Kách

[Hovorna]

(E. M.) je česká obměna něm. přídavného jména (a příslovce) gah n. gäh, které se vyskytuje častěji v tvaru jäh a znamená »prudký«. V češtině se ho užívalo i jako příd. jména, na př. já nejsem tak kách (= náhlý, ukvapený, ihned ochotný), ta voda je moc kách (= prudká), i jako příslovce, na př. umřel kách (= náhle). Do jazyka obecného proniklo patrně z někdejší pražské češtiny, která bývala silně prostoupena podobnými zkomoleninami německých slov (nemlich, furt, v cuku a p.). Žilo nejen v pražské obecné češtině, ale rozšířilo se i po venkovských městech středočeských (znám je z Dobříše). Dnes se takovéto zkomoleniny slov německých cítí jako výraz vulgární a začínají se působením spis. řeči a škol vytráceti i z řeči obecné.

Naše řeč 2, ročník 8/1924

Předchozí Chrpa

Následující Líceň