informace najdete na:
(26.4.2002) Ve čtvrtek 25.4.2002 ve 23:10 odvysílala Česká televize na programu ČT1 publicistický pořad L. Rakušanové a J. Krejčíka ml. "Cesta k průměrnosti". Jak se v podtitulu píše, je to dokument "O podpoře vědy a výzkumu, kterou zdaleka nelze měřit jen penězi". Pořad byl opakován 26.4. v 5:30 na ČT2, 26.4. v 11:30 na ČT1 a 31.4. ve 4:25 na ČT1. Pořad je to hodně zdařilý, snad si ho lidé z vědecké komunity nenechali ujít. V diskusním (e-mailovém) fóru 'Czech Science' už vykrystalizoval názor, že by tento dokument mohl být dobrým impulsem pro další širší diskusi o této věci. Stejné téma bylo probíráno nejen v ČT, ale v pátek 26.4.2002 i v Hospodářských novinách. Oba články z Hospodářských novin o tom, že stát dává na vědu a výzkum méně peněz, než je běžné v Evropské unii, vám nabízím na jiném místě. Na internetu by tomuto mělo být věnováno (iDnes?) chatové fórum. Pravidelně se s tím doposud setkáváme jen ve víkendových přílohách velkých novin, kde bývají články dosti zdařilé. Nejen já, ale i mnozí ostatní účastníci diskusního fóra 'Czech Science' si myslíme, že nebude na škodu, když se podobné diskuse zase trochu rozproudí a oživí se požadavky, aby byl konečně splněněn dávný slib, že se bude na vědu dávat aspoň těch 0.7 % (průměr v EU je prý teď už 0.9 %). Už jsem se o tom zmiňnoval v této prezentaci v jiné souvislosti a názory ostatních kolegů mi dávají za pravdu. Je hodně důležité prezentovat v televizi nejen českou vědu, ale vědu vůbec. Těch pořádů je tam velice málo a když už se vysílají (například Vědník P. Jakeše) jsou stále více odsunovány do nočních hodin na ČT2. Vědník je přitom často neodvysílán, protože ho vytlačí sportovní přenosy a od příštího roku má být zcela zrušen. V diskusním fóru 'Czech Science' zazněl názor, že by bylo vhodné napsat petici řediteli ČT s žádostí, aby se pravidelně (alespoň jednou za 2 týdny, když ne každý týden) v rozumnou dobu (např. ve 21:30, když už ne dříve) na ČT2 vysílal pořad o vědě (přejaté programy ze zahraničí, vlastní tvorba, publicistika, ...). Souhlasím s tím, že kdyby to podepsalo aspoň 1000 lidí a psalo se o tom v novinách, možná by to mělo nějaký efekt. Jsem přesvědčen, že televizní vysílání dokumentů o vědě je mnohem důležitější, než psané články v novinách či časopisech. Já osobně bych tu petici rozhodně podepsal. Stejně jako kolega Fajkus se totiž domnívám, že pokud se nebude věda prezentovat, nebude mít společenskou prestiž a politici nebudou mít důvod dělat z vědy a výzkumu téma své kampaně, nebudou považovat za čest zúčastnit se zahajovacích ceremoniálů u nás pořádaných mezinárodních konferenci (máme své konkrétní zkušenosti z organizování Evropského kongresu elektronové mikroskopie v r. 2000 v Brně). A nepochybuji o tom, že dokumenty o vědě a výzkumu budou sledované se značným zájmem i lidmi, kteří mají k věde dost daleko (naše americká učitelka angličtiny sleduje ráda nejen Vědník, ale i další populárně vědecké pořady).
(12.3.2002) Určitě jste už zachytili v mediích zprávu, že v Brně se bude výrazně posilovat už i tak dost silné zázemí tradiční brněnské vědeckotechnické oblasti - elektronové mikroskopie. Naposledy o tom psala MF DNES 9. března 2002, kterýžto článek "Brno bude centrem vývoje elektronových mikroskopů" nabízím k přečtení. Je jenom škoda, že se v té souvislosti častěji medializuje brněnské VUT, méně už Masarykova univerzita a ještě vzácněji náš ÚPT AVČR. Přitom to, že je v Brně tak silné zázemí elektronové mikroskopie (určitě nejsilnější z bývalého "východního" bloku), lze přičítat právě minulým (ale myslím, že i současným) aktivitám ÚPT. Vždyť celý personální základ dnešního vedení brněnské FEI pochází buď přímo nebo potažmo z ÚPT (v minulosti byl totiž výzkum a vývoj elektronové mikroskopie a litografie brněnské Tesly velmi uzce propojen s ÚPT). A i dnes Laboratoř elektronové mikroskopie ÚPT hodně spolupracuje nejen s FEI, ale i s ostatními brněnskými firmami zabývajícími se elektronovou mikroskopií (Tescan, Delong Instruments, ..). Takže pokud se o tom nepíše, má ÚPT v oblasti medializace svých aktivit co dohánět. To však nikterak nesnižuje skutečné aktivity ÚPT na poli elektronové mikroskopie. Vždyť letos se dokonce začnou v areálu ÚPT stavět nové laboratoře elektronové mikroskopie, které nabídnou své prostory i všem komerčním oraganizacím elektronové mikroskopie v Brně, samozřejmě včetně společnosti FEI. Tato stavba by měla vyřešit problémy s malou kapacitou a nevhodným umístěním současných laboratoří. Nemalým problémem jsou vibrace, které jsou postrachem každé laboratoře elektronové mikroskopie. Prostory se budou využívat i pro výchovu studentů brněnských vysokých škol s plnou podporou akreditace Ministerstva školsví, mládeže a tělovýchovy.
Stránka aktualizována: 8. 08. 2003, 15:37
| ||||||||||
