Sokolovna

[Hovorna]

(R. P.) Dává-li se domům nebo místnostem jméno, podle jejich vlastníků nebo obyvatelů, bývá bráno za základ obyčejně přivlastňovací přídavné jméno s příponou -ov- (-ův, -ova, -ovo). Příbytek fořtův se nazývá fořtovna a podle toho i domek hajného sluje hajnovna (lépe než hájovna); šerha (biřic, žalářník) bydlíval v šerhovně, kat v katovně a ras v rasovně; židovské škole se říkávalo židovna; místnosti, kde se na školách shromažďuje učitelský sbor, říká se sborovna; je-li kde mnoho švábů, je ta švábovna atd. Je tedy lépe říkati sokolovna; mimo to se i domníváme, že tvar sokolovna je obvyklejší a rozšířenější než tvar sokolna.

Naše řeč 8, ročník 7/1923

Předchozí Pěčín

Následující Tu máš