Tehda, tehdy

[Drobnosti]

(F. M.) Oba tyto tvary žijí vedle sebe v češtině už od nejstarších dob a jejich historii by bylo lze sledovati ještě daleko do minulosti, do doby předčeské. Dnešní jazyk spisovný nečiní mezi nimi rozdílu, a proto je Pravidla čes. pravopisu uvádějí vedle sebe bez jakékoli poznámky. Vedle těchto dvou tvarů je ještě také příslovce tehdáž, rovněž staré a správné. Chyba se tu činívá toliko v tom, že se v příslovci tehda vyslovuje nebo píše dlouhé á místo krátkého.

Naše řeč 2, ročník 18/1934

Předchozí Švec

Následující Topol