|
|
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
Jindřich Krejčí |
|
Cíle studie jsou seznámit čtenáře s problematikou uplatnění výběrových dotazovacích šetření v demokratické společnosti, poskytnout přehled o českých výzkumech, jejich typech a metodice a kriticky zhodnotit česká šetření ve srovnání s mezinárodně uznávanými kritérii pro sociální výzkum. Studie popisuje prosazení a vývoj výzkumu veřejného mínění, který byl spojen s tématem volebních předpovědí. Zaměřuje se na problematiku používání výzkumů v politice a důsledky zpětného dopadu publikace výsledků v demokratické společnosti. Věnuje se zásadním kritikám metody kvantitativního výzkumu, upozorňuje na rizika spojená s rozvojem nových technologií a s růstem počtu šetření a na kontroverzní vztah mezi potřebami žurnalistiky a možnostmi výzkumu. Dále podává přehled o výzkumech v ČR: stručně popisuje jejich historii a současný stav, podává přehled nejdůležitějších projektů, typů výzkumů a různých druhů jejich výstupů, srovnává výsledky šetření s výsledky voleb a provádí obecné zhodnocení kvality českých výzkumů preferencí vzhledem k mezinárodně uznávaným standardům asociace AAPOR a kritériím kvality doporučeným v memorandu Německé společnosti pro výzkumná šetření DFG.
Shrnutí
Vznik, prosazení a vývoj vyzkumných šetření je pevně spojen s volebními výzkumy. Vliv výzkumů na demokracii je předmětem dikuse. Výzkum bývá považován za nástroj demokracie, který má potenciál zprostředkovat občanům vliv na rozhodování. Diktát výzkumů veřejného mínění v procesu rozhodování lze ale označit za populismus a odmítnout. To ale neznamená odmítnutí výzkumů v politice, kde slouží jako zdroje informací a politické inteligence při formulaci politik a strategii udržení moci. Šetření mohou sloužit jako pojistka proti manipulaci voleb, ale jen jsou-li nezávislé. Výzkumy pomáhají voličům při rozhodování. Mají potenciál veřejné mínění nejen měřit, ale i vytvářet. V zemích s konsolidovanou demokracií a vysokou kvalitou života je výzkum veřejného mínění běžný a publikování jeho výsledků nejsou kladeny významné překážky. Je nutné důsledně dbát na kvalitu a nezávislost výzkumu a publikovaných analýz a interpretací.
Výzkumná šetření nacházejí praktické uplatnění a produkují řadu informací, které jinak zjistit nejdou. Produkované poznání ale není vyčerpávající a samospasitelné. Východiskem nesmí být metoda, ale teoreticky podložená otázka, na kterou hledáme odpověď. Nejdůležitější faktory vývoje výzkumu jsou rozvoj informačních technologií a mezinárodní spolupráce. Nerovnováha mezi náročností organizace šetření a technickou stránkou prezentace dat je zneužitelná pro nekorektní konkurenci, a to hlavně tam, kde chybí kvalifikace na straně odběratelů výsledků. Velká většina výsledků šetření nachází uplatnění v mediálním zpravodajství. Vztah žurnalistiky a výzkumu je ale kontroverzní. Ideál mediální zprávy směřuje k prezentaci přehledných tabulek dat, odsouvá stranou teorii a generalizující interpretace a je tak v rozporu s požadavky na korektní sociální analýzu.
Český výzkum má poměrně dlouhou tradici, kontinuita jeho vývoje však byla několikrát narušena. Po roce 1989 došlo k rozvoji, podíl na celkovém výzkumu a vývoji je ale stále malý. Nyní existuje konkurenční prostředí, které disponuje know-how a technickým zázemím, jsou realizována kontinuální šetření preferencí, specializované předvolební šetření a volební výzkumy Exit Poll. K dispozici jsou různé typy výstupů. Ve výzkumu stranických preferencí u nás existují relativně spolehlivá a profesionálně připravená šetření, zároveň ale i množství aktivit nízké nebo proměnlivé kvality s kolísající spolehlivostí výsledků.
Mezinárodní kritéria kvality zahrnují administrativní normu ISO 9000, technické standardy odborných asociací, např. ESOMAR a AAPOR, a doporučení odborné komunity, např. sdružení DFG. Garantem standardů v ČR je sdružení SIMAR. Většina u nás realizovaných výzkumů nedosahuje na mezinárodní standardy v oblasti metod výběru. Důvodem pro to jsou hlavně bariéry vnějšího prostředí, které přivádějí do konfliktu požadavky na efektivitu s možnostmi organizovat vědecky založená šetření. Pravděpodobnostní metody ve srovnání s kvótním výběrem, nepřináší vždy přesnější výsledek, jejich výhodou je ale větší kontrola nad výzkumným procesem. Významná česká šetření mají dostatečnou velikost. Pozornost je věnována konstrukci otázek. Reprezentativní průzkumy preferencí jsou založeny na osobním standardizovaném rozhovoru. SIMAR určuje podrobná pravidla pro práci tazatelů, mezi kvalitou tazatelských sítí agentur ale existují rozdíly. Minimální požadavky na prezentaci výsledků jsou splňovány. Tiskové zprávy jsou kompromisem mezi sociální analýzou a požadavky mediálního zpravodajství. Ve výzkumech je obvykle zajištěna ochrana osobních údajů respondentů.
Pro zdravý chod demokracie je nezbytný svobodný přístup ke zdrojům informací včetně výstupů výzkumů. K prosazení větší profesionality v českém výzkumu je důležitá úroveň domácí poptávky a její zájem o profesionálně připravené výstupy. Podmínkou pro to není jen dostatečná ekonomická síla, ale i schopnost kvalitu ve výzkumu rozlišit. To platí i v případě kvalifikovaného přístupu k analýze dat a jejich interpretaci.
Klíčová slova
Volební preference, volební chování, volební studia, výzkumná šetření, výzkum veřejného mínění, výběrová šetření, metodologie sociálního výzkumu, kvalita výzkumu, kvalita dat, validita, reliabilita.
|
Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
|
|
|
2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 |
2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
2005:03 Regionální elity 2004 |
2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
2002:12 Skupinové mentality |
2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
2002:07 Region a politika |
2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
2001:06 ISSP - Životní prostředí |
2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
2000:05 Stranická identifikace v České republice |
2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
1996:09 Národní identita |
1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
1995:04 Women, Work and Society |
1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
1991:08 Nultá podnikatelská generace |
1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
1990:02 Ženy a volby '90 |
1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
|
|