Časopis Naše řeč

»U připojení«

[Hovorna]

Nedávno bylo vydáno prováděcí nařízení k zákonu o služebním poměru učitelů vysokoškolských. V části o volbě vrchní disciplinární komise čteme tam m. j., že se má zaslati »zvoleným volitelům po volebním lístku u připojení seznamu všech volitelů«, že se tyto lístky doručí »u připojení obálky pro zpětné zaslání«, že námitky proti volbě se mají předložiti »u připojení volebních spisů ministerstvu«. Kdybychom vyloučili z konkursu lidi, kteří umějí jezditi na úředních »šimlech«, směle bychom mohli rozepsati cenu 100.000 Kč přirozenému Čechovi, který by tomu rozuměl. Co je »u připojení«? Předložka u řídí 2. pád, ale u jakého připojení se má to a ono díti? Jako hlásková obměna předl. »v« před retnicí může ovšem »u« říditi i 6. p. (je to ovšem archaismus v živém jazyce dávno zaniklý), tedy »u připojení« může býti i tolik co »v připojení«. Ale co má tento výraz zde v češtině znamenati? Řekl kdy Čech zdravých smyslů, že sedlák oře u pohánění (nebo v pohánění) kravek nebo valachů? Co ona nařízení znamenají, domyslí se jen úředník z dob rakouských, který ví, že se v takových větách říkávalo po německu »unter Beilage«. Snad by se republika nezbořila, kdybychom i v nařízeních psali po česku, že se má volitelům poslati po jednom volebním lístku (lístek není míra, na př. loket nebo žejdlík, ani peníz, aby se měla zde vynechávati číslovka) se seznamem všech volitelů, nebo že se mají námitky poslati s volebními spisy (i s volebními spisy) ministerstvu. Či smí i u nás úřednímu nařízení rozuměti jen úředník?

Naše řeč 3, ročník 4/1920

Předchozí Snímaná pečeně

Následující Víceodvésti